Dřevíčská výzva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dřevíčská výzva byla česká občanská iniciativa, která v březnu 1999 zveřejnila dokument s názvem Jak oživit českou ekonomiku. Šlo o kritiku tehdejšího ekonomického stavu země a doporučení, jak tento stav zlepšit, který podepsalo celkem 11 ekonomů a dalších veřejně známých osobností. Pojmenována byla podle zámku Dřevíč, jehož majitel Karel Schwarzenberg byl jedním ze signatářů.[1] Iniciativa byla spojována s prezidentem Václavem Havlem,[2] tehdejšími stranami „opoziční smlouvy“ (ČSSD a ODS) byla odmítnuta a postupně upadla v zapomenutí, ačkoli některé z navrhovaných opatření byly nakonec provedeny.[3] O čtyři měsíce později vznikla další iniciativa Impuls 99.

Obsah výzvy[editovat | editovat zdroj]

Výzva požadovala dokončení ekonomických reforem, přičemž se zaměřila na odstranění jen těch nejdůležitějších brzd hospodářského růstu a za nejpodstatnější označila institucionální reformy. Pro vytvoření standardního ekonomického prostředí, ve kterém by se prosadili jen schopní a zároveň zákony dodržující vlastníci, mělo být zapotřebí zrychlit práci soudů a zlepšit jejich materiální vybavení, v oblasti bankrotů se mělo zvýraznit postavení věřitelů a mělo dojít ke zkrácení konkursního řízení. Dále měl být vytvořen oficiální systém monitorování neplatičů, obchodní rejstříky měly sloužit jen jako registrační místo a měl být novelizován obchodní zákoník v oblasti restrukturalizací obchodních společností. Mělo být reformováno správní soudnictví, výrazně redukovány počty státních zaměstnanců, včetně zrušení některých úřadů, a ve státní správě měl být akcentován princip zásluhovosti, namísto úřední definitivy. Všechna navrhovaná opatření v oblasti průmyslu a obchodu měla být projednávána zvláštním orgánem, v němž by měl paritní zastoupení soukromý sektor. Na kapitálovém trhu se měla zvýšit transparentnost obchodování, např. přes veřejně přístupný registr vlastníků, a mělo být dokončeno otevírání uzavřených investičních fondů.

Základních východiskem Dřevíčské výzvy byla myšlenka, že stát má vytvářet pouze právní rámec pro ekonomické chování lidí a firem. Neměl být proto hlavním účastníkem restrukturalizace podniků, tu měl provádět soukromý sektor a zúčastněné banky. Zároveň však požadovala rekapitalizaci a následnou privatizaci bank do rukou silných zahraničních investorů, kteří by nadále navyšovali jejich kapitál. Stát se měl zbavovat většiny podílů v podnicích, včetně energetiky, telekomunikací nebo poštovních služeb, aby tak podpořil konkurenční prostředí. Konkurence měla dostat svůj prostor i v oblasti dosavadní regulace nájemného a cen elektřiny a plynu. Pro snížení nezaměstnanosti bylo zapotřebí odstraňovat překážky pro podnikání, snižovat náklady práce a směřovat k co nejpružnějšímu pracovnímu trhu.

V podmínkách otevřené české ekonomiky je důležitá přiměřená rozpočtová politika, proto signatáři výzvy navrhovali, aby se pokud možno omezily současné i budoucí státní výdaje a veřejné rozpočty byly co nejvíce zjednodušeny a zpřehledněny. Státní výdaje měly být spíše omezovány, např. podle jejich názoru se nebylo možné vyhnout zvýšení důchodového věku na 65 let, přičemž stát měl také podporovat soukromé spoření na stáří. Naopak v oblasti práva a pořádku, bezpečnosti, vzdělávání, infrastruktury a vědy a výzkumu měl stát své výdaje zvyšovat. Daňový systém bylo záhodno zjednodušit, sazby DPH se měly přiblížit k sobě a celkově měla být daňová zátěž snižována. Za přínosné pro ekonomické prostředí také považovali, pokud by stát publikoval své střednědobé rozpočtové strategie.

Signatáři[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Politik s modrou krví a Havlovým štemplem. Česká televize [online]. 2013-01-26 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  2. Václav Havel: Volební program mám hotový, hledám lídra. iDNES.cz [online]. 2010-04-23 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  3. Dřevíčská výzva částečně uspěla. Hospodářské noviny [online]. 2000-06-13 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]