Cyril František Napp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cyril František Napp
Cyril František Napp (1867)
Cyril František Napp (1867)
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – 1867
Opat starobrněnského kláštera
Ve funkci:
1824 – 1867
NástupceGregor Mendel
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konzervativního velkostatku

Narození6. října 1792
Jevíčko
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí22. července 1867 (ve věku 74 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolická církev
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyril František Napp (6. října 1792 Jevíčko[1]22. července 1867 Brno[2][3]) byl moravský římskokatolický duchovní, kulturní a politický činitel; dlouholetý opat augustiniánského kláštera v Brně; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Pokřtěn byl jako František (v matrice německy Frantz). Pocházel z německé rodiny chudých poměrů: otec Ludvík (v matrice Ludwik Nag) pracoval jako mistr rukavičkářského řemesla (Handschuh Meister), matka Johana byla rozená Friedlová. Po absolvování dvouletého studia filozofie v Olomouci vstoupil roku 1811 do kláštera augustiniánů v Brně. Tam pokračoval ve studiu. V roce 1815 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později se stal profesorem biblické vědy, Starého zákona a východních jazyků na brněnském kněžském semináři. Zanedlouho tam vyučoval i dějepis, církevní právo a Nový zákon. Začal se připravovat i na doktorské zkoušky, ale studium nedokončil, protože už v roce 1824 jej jako dvaatřicetiletého jednomyslně zvolili opatem.

Úřady a zájmy[editovat | editovat zdroj]

V nové funkci především zlepšil hospodaření kláštera a ze získaných peněz koupil statek v Hvězdlicích. Důraz také kladl na vzdělání řeholníků, kteří se uplatňovali jako učitelé a spisovatelé. V letech 1829–1861 zasedal v zemském výboru Markrabství moravského, kde byl známý a vyhledávaný pro své hluboké znalosti projednávaných věcí. Pomohl vyřešit staré státní dluhy, podílel se na založení technické školy, spořitelny, hypoteční banky a požární pojišťovny. Řídil dobročinný spolek, nechal vystavět chudobinec a zřizoval opatrovny pro předškolní děti. Šestnáct let byl ústředním ředitelem gymnázií na Moravě a ve Slezsku. Měl blízko k přírodním vědám a zemědělství. Podporoval ovocnářství, výsadbu vinic a včelařství. Pomáhal začínajícím biologům (jedním z nich byl jeho pozdější nástupce a zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel). Roku 1865 se stal předsedou Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy. Od rakouské vlády získal rytířský kříž Leopoldova řádu, Řád Františka Josefa a Řád železné koruny.

Národní obrození[editovat | editovat zdroj]

Napp byl sice rodem Němec, ale naučil se česky a přihlásil se k českému národnímu obrození. Účastnil se politických bojů za zlepšení postavení česky mluvících obyvatel. Přátelil se s Františkem Palackým,Pavlem Josefem Šafaříkem, F. M. Klácelem, či J.K. Chmelenským. V klášteře hostil také další národní obrozence bez ohledu na jejich odlišné vyznání a pořádal pro ně společenské akce[4]. Byl aktivním členem řady vlasteneckých spolků. V roce 1848 dával své národní smýšlení najevo tak, že proti němu brněnští Němci uspořádali demonstraci, při níž bylo vytlučeno několik oken kláštera.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků. Uvádí se jako prelát starobrněnský.[5] Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. V zemských volbách v lednu 1867 zde mandát obhájil.[6] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[7] Patřil mezi konzervativní velkostatkáře (tzv. Strana konzervativního velkostatku).[6][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Napp byl po padesát let významnou osobností brněnského veřejného života. Podílel se na většině kulturních a vlasteneckých podniků a pozitivně ovlivnil řadu oborů, jako bylo zemědělství, biologický výzkum, národní hospodářství, obecné i technické školství.

Zemřel v červenci 1867 po delší trapné nemoci. Již delší dobu trpěl vodnatelností.[3] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1789-1813 v Jevíčku , sign. M-6 1586, ukn. 4100, str.11. Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Úmrtí. Moravská orlice. Červenec 1867, roč. 5, čís. 167, s. 2. Dostupné online. 
  4. František Bačkovský, Obrázky z dob našeho probuzení. Praha 1890
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 
  6. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  8. Neues Fremden-Blatt, 8. 2. 1867, s. 2.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cyril František Napp. Světozor. 8. 1867, roč. 1, čís. 5, s. 45–46. Dostupné online. 
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte der k. k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der NAtur- und Landeskunde mit Rücksicht auf die Cultur-VerhältnisseMährens und Österr. Schlesiens. Brünn: [s.n.], 1870. (ger) 
  • OREL, Vítězslav; MUSIL, Rudolf. Členství opata C. F. Nappa (1792-1867) v Královské společnosti severských starožitností a jeho působení v Brně. Časopis Matice moravské. 2000, roč. 119, čís. 2, s. 391–401. 
  • ZLÁMAL, Bohumil. Ke kulturnímu významu starobrněnského opata P. Cyrila Nappa (1792-1867). Velké Meziříčí: [s.n.], 1936. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]