Col du Grand Colombier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Col du Grand Colombier
Základní informace
SvětadílEvropa
PohoříJura
Výška sedla1501 m n. m.
Poloha
 severjih
StátFrancieFrancie Francie
ProvincieAin
Col du Grand Colombier
Col du Grand Colombier
Souřadnice45°54′12,44″ s. š., 5°45′41,93″ v. d.

Col du Grand Colombier je horský průsmyk v pohoří Jura ve Francii v nadmořské výšce 1501 m.

Tento průsmyk prochází jižním krajem pohoří Jura v masivu Grand Colombier. S průsmykem Chasseral Pass je nejvyšším silničním průsmykem v pohoří Jura. Prochází mezi vrchy Grand Colombier (1531 m) a Croix du Colombier (1525 m), který je dostupný chodníkem z průsmyku.

Cyklistické závody[editovat | editovat zdroj]

Průsmyk je jedním z nejnáročnějších průsmyků ve Francii, s 20% stoupáním z Artemare přes Virieu-le-Petit do Bugey (západní) strany.[1] Průsmyk je často používán cyklisty, a pravidelně se objevuje na závodech Tour de l'Ain a také je používán v závodech Critérium du Dauphiné a Tour de l'Avenir.

Culozu (jih) jde o 18,3 km dlouhé stoupání s průměrným sklonem 6,9%,[2] ale některé sekce mají sklon až 12%.[3]

Tour de France[editovat | editovat zdroj]

Průsmyk navštívily závody Tour de France poprvé v 10. etapě Tour de France 2012[4] jako horská prémie nejvyšší kategorie. Lídrem na vrcholu byl Thomas Voeckler, který i tuto etapu vyhrál.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Col du Grand Colombier na slovenské Wikipedii.

  1. Col du Grand Colombier: Artemare [online]. www.climbbybike.com [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. 
  2. Col du Grand Colombier: Culoz [online]. www.climbbybike.com [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. 
  3. Mountain passes & Hills: Stage 10 [online]. Tour de France [cit. 2012-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-27. 
  4. STAGE 10: Mâcon – Bellegarde-sur-Valserine [online]. Tour de France 2012 [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-14. 
  5. COSSINS, Peter. Voeckler wins from breakaway in Bellegarde-sur-Valserine. [News]. 7. 2012. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]