Curaçao
| Země Curaçao | |
|---|---|
 Penha building, Willemstad, Curaçao | |
 znak | |
| Hymna: Himno di Kòrsou | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Willemstad |
| Souřadnice | 12°11′47″ s. š., 69°0′43″ z. d. |
| Rozloha | 444 km² |
| Časové pásmo | UTC-4 |
| Geodata (OSM) | 2867318 OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 151 066 (2022[1]) |
| Hustota zalidnění |  357 obyv./km² |
| HDP/obyv. | 35 484 $/os./rok (v PPP) |
| Jazyk | nizozemština a papiamento |
| Národnostní složení | různé národnosti |
| Náboženství | 80% římsko-katolické 15% Jiné 5% Žádné |
| Správa regionu | |
| Stát |  Nizozemské království |
| Nadřazený celek | Nizozemské království |
| Druh celku | autonomní země |
| Vznik | 1954 |
| Král:`` | Vilém Alexandr Nizozemský |
| Měna | gulden Nizozemských Antil |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CW[2] |
| Telefonní předvolba | +599 |
| Označení vozidel | NA |
| Internetová doména | .cw |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Curaçao ([kuʀaˈsaːo]IPA, papiamentsky Kòrsou) je ostrov, který leží v jižní části Karibského moře přibližně 65 kilometrů od pobřeží Venezuely, patří do jižní části Závětrných Antil a je součástí Malých Antil. Až do 10. října 2010 byl ostrov součástí Nizozemských Antil. V současnosti je Curaçao jednou ze 4 zemí Nizozemského království (další jsou Nizozemsko, Aruba a Svatý Martin).
Dříve byl formálně nazýván Curaçao and Dependencies (1815–1954) a Country of Curaçao (nizozemsky: Land Curaçao; papiamentsky: Pais Kòrsou). Skládá se z hlavního ostrova Curaçao a neobydleného ostrova Klein Curaçao („Malé Curaçao“). Na ostrově žije přibližně 153 tisíc[3] obyvatel na celkem 444 čtverečních kilometrech. Hlavním městem je Willemstad.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Curaçao stejně jako zbytek tzv. ABC ostrovů a Trinidadu a Tobaga leží na kontinentálním šelfu Jižní Ameriky. Nejvyšším bodem je Sint Christoffelberg s 375 metry. Ostrovní flora se liší od typické na tropických ostrovech. Jsou běžné křovinaté porosty s různými druhy kaktusů.
Ostrov má tropické savanské klima se suchým obdobím mezi lednem a zářím a potom krátké deštivé období mezi říjnem a prosincem. Teploty jsou poměrně stabilní po celý rok, pouze s menšími výkyvy. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou 26,5 stupňů Celsia. Nejtepleji je pak v září, průměrně 28,9 stupňů Celsia. Roční průměrné maximum je 31,2 a minimum 25,3 stupňů Celsia.
Curaçao je již mimo pás hurikánů, i přesto je jimi občas zasažen. Např. hurikán Hazel 1957, Anna 1961, Felix 2007, Omar 2008. Ostrov byl mnohokrát zasažen pouze tropickými bouřemi, které předcházejí hurikánům. Např. Tomas 2010, Cesar 1996, Joan-Miriam 1988, Cora a Greta 1978, Edith a Irene 1971, Francelia 1969. Tomas byla pak jednou nejhorších bouří, která kdy ostrov zasáhla. Zemřeli při ní 2 lidé a škody byly vyčísleny na 28 milionů amerických dolarů.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Curaçao je demokratickou zemí. Nejvyšším představitelem vlády je premiér. Výkonná moc je řízena vládou, legislativní moc má vláda i parlamentu. Soudnictví je nezávislé. Odsouzení zločinci jsou internováni ve věznici Curaçao Centre for Detention and Correction. Ostrov má, co se týče pravomocí, v naprosté většině záležitostí plnou autonomii v rozhodování.
Armáda[editovat | editovat zdroj]
Na ostrově jsou umístěny dvě námořní základny.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Ostrov má otevřenou ekonomiku orientovanou hlavně na turismus, mezinárodní obchod, námořní služby, rafinerie, skladování ropy a finanční služby. Ekonomika je silně rozvinutá a zajišťuje vysoký životní standard obyvatelům ostrova. Je hodnocena 46. místem na světovém žebříčku HDP na obyvatele. Aktivity vztahující se k přístavu Willemstad jakožto volné obchodní zóně vytváří značný podíl v růstu ekonomiky. Cílem vlády je mít ekonomiku co možná nejvýše rozmanitou, tak aby přilákala co nejvíce zahraničních investic. Tato politika, též nazývána politikou "otevřené náruče" silně cílí na společnosti podnikající v oboru informačních technologií.
Nezaměstnanost v roce 2013 činila 13 %.
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Turismus hraje v ekonomice dominantní roli. Je na něm však méně závislá než ostatní karibské země. Většina turistů přijíždí z východního pobřeží USA, Jižní Ameriky, Nizozemska a z dalších karibských ostrovů. Momentálně stojí ostrov v Karibiku v čele turismu orientovaného na plavby po moři s úctyhodným meziročním nárůstem o 41,4 % oproti roku 2013, kdy bylo napočítáno 616 186 pasažérů.
Hlavní letiště v zemi Hato International Airport obsloužilo v roce 2013 celkem 1 772 501 pasažérů.
Pobřeží lemující ostrov nabízejí rozličné možnosti pro potápění a šnorchlování. Je zde mnoho krásných korálových útesů a k vidění rozličné druhy tropických ryb.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Waaruit bestaat het Koninkrijk der Nederlanden? [online]. Rijksoverheid - nizozemská ústřední vláda [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ CW:CURAÇAO [online]. ISO: Online Browsing Platform [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. [cit. 2023-08-04]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Curaçao na Wikimedia Commons - Oficiální web guvernéra ostrova
.svg)
