Dálnice Trakija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dálnice Trakija
Mw A1 BG.svg
Tabliczka E80.svg Tabliczka E773.svg
Mapa
Bulgarian A1 map.svg
Základní údaje
Začátek Sofie
(42°38′0″ s. š., 23°26′53″ v. d.)
Konec Burgas
(42°35′26″ s. š., 27°23′49″ v. d.)
Celková délka 360 km
    v provozu: 360 km
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Dálnice poblíž Nové Zagory
Dálnice poblíž Nové Zagory
Objekty na trase
    CZ traffic sign IZ1a.svg Sofijský okruhNat road 18 BG.svg začátek dálnice[p 1]
    AB-AS-blau.svg (4,4) Lozen, Ravno Pole
    AB-AS-blau.svg (5,9) Novi Chan Nat road 8 BG.svg
    AB-Brücke.svg estakáda Vakarel (300 m)
    AB-AS-blau.svg (23,3) Vakarel
    AB-AS-blau.svg (34,3) Ichtiman severNat road 8 BG.svg
    AB-AS-blau.svg (46,2) Ichtiman jih, KostenecNat road 8 BG.svg
    AB-Tunnel.svg tunel Trajanova vrata (741 m)
    AB-AS-blau.svg (60,2) Vetren
    AB-Brücke.svg most na km 61,000 (505 m)
    AB-Brücke.svg most na km 67,000 (260 m)
    AB-AS-blau.svg (68,9) Cerovo, Velingrad
    AB-AS-blau.svg (79,8) Kalugerovo, Dinkata
    AB-Kreuz-blaugrün.svg (89,9) Pazardžik, Panagjurište Nat road 37 BG.svg
    AB-AS-blau.svg (112,3) Calapica, Săedinenenie
    AB-AS-blau.svg (118,9) Plovdiv západ, Pamporovo[p 2]
    AB-AS-blau.svg (120,6) Plovdiv západ, Pamporovo[p 3]
    AB-Kreuz-blaugrün.svg (126,1) Plovdiv sever, Trud Cesta I. triedy číslo 64.svg
    AB-Kreuz-blaugrün.svg (132,3) Plovdiv východ 30px
    AB-AS-blau.svg (137,2) Plovdiv sever, Trud
    AB-AS-blau.svg (150,2) Belozem
    AB-AS-blau.svg (164,3) Părvomaj[p 4]
    AB-Kreuz-grün.svg (168,5) Chaskovo/Dimitrovgrad, Istanbul Mw A4 BG.svg
    AB-AS-blau.svg (174,5) Čirpan západ
    AB-AS-blau.svg (184,7) Čirpan východ Cesta I. triedy číslo 66.svg
    AB-Kreuz-blaugrün.svg (208,2) Stara Zagora Nat road 5 BG.svg
    AB-AS-blau.svg (240,0) Nova Zagora 30px
    AB-AS-blau.svg (275,4) Jambol západ 30px
    AB-AS-blau.svg (283,0) Kabile
    AB-AS-blau.svg (289,4) Jambol východ Nat road 7 BG.svg
    AB-AS-blau.svg (323,8) Karnobat
    AB-AS-blau.svg (351,0) Bălgarovo, Neftochim
    CZ traffic sign IZ1b.svg Burgas Vetren, km 359,0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice Trakija (bulharsky Aвтомагистрала Тракия) je dálnice v jižním Bulharsku. Nese označení A1. Spojuje hlavní město Sofie s městem Burgas a vedou po ní Е773 z Burgasu do Čirpanu a Е80 z Čirpanu do Sofie. V provozu je v celé své délce 360 km od roku 2013.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Dálnice nese jméno po historické oblasti Thrákie, bulharsky Тракия (Trakija), na jejímž území probíhá.

Trasa[editovat | editovat zdroj]

Dálnice má km 0,000 na křižovatce se Sofijským okruhem,[1] který je částečně zprovozněn. Až k odbočce na Lozen na km 4,400 je dálnice šestiproudá, odtud čtyřproudá. Z nadmořské výšky zhruba 565 m dálnice stoupá jihovýchodním směrem do hor a u obce Vakarel (838 m) překonává Srednegorje. Trasa běží víceméně souběžně se silnicí I/8 až ke vsi Mirovo. Nedaleko odtud prochází tunelem Trajanova Vrata (773 m n. m.) do údolí řeky Javorica. V těchto úsecích dálnice vede po několika významnějších mostech. Dále postupně klesá po úbočí hor do údolí Marici a poblíž Pazardžiku se stáčí k východu a opět se dostává do souběhu se silnicí I/8, kterou nechává 2 až 5 km na jih. Trasa pokračuje v nadmořské výšce mezi 220 a 150 m, přičemž míjí Plovdiv a na km 168,500 se od ní odpojuje dálnice Marica vedoucí směrem k Istanbulu. Zde se stáčí mírně k severovýchodu a překonává nejjižnější výběžky Sredné gory (234 m), přičemž vede souběžně se silnicí II/66. Postupně, ve vzdálenostech do 15 km míjí města Stara Zagora, Jambol a Sliven a stáčí se téměř k východu. Odtud běží k Burgasu, kde na km 360,000 končí na křižovatce se silnicí I/6 severovýchodně od jeho centra ve vzdálenosti 12 km, přičemž zde leží i její nejnižší místo (cca 25 m n. m.).

Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

Mapa výstavby dálnice

Trakija je nejstarší dálnicí v Bulharsku a má v jeho hospodářství klíčový význam. 19. května 1964 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě bulharské dálniční smyčky, jejíž je součástí spolu s dálnicemi Chemus a Černo more.[2] Hlavními projektanty dálnice byli inženýři Gabrail Gabrailov a Ivan Kolarov. Stavba byla zahájena v roce 1973. Do roku 1989 byla prováděna především společností Pătni stroeži (Пътни строежи).

  • Roku 1978 bylo dokončeno prvních 10 kilometrů od Sofie k odbočce na Novi chan.
  • Roku 1984 dosáhla dálnice do Plovdivu.
  • Roku 1995 bulharská vláda získala úvěr od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a 17. listopadu se zprovoznil úsek z Plovdivu do Orizova, tj. od km 132 do km 165 na sjezdu u Plodovitova.[3]
  • V červnu 2000 vláda uzavřela s Evropskou investiční bankou dohodu o poskytnutí 100 miliónů €, přičemž financování bulharské strany představovalo 140 miliónů €. Za tuto částku se měly postavit úseky Orizovo – Stara Zagora a Karnobat – Burgas o celkové délce 74 km.
  • Roku 2001 byl zprovozněn silniční uzel Orizovo na km 169,700 do km 169,500. Přitom km 165 je totožný s nultým kilometrem (začátkem) dálnice Marica. Uzel zahrnuje 4 kilometry dálnice Trakija a 5 km dálnice Marica. V následujících deseti letech byly dokončeny koncepční projekty dílů 2, 3 a 4.[4]
  • Roku 2004 bulharská vláda rozhodla o dostavbě dálnice a udělení koncese na 35 let bulharsko-portugalskému sdružení Magistrala Trakijak dostavbě a provozování dálnice za právo výběru poplatků z projíždějících vozidel.
  • Roku 2005 byla koncesní smlouva podepsána. Smlouva byla kritizována pro údajnou neprůzračnost výběrového řízení a stala se v následujících letech předmětem politických sporů.
  • Roku 2006 (1. července) byl zprovozněn 1. podúsek dílu 1 (silniční uzel Orizovo – Čirpan). Dále byl 2. listopadu zprovozněn díl 5 (Karnobat – Burgas) na konci dálnice. Limitní cena dílu 5 v délce 35,2 km byla 150,266 miliónů leva.
  • Roku 2007 (5. října) byl zprovozněn 2. podúsek dílu 1 (Čirpan – Stara Zagora). Součástí této stavby byla i přestavba stávajícího kruhového křížení se silnicí Stara Zagora – Chaskovo na křížení ve tvaru úplného čtyřlístku. Limitní cena celého dílu 1 v délce 38,7 km byla 198,160 miliónů leva.
  • Roku 2008 ukončila nová bulharská vláda platnost koncesní smlouvy s odvoláním na neplnění smlouvy ze strany koncesionáře, především nezajištění financování. Zároveň pověřila ministerstvo místního rozvoje a ministerstvo financí prozkoumat jiné možnosti financování dostavby úseku dálnice ze Staré Zagory do Karnobatu. V průběhu roku stanovilo generální ředitelství Vnitřní trh a služby při Evropské komisi tržní procedury nezbytné pro další dostavbu dálnice.[2]
  • Roku 2009 byl zahájen výběr zhotovitele dílu 2 (Stara Zagora – Nova Zagora) v délce 31,8 km. Soutěž vyhrálo sdružení Trejs Grup Chold (Трейс Груп Холд) za 137,868 miliónů leva s lhůtou plnění 25 měsíců.[5]
  • Roku 2010 byly zahájeny práce na posledních úsecích podle projektu Dostavba dálnice Trakija, díly 2, 3 a 4 o celkové délce 115 km. Investice ve výši 699 648 297,19 leva byly financovány z kohezního fondu Evropské unie a z bulharského státního rozpočtu. Na výstavbu dílu 3 (Nova Zagora –Jambol) v délce 35,7 km byla vybrána řecká firma Aktor za cenu 111,644 melónů leva s lhůtou plnění 25 měsíců.[5] Výstavbu dílu 4 (Jambol – Karnobat) v délce 49,28 km vyhrálo sdružení devíti bulharských firem Trakija IV za cenu 174,706 miliónů leva (včetně DPH 209,646 miliónů) s lhůtou plnění 28 měsíců.[6]
  • Roku 2011 byla navýšena cena dílu 4 o 13 miliónů leva z důvodu pronikání podzemní vody z blízkých zavlažovacích kanálů.[7]
  • Roku 2012 byly uveden do provozu díl 2 (1. července),[8] díl 3 (12. července)[9] a 1. podúsek dílu 4 (Jambol – Zimnica) v délce 14,8 km (26. srpna).[10]
  • Roku 2013 byly uveden do provozu 2. podúsek dílu 4 (Zimnica – Karnobat) v délce 34,28 km (28. ledna), čímž byla dálnice zprovozněna v celé délce.[11]

Inženýrská díla[editovat | editovat zdroj]

Tunely[editovat | editovat zdroj]

Trajanova vrata[editovat | editovat zdroj]

Tunel Trajanova vrata (bulharsky тунел Траянови врата) byl postaven v 70. letech 20. století. Tunelová trouba ve směru Sofie – Plovdiv má délku 739 m, v opačném směru 746 m; šířka každé trouby je 12,5 m a má plochu průřezu 78 m².

Mosty[editovat | editovat zdroj]

Z mostů na dálnici Trakija jsou významnější tři mostní díla: most Vakarel, most na km 61,000[12] a most na km 67,000.[13]

Vakarel[editovat | editovat zdroj]

Most Vakarel (bulharsky виадукт Вакарел) se nachází poblíž dědiny Vakarel a zdejší údolí přechází ve výšce přes 100 m. Jde o dva souběžné mosty, každý o šířce 14 m s železobetonovou nosnou konstrukci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní údaje jsou převzaty z bg wikipedie a byly opraveny podle měření na Google maps; viz též popis trasy.
  2. Pouze sjezd ve směru staničení a nájezd v opačném směru.
  3. Pouze nájezd ve směru staničení a sjezd v opačném směru.
  4. Pouze ve směru staničení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тракия (магистрала) na bulharské Wikipedii.

  1. Snímek Street View na Google maps [online]. Google [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. 
  2. a b Магистрала „Тракия“ в дати [online]. 2007-02-22 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. PM VIDENOV OPENS 32-KM SECTION OF TRAKIA MOTORWAY [online]. Hellenic Resources Network, 1995-11-20 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (bulharsky) 
  4. JOTOV, Božidar. За 6 месеца организирахме цялата държава, за да извървим пътя за строителството на АМ „Тракия” [online]. Web Media Group. Money.bg, 2010-04-24 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (bulharsky) 
  5. a b Очаква се изграждането на отсечката между Нова Загора и Ямбол на автомагистрала „Тракия“ да започне още през това лято [online]. id.capital.bg, 2010-02-26 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky) 
  6. Лот 4 на магистрала Тракия вече има разрешение за строеж [online]. id.capital.bg, 2010-08-31 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky) 
  7. Дават 13 млн. за отводняване на лот 4 на АМ Тракия [online]. Journey.bg, 2011-07-13 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky) 
  8. Президент, еврокомисар и министри откриха Лот 2 на автомагистрала ”Тракия” [online]. Balkanec.bg, 2012-07-01 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky) 
  9. Борисов пуска Лот 3 на магистрала Тракия [online]. Net Info, 2012-07-12 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky) 
  10. 15 километра повече магистрала на връщане от морето [online]. BTV Media Group, 2012-08-26 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. (bulharsky) 
  11. „Тракия” - първата цяла магистрала на България [online]. BTV Media Group, 2013-07-15 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. (bulharsky) 
  12. Виадукт на 61-ви км, АМ Тракия/ 61 km Highway Trakia [online]. SSC Bulgaria, 2015-07-14 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  13. Виадукт на 67-ми км, АМ Тракия/ 67 km Highway Trakia [online]. SSC Bulgaria, 2015-07-21 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice A1 ve Wikimedia Commons