Dóm svatého Petra (Řezno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dóm svatého Petra
Letecký pohled na dóm
Letecký pohled na dóm
Místo
StátNěmeckoNěmecko Německo
BavorskoBavorsko
ObecŘezno
LokalitaŘezno
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeřezenská
Datum posvěcení739
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Typ stavbykatedrála
Výstavba1275-1450, 1828-1841
Specifikace
Délka85,4
Šířka34,8
Výška31,85
Stavební materiálvápenec, pískovec
Další informace
AdresaNiedermünstergasse 1, 93047 Regensburg
Oficiální webhttps://bistum-regensburg.de/bistum/dom-st-peter/domkapitel
Kód památkyD-3-62-000-313
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dóm svatého Petra (Řezno), častěji jen Řezenský dóm je nejdůležitější kostel ve městě Řezno a katedrální chrám Řezenské diecéze. Spolu s kolínskou katedrálou je jednou z nejvýznamnějších gotických katedrál v Německu, tvoří součást areálu starého města, který byl prohlášen za Světové dědictví Unesco. Roku 845 se zde konal křest čtrnácti českých knížat. Pro počátky a rozvoj české církve a její správu měly tento chrám, biskupská kapitula a řezenská diecéze zásadní význam.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První křesťanský kostel stál severně od římského hradu Castra Regina, a východně od současného dómu, na místě pozdějšího Niedermünsteru, možná již ve 4. století[1] a byl v něm pohřben misionář sv. Erhard z Řezna. Byla to sálová stavba s pravoúhlým chórem na půdorysu 21,5 x 8,6 metru. Dlouho se o ní nevědělo, část křížové chodby byla zjištěna archeologickým výzkumem z let 1924-1925 a další zdivo objeveno v roce 1990.

Karolínský dóm založil vévoda Tassilo III. Bavorský z rodu Agilofingů jako druhý řezenský chrám západně od přechozího kostela, již na místě dnešního dómu. Byla to trojlodní bazilika s půlkruhovou apsidou, atriem a křestní kaplí sv. Jana. Prodloužením této stavby na západ vznikla otonská stavba se západním chórem z 10. století. Tento kostel v letech 1152-1176 vyhořel. Zachovaly se fragmenty zdiva, část z takzvané Oslí věže a kaple Všech svatých.

Západní průčelí dómu
Hlavní chór
Autoportrét kameníka z rodiny Roritzerů, stavitelů dómu z let 1400-1514

Gotický dóm byl oznámen zprávami z let 1250–1264. 30. června 1254 byla stará katedrála znovu vysvěcena a papež Inocenc IV. odpustkovou listinou vyzval věříci k návštěvě a finanční podpoře. Brzy začala novostavba, počínaje křížovou chodbou kapituly. Dóm nestojí přesně na základech staré stavby, obvodové zdi jsou posunuty asi o dva metry k jihozápadu. Roku 1273 došlo opět k požáru. Přesto byl první oltář nového dómu vysvěcen již 30. června 1276. Roku 1341 začala stavba jižní věže, po roce 1381 také severní věže. V letech 1400-1514 na stavbě pracovalo nejméně pět členů rodiny Roritzerů, stavitelů a kameníků. Roku 1450-1460 byly věže propojeny západním průčelím a pokračovala stavba v interiéru s kupolí v křížení, která byla dokončena roku 1486. Roku 1525 byla celá stavba dokončena.

Barokizace dómu začala za biskupa Alberta IV. z Törringu (1613-1649) dvěma mramorovými oltáři a pokračovala od roku 1697 barokními klenbami kupole se štukaturami a freskami bratří Carloneů. Postupně se měnilo celé vnitřní vybavení kostela, byla postavena kruchta, varhany a oratoř, pořízeny chórové lavice a nové oltáře, na konci 18. století měl dóm 17 barokních oltářů, výmalba byla laděna do žlutých tónů a sloupy zlacené.

Novogotická dostavba podle zásad purismu byla zahájena roku 1828, když bavorský král Ludvík I. objednal do dómu nové sklomalby. V letech 1828-1841 následovala novogotická přestavba podle plánů architekta Fridricha Gärtnera. Byla odstraněna barokní kupole, barokní oltáře, štukatury, stržena barokní chórová přepážka a oratoře. Přestože většina dómu je vystavěna z vápence, dostavba byla provedena z nazelenalého tmavého pískovce. Dostavba dvou západních věží se uskutečnila v letech 1859 až 1869.

Od roku 1923 vedla opravy státní dómská stavební huť. K poškození stavby a její statiky došlo během bombardování za druhé světové války. V letech 1954-1958 musely být obě západní věže staticky zajištěny a opraveny. Následovala genrální rekonstrukce.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jde o jedinou trojlodní baziliku s dvouvěžím v průčelí na západní straně, s pětibokým závěrem s chórem a s kompletním vnějším opěrným systémem v jižním Německu, postavenou přesně podle vzoru klasických francouzských katedrál. Dochovala se také velká část kamenické dekorace a šest gotických soch. Ze severní strany přiléhá křížová chodba s dvojicí dvorů a s románskou centrální kaplí Všech svatých, směrem na severozápad stojí budova biskupského dvora.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Hlavní barokní oltář
  • Stříbrný hlavní oltář s relikviářovými polofigurami Panny Marie a sv. Josefa, raně barokní práce augsburských zlatníků z let 1695-1696; další části: antependium s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, relikviářové polofigury sv. Petra a Pavla z roku 1764, šest stříbrných svícnů z let 1769-1787; tabernákl a vázy z let 1784-1785.
  • Navštívení - sousoší Panny Marie a sv. Alžběty v severní boční lodi, gotické z let 1280-1310
  • Zvěstování - gotické sochy archanděla a Panny Marie v křížení, na baldachýnech západních pilířů, od Mistra Erminolda, kolem roku 1370
  • Jezdecké sochy sv. Jiří a sv. Martina na pilířích, kolem 1325
  • Sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla na pilířích, 1340-75
  • Ciboriový oltář v severním chóru - gotická kamenná věž z doby kolem roku 1430
  • Kamenná studna s rumpálem, kropenkami a s portálem v jižní příčné lodi - pozdně gotické z 15. století
  • Sklomalba Smrt a Nanebevzetí Panny Marie na okně jižní strany hlavního chóru - gotické z doby kolem 1370
  • Sklomalby ve 21 oknech navrhl Josef Obereger
  • Kamenný portrét připomínající zdejšího biskupa, papeže Benedikta XVI.

Gotické sochy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Achim HUBEL: Der Dom zu Regensburg. Schnell Kunstfüher Br. 41, 4. přepracované vydání. Schnell a Steiner München 1983

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]