Cypriánův mor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cypriánův mor
Typpandemie
Období249–262
Geografie
Země původuŘímská říše
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cypriánův mor byla pandemie, která postihla Římskou říši v letech 249262. Způsobila nedostatek pracovních sil i vojáků, který podle historika Kylea Harpera vedl ke krizi třetího století. Moderní název připomíná biskupa z Kartága svatého Cypriána, který pandemii popsal ve svém díle De mortalitate. Vzhledem k nedostatku pramenů není jasná příčina nemoci, mohly jí být pravé neštovice, chřipka nebo filoviry. Infekce přišla pravděpodobně z území Etiopie. Byzantský historik Georgios Kedrenos uvedl, že šlo o vysoce nakažlivou chorobou, která se šířila i očním kontaktem.

Podle záznamů umíralo na vrcholu pandemie v Římě 5000 lidí denně. K obětem patřil císař Hostilianus. S morem bývá spojována také smrt Claudia II., k níž však došlo až v roce 270.

V Thébách byly v roce 2014 nalezeny doklady hromadných pohřbů z období Cypriánova moru.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Plague of Cyprian na anglické Wikipedii a Cyprianische Pest na německé Wikipedii.

  1. PETR, Jaroslav. Egyptské svědectví o „konci světa“. Český rozhlas Plus [online]. 2014-06-30 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.