Cyprián (biskup)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O Cypriánovi, biskupu kartaginském pojednává článek Svatý Cyprián.
Důstojný a osvícený
Cyprián
biskup vratislavský a kníže-biskup lubušský
Template-Bishop.svg
Církev římskokatolická
Diecéze vratislavská
Osobní údaje
Datum narození 1181?
Místo narození Flag of Lorraine.svg Lotrinské vévodství?
Datum úmrtí 25. října 1207
Místo úmrtí Vratislav, POL województwo dolnośląskie COA.svg Slezské knížectví
Místo pohřbení Klášter Lubuš
51°15′42″ s. š., 16°28′9″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyprián (Cyprian) (před 1181 – 25. října 1207) byl sedmý lubušský biskup (1198-1201) (s titulem kníže-biskup) a třináctý vratislavský biskup (1201–1207).

Život[editovat | editovat zdroj]

Cyprián je poprvé spolehlivě zmiňován jako kanovník premonstrátského kláštera v českém Želivě roku 1181. Pravděpodobně předtím působil v klášterech ve vestfálském Cappenbergu a v porýnském Steinfeldu; z toho a z jeho jména se usuzuje na frankofonní, možná lotrinský původ. Na pozvání slezského knížete Boleslava I. Vysokého a vratislavského biskupa Žiroslava II. přišel kolem roku 1185 do Slezska a roku 1193 se stal opatem v premonstrátském klášteře svatého Vincence v Olbíně u Vratislavi.

Cyprián byl blízkým spolupracovníkem Boleslava Vysokého. Nepochybně s jeho podporou byl 8. dubna 1198 vysvěcen na biskupa lubušského. O jeho působení v této funkci není mnoho známo – zřejmě zde založil biskupskou kancelář, jejíž první listiny jsou právě z doby jeho pontifikátu.

Po smrti Jaroslava Opolského, vratislavského biskupa, opolského knížete a prvorozeného syna Boleslava Vysokého, byl Cyprián vybrán za jeho nástupce na vratislavském stolci a biskupskou hodnost v Lubuši složil; stalo se tak mezi březnem a srpnem roku 1201. Byl prvním vratislavským biskupem vybraným (postulovaným) katedrální kapitulou – s následným papežským potvrzením – a nikoli přímo knížetem, i když ten měl nepochybně na jeho volbu vliv. Zůstal úzkým spojencem Boleslava Vysokého, jakož i  eho syna Jindřicha I. Bradatého a jeho manželky Hedviky (později svatořečené), zejména ve sporech s Boleslavovým bratrem Měškem I. Křivonohým – tehdy intervenoval v zájmu urovnání sporu u ostatních polských biskupů. Podporoval kolonizační činnost knížat ve Slezsku tím, že novým osadníkům zaručil úlevy v placení desátků; právě to se stalo předmětem tuhých sporů mezi knížaty a biskupy za Cypriánových nástupců.

Biskup Cyprián se účastnil založení prvního a nejvýznamnějšího slezského ženského kláštera, kláštera cisterciátekTřebnici. Ten byl založen z podnětu kněžny Hedviky a osazen jeptiškami z Bamberka, první abatyší však byla Petrissa z kláštera v Kitzingenu, kde byla kněžna vychována. Cyprián udělil klášteru desátky ze Stínavy a Stobna a 13. ledna 1203 slavnostně uvedl do prozatímních dřevěných budov kláštera první řeholnice.[1] Brzy poté, kolem roku 1205, založili opolsko-ratibořský kníže Měšek I. Křivonohý a jeho žena Ludmila klášter premonstrátekRybníku.[2]

Po své smrti – 25. října 1207 – byl biskup Cyprián pochován v klášterním kostele cisterciátů v Lubuši (Lubiąż).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-34601-3. S. 543. 
  2. Weczerka (2003) s. 456

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 17. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Nakladatelství Libri, 2004. ISBN 80-7277-172-8. S. 38-39. 
  • KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 130, 142.
  • ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 52, 63, 74-75.
  • KOPIEC, Jan. Jaroslaw von Oppeln. In: GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198-1448. Berlin: Duncker u. Humblot, 2001. ISBN 3-428-10303-3. S. 108.
  • PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 6. Okres wielkich biskupów (1169-1301). Nowe Życie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-06. 
Předchůdce:
Arnold z Mohylna
Znak z doby nástupu Biskup lubušský
Cyprián
11981201
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vavřinec I.
Předchůdce:
Jaroslav Opolský
Znak z doby nástupu Biskup vratislavský
Cyprián
12011207
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vavřinec Doliveta