Tlusticovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Crassulaceae)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTlusticovité
alternativní popis obrázku chybí
Aeonium haworthii
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď tlusticovité (Crassulaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tlusticovité (Crassulaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales). Tato čeleď je kosmopolitně rozšířena a zahrnuje asi 900 až 1500 druhů ve 35 rodech. Její zástupci jsou převážně suchomilné sukulenty se zdužnatělými listy. Některé druhy jsou používány jako skalničky nebo pokojové rostliny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tlusticovité jsou sukulentní byliny a keře se střídavými,vstřícnými nebo i přeslenitými jednoduchými listy, někdy uspořádanými v bazální růžici. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými chlupy. Na povrchu epidermis se často vytváří izolující vosková vrstva. Listy jsou dužnaté, celistvé nebo zřídka peřeně členěné, výjimečně i zpeřené, s peřenou žilnatinou nebo jednožilné, unifaciální, bez palistů. Čepel je celokrajná nebo vroubkovaná či zubatá. Květy jsou jednotlivé nebo ve vrcholících či chocholících, pravidelné, většinou pětičetné a oboupohlavné, obvykle bez hypanthia. Kalich i koruna v počtu 4 nebo 5, výjimečně 3 nebo až 30 plátků, volné nebo srostlé. Tyčinek je nejčastěji 5 (3 až 30), jsou volné nebo přirostlé ke koruně, na bázi srostlé nebo nesrostlé. Gyneceum je složeno z 5 (3 až 30) volných nebo na bázi srostlých plodolistů, s 5 až mnoha (výjimečně jen 1) vajíčky a laterální placentací. Plodem je měchýřek nebo výjimečně tobolka, vznikající srůstem plodolistů. Semena jsou drobná a jsou šířena především větrem.


Tlusticovité často obsahují taniny a alkaloidy. Charakteristický je CAM metabolismus. Oxid uhličitý je přijímán v noci, kdy se otevírají průduchy, je metabolizován a ve dne probíhá jeho štěpení fotosyntézou. Rostlina tak zabraňuje ztrátám vody.

Mykorhiza chybí. Opylovány jsou hmyzem, některé velkokvěté druhy Kalanchoe ptáky. Častá je protandrie, zabraňující samoopylení tím, že nejdříve dozrají prašníky a po jejich vyprášení se teprve stávají čnělky schopné opylení.

Charakteristickým stanovištěm jsou suché a skalnaté oblasti. Existují však zcela netypické výjimky, některé mexické druhy rodu rozchodník (Sedum) rostou jako epifyty, přinejmenším jeden druh tlustice (Crassula) je vodní. Vlhkomilnou rostlinou je i evropská masnice vodní (Tillaea aquatica).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď je kosmopolitní, není zastoupena v jihovýchodní Asii a v Polynésii. Největší druhové bohatství je v Mexiku a jihoafrickém Kapsku.

V České republice se jako původní rostliny vyskytuje 12 druhů v 5 rodech. Rozchodník (Sedum) je zastoupen 6 druhy, rozchodníkovec (Hylotelephium, dříve řazen do rodu rozchodník) 3 druhy. Další 3 rody jsou zastoupeny jediným druhem: masnice vodní (Tillaea aquatica), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) a netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera). Dosti často zplaňují některé pěstované druhy: rozchodník pochybný (Sedum spurium), rozchodník suchomilný (Sedum rupestre), rozchodník španělský (Sedum hispanicum) a netřesk střešní (Sempervivum tectorum).[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V Cronquistově systému byla čeleď řazena do řádu růžotvaré (Rosales). Dříve bylo rozlišováno 6 podčeledí, některé se však ukázaly nemonofyletické. V současné taxonomii jsou rozlišovány dvě podčeledi - Kalanchoideae a Sempervivoideae. Rodové členění je dosud značně neustálené.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tlusticovité mají malý ekonomický význam. Některé rody jsou pěstovány jako skalničky (rozchodník, dužnatka), jiné jako pokojové rostliny (tlustice, kalanchoe).

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Adromischus, Aeonium, Aichryson, Bryophyllum, Chiastophyllum, Cotyledon, Crassula, Cremnophila, Diamorpha, Dudleya, Echeveria, Graptopetalum, Greenovia, Hylotelephium, Hypagophytum, Kalanchoe, Lenophyllum, Meterostachys, Monanthes, Mucizonia, Orostachys, Pachyphytum, Pagella, Perrierosedum, Pistorinia, Prometheum, Pseudosedum, Rhodiola, Rosularia, Sedella, Sedum, Sempervivum, Sinocrassula, Telmissa, Thompsonella, Tylecodon, Umbilicus, Villadia

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]