Děravé potrubí

Děravé potrubí (česky též podtékající potrubí; anglicky leaky pipeline nebo leaking pipeline) je název pro schéma objasňující, proč je ve vědě méně žen než mužů. Podle tohoto schématu jsou dívky a ženy náchylné k „propadnutí děravým potrubím“ vzdělávacího a následně kariérního systému ve vědních oblastech. V praxi to znamená, že jsou dívky a ženy odrazovány od předmětů jako jsou matematika a fyzika a následkem toho se ve všech fázích vzdělávacího procesu postupně snižují jejich počty ve vědních a technických oborech. Tento problém potom pokračuje i ve vědecké kariéře, kde jsou ženy stále znevýhodňovány.

Ve vzdělávacím a kariérním systému

Fenomén děravého potrubí je dobře pozorovatelný na vzdělávacím systému, kdy se počty dívek směřujících k vědeckému titulu snižují mnohem více než počty chlapců.

Podle americké vědkyně Alice N. Pellové se v potrubí nachází několik hlavních děr, kterými ženy postupně „propadávají“. První problémy se objevují již na základní škole, kde učitelé přistupují k dívkám jinak než k chlapcům. Chlapcům dávají učitelé a učitelky větší prostor pro vymyšlení vlastního řešení problému, zatímco dívky mají při řešení aplikovat daná pravidla a zažité postupy. Učitelé také většinou dávají chlapcům větší prostor pro dotazy, kterým se dostane i konstruktivnějších odpovědí než dívkám, jejichž dotazy jsou zodpovězeny často až po těch od chlapců. K těmto situacím dochází na základě předsudků o obou pohlavích – chlapci by měli být ti aktivní a dívky naopak tiché a poslušné. Dívky mají také méně příležitostí vyzkoušet si práci v laboratoři a v konečném důsledku tedy i méně zkušeností. Na druhém stupni základních škol a na středních školách se technické předměty jako matematika, fyzika, chemie a informatika těší větší oblibě mezi chlapci a tyto předměty také bývají v drtivé většině vyučovány muži.

Jelikož mají dívky při výuce technických předmětů mnohem méně příležitostí se aktivně zapojit a získat potřebné dovednosti, plyne z toho také nedostatek sebevědomí, který mnohým ženám nedovolí vybrat si profesi v oblasti vědy a techniky. Pokud se ženám podaří projít vzdělávacím systémem a získat titul ve vědecké oblasti, čekají je další překážky v zaměstnání ve vědecké práci. Za největší handicap se považuje rodina a mateřství, neboť ženám je automaticky přisuzována starost o rodinu a domácnost, která jim nedovoluje věnovat se své práci stejně intenzivně jako mužům. Dále ženy zažívají potíže při včleňování se do mužského kolektivu, který v technických a vědních oblastech výrazně převažuje. S tím souvisí také sexuální narážky a obtěžování, kterým mohou být ženy v mužském prostředí vystaveny.

Příčiny

Hlavním důvodem, proč to mají ženy ve vědě těžší než muži a proč nemají ambice ve vědeckých a technických oborech setrvávat jsou genderové stereotypy. Moderní věda je založena na objektivitě a racionalitě, které jsou stereotypně připisovány mužům. Historicky bylo vzdělání určeno mužům. V 19. století, kdy ženy začaly požadovat přístup na univerzity a účast ve vědě, se pak vyrojily vědecké teorie o škodlivosti intelektuální činnosti u žen. Tyto teorie byly dávno vyvráceny, některé stereotypy však přetrvávají dodnes. Ženy jsou spojovány s emocionalitou, subjektivitou a privátní sférou, což stojí oproti pohledu na veřejnou sféru vědy jako racionální a objektivní. Pohled na vědu a způsoby výzkumu se však mění a věda není nadále striktně spojována s vlastnostmi stereotypně přisuzovanými mužům.

Hledáním příčin tohoto jevu se v minulosti zabývali odborníci z nejrůznějších oborů, jako např. česká socioložka Marcela Linková, americký pedagog Jacob Clark Blickenstaff či historička Londa Schiebingerová. Na základě odborné specializace podávali také různá vysvětlení, proč k jevu „děravého potrubí“ dochází. Mezi ta nejčastější patří:

1. Biologické rozdíly mezi muži a ženami
2. Nedostatečná příprava dívek ke studiu, příp. zaměstnání, ve vědeckých oborech
3. Negativní přístup dívek k vědě a nedostatek pozitivních zážitků v jejich dětství
4. Absence ženských vzorů ve vědě
5. Vědecké dráhy jsou pro mnohé dívky irelevantní
6. Zvýhodnění chlapců při výuce vědeckých předmětů
7. Nevlídný přístup k dívkám a ženám ve vědeckých oborech
8. Kulturní tlak na dodržování genderových stereotypů
9. Převládající mužský pohled ve vědecké epistemologii

Možná řešení

Je doporučováno řešit problém již od základních stupňů vzdělávacího procesu. Důležitým krokem je změna přístupu učitelů a učitelek k žákům a s tím související zvýšení sebevědomí u dospívajících dívek v matematice a dalších předmětech. Dívkám by tedy měla být věnována stejná pozornost jako chlapcům a mělo by jim být stejně jako chlapcům ukázáno, že mohou pracovat jako vědkyně, či doktorky. V kariérním systému lze potom následky děravého potrubí zmírnit například krátkodobými granty pro rodiče vracející se z mateřské a rodičovské dovolené, které by vědkyním pomohly překonat obtížné období po návratu do zaměstnání. Důležitá je také změna v chování vědců k jejich ženským kolegyním a umožnění jejich snadnějšího začlenění do pracovního kolektivu.

Odkazy

Reference

Portály: Sociologie