Coaraze

Coaraze
	Pohled na obec s vrcholem Mont Férion (1412 m) v pozadí
	; Znak
Poloha
Souřadnice	43°51′51″ s. š., 7°17′42″ v. d.
Nadmořská výška	313 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
Region	Provence-Alpes-Côte d’Azur
Departement	Alpes-Maritimes
Arrondissement	Nice
Kanton	Contes
	Coaraze
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	17,14 km²
Počet obyvatel	827 (2023)
Hustota zalidnění	48,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Monique Giraud-Lazzari (od 2020)
Oficiální web	coaraze.fr
E-mail	secretaire.coaraze@wanadoo.fr
PSČ	06390
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Coaraze (výslovnost [koaʁaz]; italsky Coarazza) je francouzská obec v departementu Alpes-Maritimes v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur. Žije zde 827^[2] obyvatel. Obec je členem sdružení Les Plus Beaux Villages de France (Nejkrásnější vesnice Francie).

Poloha

Obec se nachází v nadmořské výšce 667 m na pískovcovém skalním výchozu s výhledem na údolí Paillon de Contes, na úpatí hory Mont Férion (1412 m). Obec protíná od jihu k severu silnice D 15, která ji přes Col Saint-Roch spojuje s obcí Lucéram.

Duranus		Lucéram
Levens		Lucéram
	Coaraze

	Bendejun, Contes, Berre-les-Alpes	Berre-les-Alpes

Historie

Na místě původní kaple svatého Michaela vznikla malá osada zvaná Rocasparviera. V roce 1325 ji získal Robert Moudrý. Jeho oddaným spolupracovníkem byl Daniel Marquesani, který zažil rychlý vzestup. Z prostého notáře, který na konci 13. století emigroval do Nice, se stal spoluvládcem La Turbie (1329-1331), poté pánem Coaraze a doživotním kastelánem Villefranche. Raymond Marquesani nastoupil po svém otci jako kastelán Villefranche a jeho bratr Louis zdědil panství Coaraze. Dne 14. září 1346 koupil vše, co mladý šlechtic Boniface Chabaudi, pán Roquebrune, vlastnil na územích Roquebrune, Palayson a Villepey.

Dne 2. března 1629 byl Coaraze povýšen na baronství. V letech 1744 až 1748, poté, co přísahal věrnost španělskému infantovi, byl pod španělskou správou. Do vesnice vedla silnice z Nice, takže se k ní dalo dostat dostavníkem za 4 hodiny.

V roce 1793 se zde odehrála bitva u Coaraze, v níž Claude-Victor Perrin, velitel praporu o 600 mužích odrazil sílu 3000 Piedmontaňů a pluk emigrantů.

V roce 2012 bylo Coaraze součástí metropolitní oblasti Nice Côte d’Azur. V listopadu 2012 městská rada jednomyslně odhlasovala odstoupení od metropolitní oblasti a připojení k meziobecní samosprávě Pays des Paillons v souladu s pokyny stanovenými v roce 2011 v resortním plánu meziobecní spolupráce. Změna vstoupila v platnost 1. ledna 2014.

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

Kaple Saint-Sébastien, postavená 1 km od vjezdu do vesnice na staré stezce pro muly vedoucí z Nice přes Châteauneuf-Villevieille, měla vesnici chránit před morem. Byla postavena kolem roku 1530 a v roce 2001 byla zapsána na seznam historických památek.
Kostel Saint-Jean-Baptiste, postavený ve 14. století a několikrát přestavěný
Modrá kaple, známá také jako kaple Panny Marie Zbožné nebo kaple Panny Marie Sedmibolestné. Název Modrá kaple získala podle vytvoření modré černobílé dekorace zobrazující scény ze života Krista, kterou v roce 1962 namaloval umělec Ponce Fidelio.

Galerie

Kaple svatého Šebestiána
Kaple svatého Šebestiána – interiér
Bývalá obecní pekárna
Úzké uličky vedoucí ke kostelu
Kostel svatého Jana Křtitele
Modrá kaple
Ponce de Leon, Modrá kaple, Vzkříšení
Ponce de Leon, Modrá kaple, Narození Páně
Sluneční hodiny na radnici, autor Jean Cocteau
Radnice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coaraze na francouzské Wikipedii.

↑ répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.

Související články

Seznam obcí v departementu Alpes-Maritimes

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Coaraze na Wikimedia Commons
Oficiální stránky obce

[72bd649cff6312781343b6d77df48cd08779d709-1] répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].

[ad8822ead8613a5f1b5d35f35b7136ef5d959167-2] 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.

[1]

[2]