Corynebacterium diphtheriae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxCorynebacterium diphtheriae
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména bakterie (Bacteria)
Kmen Actinobacteria
Řád Actinomycetales
Čeleď Corynebacteriaceae
Rod Corynebacterium
Binomické jméno
Corynebacterium diphtheriae
Rosenbach, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Corynebacterium diphtheriae je grampozitivní nepohyblivá fakultativně anaerobní bakterie bez pouzdra. Způsobuje onemocnění zvané záškrt, které se přenáší vzduchem. Nejčastěji vstupuje přes mandle a způsobuje těžkou angínu s pseudomembránami a možnými komplikacemi (horečka, myokarditis, laryngospasmus).

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o grampozitivní tyčinku s charakteristickým kyjovitým vzhledem v mikroskopu označovaném jako tzv. tvar rozsypaného čaje. Albertsovou metodou lze pozorovat metachromatická granula.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Roste dobře na krevním agaru.

Faktory virulence[editovat | editovat zdroj]

Corynebacterium diphtheriae produkuje neuroamidázu.

Dále produkuje difterický toxin (exotoxinového typu), který bakterie získává od bakteriofágů procesem transdukce. Difterický toxin je polypeptid složen ze 535 aminokyselin složený ze dvou (A a B) podjednotek spojených disulfidickými můstky. Patří mezi toxiny označované jako A-B toxiny. Podjednotka B dovoluje podjednotce A připojit se na hostitelskou buňku. V hostitelské buňce zastavuje proteosyntézu. Funguje tedy stejně jako exotoxin A Pseudomonas aeruginosa.

Terapie záškrtu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku záškrt.

Corynebacterium diphtheriae je citlivé na penicilinová antibiotika (penicilin, ampicilin), na makrolidy (erytromycin, azitromycin). Je nutno podávat v kombinaci s antitoxinem, jelikož po zničení bakterie se difterický toxin uvolňuje. Pro zmírnění příznaků se podávají kortikoidy na zmírnění otoků hrdla. Provádí se vakcinace proti záškrtu jako součást trivakcíny (spolu s tetanem a černým kašlem). [1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. [s.l.]: Neptun, 2003.