Cukrovarnická
| |||
|---|---|---|---|
 Cukrovarnická ulice | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 6 | ||
| Část obce | Střešovice | ||
| Poloha | 50°5′39,18″ s. š., 14°22′40,19″ v. d. | ||
| Začíná na | Patočkova | ||
| Končí na | Střešovická | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1925 | ||
| Denominace | 444685 | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Délka | 1 750 metrů | ||
| Počet adres | 79 (2020) | ||
| PSČ | 162 00 | ||
| Kód ulice | 444685 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Cukrovarnická je ulice v Praze 6, ve čtvrti Střešovice, spodní páteřní komunikace vedoucí východo-západním směrem paralelně se Střešovickou od křižovatky s Patočkovou ulicí po rovině až za Střešovický hřbitov do staveniště bytovek (stav v roce 2020) směrem k ulici Nad Bořislavkou. Ulicí příčně nebo diagonálně prochází několik ulic: ze severu od Ořechovky to jsou Strmá, Slunná, U laboratoře, Východní, Špálova, Na dračkách, Na vyhlídce, Západní, Lomená, náměstí a ulice Na Ořechovce, V průhledu, U podchodu a Za průsekem.
Historie a název
[editovat | editovat zdroj]
Ulice byla trasovaná podle paralelních komunikací, Rakovnické silnice, trati Buštěhradské dráhy a Střešovické silnice. Úředně byla pojmenována roku 1925, neoficiálně již od roku 1923 podle budov Výzkumného ústavu cukrovarnického, do kterého později přesídlila Akademie věd. V letech 1940-1945 byla přejmenována na ulici Albrechta Dürera[1]. Parcelace pro obytné domy po stranách ulice byla vytvořena po připojení vesnice Střešovice k Velké Praze (1922). Zástavba rodinnými domy se zahradami narůstala mezi staršími sídelními útvary, jimiž jsou dodnes Střešovická vozovna, park z části někdejší zahrady Vořechovka, fotbalové hřiště a Střešovický hřbitov postupně během 20. let a 30. let 20. století, do začátku 2. světové války byla dokončena její koncepce zahradního města, jádrem je kolonie Ořechovka.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Čtyři bloky architektonicky zásadně odlišných šestipodlažních panelových domů s garážemi se staví od roku 2019 (s výhledem do roku 2022) na západním konci ulice, charakter dosud zahradní čtvrti zcela mění, také vzhledem k těsné blízkosti Střešovického hřbitova.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Ulicí vedou trati dvou linek autobusů MHD.
Významné objekty
[editovat | editovat zdroj]- Střešovická vozovna
- Tenisové kurty a nafukovací hala TJ Tatran Střešovice, při ulici Slunná
- Vila Štikových, Cukrovarnická 1 - majitel František Štika se synem Františkem padli v Květnovém povstání 8.5.1945[2], dcera Doc. Milada Radová-Štiková (1920-2003) byla později významnou památkářkou a pedagožka FA ČVUT[3]; při rekonstrukci domu a dostavbě druhého objektu po roce 1990 byly odstraněny zahradní altánek a pamětní deska Štikových
- Areál čtyř objektů čp 112, původně Výzkumný ústav cukrovarnický, nyní Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, arch. Josef Záruba-Pfeffermann (1920–1923)
- Vila čp. 489, Cukrovarnická 18 (1923–1924)
- Vila čp. 490, Cukrovarnická 20 (1923–1924)
- Vila Vincence Beneše čp. 492, Cukrovarnická 24 (1923–1924)
- Tenisové kurty TJ Tatran Střešovice v parku na Ořechovce
- Vila Cukrovarnická 33. Během prvního ročníku studia na mistrovské škole pražské konzervatoře (1935–36) zde bydlela významná česká skladatelka Vítězslava Kaprálová
- Vila čp. 650, Cukrovarnická 41 (1923–1924) Vila Josefa Svatopluka Machara
- Vila čp. 778, Cukrovarnická 51 (Vila akademického sochaře Břetislava Bendy, architekt a stavitel Josef Kadlec, projekt 1932, realizace 1932-1933)[4]
- Vila čp. 777, Cukrovarnická 53 (Vila prokurátora M. Tomandla, projektant J. Kučera, stavitel Josef Stoklasa, projekt i realizace 1932)[4]
- Vila Cukrovarnická 54 (V průhledu 10-12)
- Chorvatské velvyslanectví, Cukrovarnická 56
- Cukrovarnická 58
- Fotbalový klub SK Střešovice 1911, Cukrovarnická 62[5], areál prošel rekonstrukcí k roku 2011
- Restaurace Střešky, roku 2023 zrušena a přeměněna na kancelářské prostory, (původní restaurace byla dřevěná bouda hostince "U hřiště", po roce 1950 "U Evženy", v letech 1980-2010 "Sprint")
- Střešovický hřbitov
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Křižovatka Cukrovarnické a Patočkovy ulice -
Křižovatka ulic Cukrovarnické a V průhledu -
Cukrovarnická 54 -
Chorvatské vyslanectví -
Macharova vila -
Střešovický hřbitov a Domov důchodců -
západní konec se hřbitovní zdí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 1 (A–N). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Cukrovarnická.
- ↑ https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/306-praha-6/Norbertov/
- ↑ https://npu.fandom.com/wiki/Radov%C3%A1-%C5%A0tikov%C3%A1,_Milada
- ↑ a b KŘÍŽOVÁ, Alexandra; KŘÍŽOVÁ, Hedvika; HOUŠKOVÁ, Kateřina. Praha - Ořechovka: západní část. 1. vyd. v hl. m. Praze: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2009. 201 s. S. 141–201. Nepublikovaný dokument uložený v Národním památkovém ústavě - generální ředitelství.
- ↑ http://www.sk-stresovice-1911.cz/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 1 (A–N). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Cukrovarnická, s. 2.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
