Chlorid cesný
| Chlorid cesný | |
|---|---|
 Vzhled | |
 Struktura | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid cesný |
| Sumární vzorec | CsCl |
| Vzhled | Bílá hygroskopická krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7647-17-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 168,36 g/mol |
| Teplota tání | 645 °C |
| Teplota varu | 1 297 °C |
| Hustota | 3,99 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 186,5 g/100 ml (20 °C) 250 g/100 ml (80 °C) 270,5 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol 2,37 g/100 g (0 °C) 3,16 g/100 g (25 °C) 3,53 g/100 g (50 °C) Ethanol 0,483 g/100 g (0 °C) 0,757 g/100 g (25 °C) 0,968 g/100 g (50 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová (α-CsCl) |
| Hrana krystalové mřížky | a= 0,411 nm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −443 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 52,63 JK−1mol−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08 Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid cesný je anorganická sloučenina cesia se vzorcem CsCl. Jedná se o typický iontový krystal. V přírodě se nachází jako příměs minerálních vod a v některých minerálech. Průmyslově se tento chlorid získává z polucitu.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Medicína[editovat | editovat zdroj]
V medicíně je používán (například obohacený o radioizotopy 137CsCl a/nebo 131CsCl) při léčbě rakoviny a diagnostice infarktu myokardu.
Analýza makromolekul[editovat | editovat zdroj]
Roztok chloridu cesného je používán při separaci makromolekul, nejčastěji DNA, vytvořením koncentračního gradientu chloridu cesného při centrifugaci s dosahovaným přetížením v hodnotách řádově 105 až 106 G. Roztok chloridu cesného se používá proto, že při jeho koncentraci 1,6 až 1,8 g/ml je jeho hustota blízká hustotě DNA. Po několikahodinové centrifugaci při vysokých otáčkách a přetížení kolem 100 000 G se vytvoří koncentrační gradient, kdy vyšší koncentrace je ve větší vzdálenosti od osy, tedy u dna zkumavky. Tento gradient se vytvoří rovnovážným působením protichůdných procesů: difuze a působení odstředivé síly. Makromolekuly DNA potom mohou být odděleny na základě různých proporcí AT : GC: pár AT je lehčí než pár GC, tedy dva různé typy DNA se stejnou délkou ale různým poměrem AT : GC mohou být ultracentrifugací v koncentračním gradientu CsCl odděleny tak, že molekuly s vyšším obsahem párů AT jsou blíže k ose a s vyšším obsahem párů GC jsou blíže ke dnu zkumavky. Analogicky může být rozdělena směs různých typů DNA a/nebo RNA, stejně jako nukleových kyselin od jiných buněčných struktur. V jiných, specializovaných případech mohou být touto metodou odděleny jinak shodné molekuly nukleových kyselin s odlišným obsahem těžších izotopů v důsledku jejich inkorporace při provedení pokusu nebo diagnostické operace.
Chemická analýza[editovat | editovat zdroj]
CsCl je používán též při precipitačních analytických metodách, kdy totožnost analytu je určována podle specifického zbarvení a mikroskopické morfologie vzniklého precipitátu. Mezi jinými oblastmi tato metoda nachází využití také v toxikologických analýzách forenzního lékařství.
Neštěstí[editovat | editovat zdroj]
Dne 13. září v roce 1987 došlo k neštěstí v Goiânie (Goiânia v brazilském státě Goiás). Tehdy byl z nemocnice ukraden 93gramový kovový kontejner s vysoce radioaktivním práškem 137CsCl. Později s ním manipulovalo mnoho lidí, následkem čehož čtyři lidé zemřeli a z kolem 112 000 proměřovaných podezřelých byla u 249 z nich nalezena značná kontaminace[2][3]. Při dekontaminační akci byla provedena skrývka na mnoha místech (275 nákladních aut radioaktivního materiálu), zbořeno několik kontaminovaných domů. Neštěstí bylo označeno jako jedno z největších radiačních neštěstí na světě.[zdroj?]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Cesium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Radiační neštěstí v Goiânie, IAEA, 1988 (anglicky)
- ↑ "Columbia Scientists Prepare for a Threat: A Dirty Bomb", The New York Times 8. 7. 2010 (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid cesný na Wikimedia Commons - Chlorid cesný na cancer.org Archivováno 17. 8. 2011 na Wayback Machine.
