Dílo Mistra Pavla z Levoče

Dílo Mistra Pavla z Levoče
	Dům Mistra Pavla na levočském Náměstí Mistra Pavla, ve kterém je umístěno jeho muzeum
Status
Památkový status	Národní kulturní památka (od r. 1961)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo Mistra Pavla z Levoče tvoří jedinečný soubor sochařských prací tohoto pozdněgotického řezbáře.

Mezi národní kulturní památky patří od roku 1961 i dílo Mistra Pavla z Levoče.

Výzkum Pavlova díla[editovat | editovat zdroj]

Tvorba Mistra Pavla se dostala do širšího povědomí veřejnosti až po druhé světové válce, kdy se zrestauroval hlavní oltář farního kostela v Levoči, a zejména po výstavě jeho prací v roce 1967 – 450 let od dokončení oltáře. Se jménem Mistra Pavla jsou spojeny nejvýznamnější díla slovenské pozdní gotiky i celý okruh prací, rozdílné kvalitativní úrovně, ovlivněných jeho slohem, který intenzivně vyzařoval až do dvacátých let 16. století.

Levoča[editovat | editovat zdroj]

Hlavní a nejslavnější dílo vytvořil během svého působení v Levoči kam přišel kolem roku 1500 na pozvání levočského měšťana Juraje Thurza. Díky několika zachovaným údajům je u nás jedním z mála pozdně středověkých umělců známých podle jména. Jako autor hlavního oltáře Chrámu svatého Jakuba se uvádí na epitafu rodiny kameníka Martina Urbanowitze z roku 1621, umístěném na východní stěně jižní předsíně kostela. Z něho vyplývá, že kameníkova manželka Margita byla vnučkou řezbáře Pavla, který vyřezal hlavní oltář tohoto kostela. Na základě doloženého autorství a v porovnání s oltářem se pak jednotliví znalci pokoušeli vymezit ostatní Pavlovu tvorbu. Hlavní oltář v levočském chrámu je současně jediným písemně doloženým dílem Mistra Pavla, proto je i východiskem při určování dalších plastik, u nichž je autorství Mistra Pavla zřejmé, případně prací pocházejících z Pavlovy dílny. Oltář, ke kterému se vztahují písemné zprávy z r. 1508 – 1517, je největším pozdně gotickým křídlovým oltářem na světě'' (výška 18,62 m, šířka 6 m).

Má jednotnou výtvarnou koncepci ve spojení architektonické, sochařské a malířské složky. Vznikal za účasti více spoluautorů a dílenských spolupracovníků po etapách několik let (roku 1508 bylo pravděpodobně postaveno retabulum; deskové obrazy, sochy a reliéfy byly zhotoveny asi před rokem 1515 a celý oltář - polychromovaný a pozlacený - do roku 1517). V přepážce je skupina Poslední večeře, na zavřeném oltáři osm deskových obrazů Kristova umučení (Getsemanská zahrada a Jidášova zrada, Bičování, Korunování trním, výjev Hle člověk (Ecce homo), Kristus před Pilátovým soudem, Nesení kříže, Ukřižování a Zmrtvýchvstání). Malby jsou provedeny podle předloh Lucase Cranacha staršího a Hanse Leonharda Schäufeleina. Na vnitřních stranách pohyblivých křídel se nacházejí čtyři reliéfy - Rozeslání apoštolů, Stětí sv. Jakuba, Jan Evangelista na Pathmu a Umučení sv. Jana.

Diváka nejvíce zaujmou tři monumentální plastiky v nadživotní velikosti uvnitř oltářní skříně - Panny Marie (výška 2,5 m), sv. Jakuba staršího (2,3 m), patrona kostela i města, a sv. Jana Evangelisty (2,3 m).

V nástavci oltáře jsou drobné sošky církevních představitelů a sochy dvanácti apoštolů. Vznikly pravděpodobně kolem roku 1508. Reliéfy jsou prací vyzrálého umělce s vlastní estetickou představou. Charakteristické pro postavy Mistra Pavla je typizování obličejů, tvary rukou a prstů a precizní vypracování záhybů oděvních svršků.

Bezpečně prokázaným výtvorem Mistra Pavla jsou tři sochy v oltářní skříni a skupina Poslední večeře.

Kromě hlavního oltáře vytvořil Mistr Pavel v levočském chrámu i další sochařské práce: sochy sv. Jana Almužníka a sv. Leonarda na oltáři sv. Mikuláše (kolem r. 1507) a jedno z nejkrásnějších děl - skupinu Narození na stejnojmenném oltáři, která se řadí k dílům jeho rané tvorby (kolem r. 1500). Pravděpodobně Mistrovým dalším dílem je sousoší sv. Jiří v kapli sv. Jiří (kolem r. 1505 - 1507), z pozdějších prací mu lze připsat plastiky skříně oltáře sv. Janů z r. 1520.

Banská Bystrica[editovat | editovat zdroj]

Další okruh jeho prací nacházíme v jiném jeho působišti - v Banské Bystrici. Zde byl autorem hlavního oltáře pro farní kostel Panny Marie. Při velkém požáru v roce 1761, který velmi poškodil kostel i město, oltář shořel. V kapli sv. Barbory u kostela se však zachoval křídlový oltář sv. Barbory, podle nápisu na zadních stranách křídel mezi obrazy dokončený roku 1509. Oltářní architektura i samotné řezbářské práce jsou jakoby předobrazem levočského hlavního oltáře. Je to typický středoevropský pozdně křídlový oltář s predellou nesoucí skříň s párem pohyblivých křídel a ukončeným fiálovým nástavcem. V přepážce je skupina Krista a čtrnácti pomocníků, ve skříni stojí sochy Panny Marie, sv. Jeronýma a sv. Barbory. Vnitřní strany křídel zdobí reliéfy Smrt sv. Petra, Smrt deseti tisíc mučedníků, Svatý Leonard osvobozuje vězně a Smrt sv. Uršuly a jejich družek.

Na základě analogií s levočským hlavním oltářem se Pavlovi připisuje celkový návrh oltáře a dvě hlavní postavy ve skříni; skupina v přepážce a reliéfy na křídlech jsou prací jeho dílny.

Spišská Sobota[editovat | editovat zdroj]

Už v době dokončování hlavního oltáře v Levoči pronikly do Pavlovy dílny myšlenky vznikajícího renesančního umění zprostředkované dolnouherským dvorským uměleckým prostředím. Jejich vliv je zřejmý z jiného umělcova díla, vytvořeného na jeho další zastávce v Spišské Sobotě ve dvacátých letech 16. století. Zde pro kostel sv. Jiří vytvořil stejnojmenný hlavní oltář (datován r. 1513). V predelle je opět skupina Poslední večeře, ve skříni vysoký reliéf se známým motivem Svatého Jiří bojujícího s drakem a ve štítě trůnící Bůh Otec s klečícím Kristem a Marií.

Další práce[editovat | editovat zdroj]

Ve stejnou dobu vznikl i Ukřižovaný v Lomnička, který má mnoho znaků Pavlova stylu.

Do dílenského či následovnického okruhu patří ještě hodně pozdně gotických oltářů a soch, jejichž řezbáři tvořili v duchu jeho slohu. K vynikajícím dílům z této oblasti patří Madona z hlavního oltáře v Ľubica, sv. Margita z hlavního oltáře v Mlynica, postavy Kalvárie v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Spišské Nové Vsi, sochy hlavního oltáře v Lipanech a v Hrabušicích a další práce.

Význam díla[editovat | editovat zdroj]

Dílo Mistra Pavla z Levoče se nezachovalo celé a v původním stavu. Mnohá díla pravděpodobně zanikla úplně, z některých oltářů zbyly pouze zbytky. Převážná část Pavlova díla i prací jeho dílny je dodnes na svém původním místě, na oltářních menzách a v interiérech chrámů. Dílo Mistra Pavla a jeho následovníků zasáhlo širší území Slovenska a vstoupilo hluboko do povědomí; bylo to dílo jedinečné, nové i osobité no v kontextu středoevropského pozdně umění.