Dálnice D2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o dálnici v Česku. O dálnici na Slovensku pojednává článek Dálnice D2 (Slovensko).

Šablona:Dálnice |- | colspan="2" style="text-align: center;" | logo české dálnice D2 |- | colspan="2" style="text-align: center;" | logo mezinárodní evropské silnice E65 Šablona:Dálnice nadpis Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice nadpis Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice nadpis Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice nadpis Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice nadpis Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice parametr Šablona:Dálnice nadpis |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378 - Toilette (600x600), StVO 1992.svg |Horní Heršpice Šablona:Dálnice křižovatka 1 |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378 - Toilette (600x600), StVO 1992.svg |Dolní Heršpice Šablona:Dálnice křižovatka |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg |Chrlice Šablona:Dálnice křižovatka |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378 - Toilette (600x600), StVO 1992.svg |Zeleňák Šablona:Dálnice křižovatka |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378 - Toilette (600x600), StVO 1992.svg |Starovičky Šablona:Dálnice křižovatka |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378 - Toilette (600x600), StVO 1992.svg |Ladná Šablona:Dálnice křižovatka |- | style="vertical-align:top;" |  Zeichen 314-50 - Parkplatz, StVO 2013.svg |Lanžhot Šablona:Dálnice most Šablona:Hraniční přechod Šablona:Dálnice patička

logo českých dálnic

Dálnice D2 byla postavena jako spojnice Brna a Bratislavy. Dálnice začíná na jihu Brna v městské čtvrti Horní Heršpice a prochází pouze Jihomoravským krajem až na státní hranici Česko/Slovensko, kde se v kilometru 60,7 napojuje na slovenskou dálnici D2 hraničním mostem přes řeku Moravu.

Dálnice D2 je součástí IV. panevropského dopravního koridoru ve směru DrážďanyPrahaBrnoBratislavaBudapešťAradCraiovaSofiePlovdivIstanbul a evropské silnice E65.

Všechny 4 úseky české dálnice D2 byly postaveny v parametrech tehdejší dálniční kategorie D 26,5/120. Celkové náklady na výstavbu české části československé dálnice D2 v 70. letech byly 2.547.340.000 Kčs[1].

Historie

Úseky dálnice

úsek 021: Brno-jih – Blučina (-0,4. km – 11,7. km)

logo českých dálnic

Dálnice D2 začíná na nejstarší a jediné křižovatce dvou dálnic v ČR – MÚK Brno-jih – kde se dálnice D2 kříží s dálnicí D1. Křižovatka je typu čtyřlístek. Hned za touto křižovatkou se u nákupní zóny Avion Shopping Park ve směru na Bratislavu nachází první odpočívka s čerpací stanicí ÖMV.

V letech cca 20102014[6] je plánováno tuto MÚK přebudovat na vyšší kapacitní propustnost přebudováním připojovacích a odpojovacích ramp. Bude se tak typově jednat o poloviční čtyřlístek.

Na 3. km se nachází MÚK Chrlice typu delta se silnicí II. třídy č. 152 (II/152), odkud se dá sjet k obchodní a zábavní zóně Olympia.

Na 4. km se nachází odpočívka Chrlice, která je ale bez jakéhokoli zázemí (WC, restaurace, čerpací stanice), jedná se tedy vlastně jen o parkoviště.

Na 11. km se nachází MÚK Blučina typu delta se silnicí II. třídy č. 416 (II/416). Za touto MÚK úsek 021 končí a volně přechází v úsek 022.

První úsek dálnice D2 je zároveň úsekem nejstarším, začal se budovat v říjnu 1974 a zprovozněn byl 4. října 1978. Byl vybudován v parametrech kategorie D 26,5/120 a měří 11,700 km. Náklady na stavbu v 70. letech byly 511,3 milionů Kčs.[1]

úsek 022: Blučina – Hustopeče (11,7. km – 25,38. km)

Úsek 022 Blučina – Hustopeče začíná za MÚK Blučina. Začal se budovat v červenci 1975 a zprovozněn byl společně s úsekem 021 Brno-jih – Blučina 4. října 1978, avšak bez MÚK Hustopeče, která byla zprovozněna až prosinci 1979. Do této doby byl řešeno zakončení D2 provizorním sjezdem.

Mezi 16. a 17. kilometrem se nachází oboustranná odpočívka Zeleňák s čerpacími stanicemi Agip Oil.

Na 18. km byla navržena MÚK Velké Němčice se silnicí II. třídy č. 381 (II/381), ale ke stavbě nakonec nedošlo.[1]

Na 25. km se nachází MÚK Hustopeče se silnicí II. třídy č. 425 (II/425), za kterou úsek 022 Blučina – Hustopeče končí a volně přechází v úsek 023 Hustopeče – Břeclav.

Úsek 022 Blučina – Hustopeče byl vybudován v parametrech kategorie D 26,5/120 a měří 13,680 km. Náklady na stavbu v 70. letech byly 498,7 milionů Kčs.[1]

úsek 023: Hustopeče – Břeclav (25,38. km – 48,5. km)

Úsek 023 Hustopeče – Břeclav začíná za MÚK Hustopeče. Začal se budovat v červnu 1976 a slavnostně byl zprovozněn společně s úsekem 024 Břeclav – státní hranice Česko/Slovensko 8. listopadu 1980.

Na 32. kilometru se nachází oboustranná odpočívka Starovičky s čerpací stanicí Benzina.

Na 34. kilometru byla navržena MÚK Velké Pavlovice se silnicí II. třídy č. 421 (II/421), ale ke stavbě nakonec nedošlo.[1]

Na 41. kilometru se nachází MÚK Podivín osmičkovitého typu se silnicí II. třídy č. 422 (II/422).

Na 44. kilometru se nachází oboustranná odpočívka Ladná s čerpacími stanicemi Shell. Jedná se o poslední čerpací stanici na dálnici D2 ve směru na Bratislavu, respektive první čerpací stanici ve směru na Brno.

Na 48. kilometru se nachází MÚK Břeclav osmičkovitého typu se silnicí I. třídy č. 55 (I/55). Vzhledem k tomu, že tato dvojpruhová silnice bude přestavěna na čtyřpruhovou rychlostní silnici R55, bude tato křižovatka v letech cca 2015-2018 přestavěna na čtyřlístkovou křižovatku dvou silnic dálničního typu. K dálnici D2 budou přistavěny 2 kolektory pro lepší sjíždění a najíždění na dálnici. Za MÚK Břeclav úsek 023 končí a volně přechází v poslední úsek 024.

Úsek 023 byl vybudován v parametrech kategorie D 26,5/120 a měří 23,120 km. Náklady na stavbu v 70. letech byly 790,7 milionů Kčs.[1]

úsek 024: Břeclav – řeka Morava (48,5. km – 60,7. km)

Úsek 024 Břeclav – státní hranice Česko/Slovensko začíná za MÚK Hustopeče. Začal se budovat v červnu 1976 a slavnostně byl zprovozněn společně s úsekem 024 Břeclav – státní hranice Česko/Slovensko 8. listopadu 1980.

Na 56. kilometru byl po rozdělení Československa (1. ledna 1993) vybudován velký areál hraničního přechodu Lanžhot s odstavnými parkovišti o rozloze více než 10 ha. Areál byl po vstupu Česka a Slovenska do Schengenského prostoru (21. prosinec 2007) zrušen. Dnes slouží bývalý areál hraničního přechodu Lanžhot jako odpočívka, resp. parkoviště.

Na 61. kilometru, jen asi 400 metrů od dnešní státní hranice Česko/Slovensko, byla navržena MÚK Břeclav-jih se silnicí II. třídy č. 425 (II/425). Ke stavbě nakonec nedošlo.[1]

Úsek 023 byl vybudován v parametrech kategorie D 26,5/120 a měří 23,120 km. Náklady na stavbu v 70. letech byly 746,64 milionů Kčs.[1]

„nej“ dálnice D2

  • Nejkratší česká dálnice – 60,7 km. Druhou nejkratší dálnicí je dálnice D8 – 92,2 km.
  • Nejmenší počet křižovatek – 6 křižovatek. Druhý nejmenší počet křižovatek bude mít dálnice D8 – 14 křižovatek.
  • Nejnižší nadmořská výška na české dálnici – 157 m n.m. na 59. kilometru poblíž mostu přes řeku Moravu. Druhé nejnižší místo na jiné české dálnici má dálnice D8 – na 36. kilometru dosahuje nadmořské výšky jen 160 m n.m.
  • První dokončená česká dálnice – poslední úsek byl zprovozněn již 8. listopadu 1980. Druhá dokončená česká dálnice je dálnice D5 – poslední úsek byl zprovozněn 6. října 2006.
  • Nejrychleji dokončená česká dálnice – od zahájení výstavby do zprovoznění posledního úseku uběhlo jen 6 let a 1 měsíc. Druhou nejrychleji postavenou českou dálnicí bude pravděpodobně dálnice D8 – 26 až 28 let od zahájení stavby.
  • Nejmenší počet úseků, ve kterých byla otevírána - 3 úseky (4. říjen 1978, prosinec 1979 a 8. listopad 1980). Druhý nejmenší počet úseků bude mít dálnice D8 – 7 nebo 8 úseků.
  • Nejmenší počet krajů, kterými prochází – 1 kraj (Jihomoravský kraj). Druhým nejmenším počtem krajů prochází dálnice D8 - dvěma kraji (Středočeský a Ústecký kraj).
  • První česká dálnice, která měla hraniční přechod1. ledna 1993. Druhou českou dálnicí, která měla hraniční přechod byla dálnice D510. listopadu 1997.
  • Jediná česká dálnice, kde se musel být dodatečně vybudován hraniční přechod.
  • První křižovatka dvou silnic dálničního typu v Československu – Brno-jih s dálnicí D1.
  • Jediná křižovatka dvou dálnic v Česku – Brno-jih s dálnicí D1.
  • Nejrovinatější česká dálnice (nejmenší množství stoupání a klesání).
  • Nejlevnější česká dálnice – náklady na celou stavbu v 70. letech byly 2.547.340.000 Kčs.
  • Pravděpodobně jediná česká dálnice, která po svém dokončení nebude mít žádný tunel.

Odkazy

Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Reference

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice D2 ve Wikimedia Commons

Šablona:Portál Brno

Oficiální stránky

Stránky o dálnici D1

Dokumenty


Šablona:Dálnice a rychlostní silnice v Česku