Cloud computing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znázornění cloud computingu

Cloud computing je na Internetu založený model vývoje a používaní počítačových technologií.[1] Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech na Internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat prakticky odkudkoliv. Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití. Nabídka aplikací se pohybuje od kancelářských aplikací, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích, jako je například eyeOS, Cloud či iCloud.

Charakteristika

Technologie Cloud computingu se vyznačuje následujícími atributy:

  • Multitenancy - tento pojem lze volně přeložit jako "více nájmů". Jedná se o to, že počítačové zdroje jsou sdílené mezi všemi uživateli.
  • Obrovská škálovatelnost a elasticita - umožní uživatelům rychle změnit výpočetní zdroje dle potřeby.
  • Pay as you go - tento přístup je založen na principu kolik toho uživatel spotřebuje, tolik zaplatí.
  • Aktualizovanost (Up-to-date) - všechen software jsou automaticky aktualizovaný, uživatel nemusí do tohoto procesu nijak zasahovat, vše zařídí poskytovatel.
  • Přístup přes internet - uživatelé se mohou ke svému softwaru připojit kdekoliv po celém světě.

Rozdělení

Nemůžeme jej rozdělit na 3 nebo 4 části. Dělení je dosti problematické. Proto je cloud computing dělen podle dvou hledisek. Tato dvě hlediska se prolínají jako jakési dvě dimenze. Cloud computing dělíme podle služby kterou poskytují a jak je poskytován.

Model nasazení

Model nasazení nám říká jak je cloud poskytován.

  • Veřejný (Public cloud computing) — Někdy je označován jako klasický model cloud computingu. Jedná se o model, kdy je poskytnuta a nabídnuta široké veřejnosti výpočetní služba.
  • Soukromý (Private cloud computing) — Oblak je v tomto případě provozován pouze pro organizaci a to buď organizací samotnou, nebo třetí stranou.
  • Hybridní (Hybrid cloud computing)— Hybridní cloudy kombinují jak veřejné tak soukromé cloudy. Navenek vystupují jako jeden cloud, ale jsou propojeny pomocí standardizačních technologií.
  • Komunitní (Comunity cloud computing) — Jedná se o model, kdy je cloud infrastruktura sdílena mezi několika organizacemi, skupinou lidí, kteří ji využívají. Tyto organizace může spojovat bezpečnostní politika, stejný obor zájmu.

Distribuční model

Model se zabývá tím, co je v rámci služby nabízeno, obvykle software nebo hardware či jejich kombinace.

  • IAAS — infrastruktura jako služba (z "Infrastructure as a Service") — v tomto případě poskytovatel služeb se zavazuje poskytnout infrastrukturu. Typicky se jedná o virtualizaci. Hlavní výhodou tohoto přístupu je to, že se o veškeré problémy s hardwarem stará poskytovatel. Na druhou stranu je někdy velice těžké toto akceptovat vzhledem k tomu, že hardware se bere jako něco, co vlastníme, na co můžeme sáhnout a jsme za to zodpovědní. IAAS je vhodné pro ty, kteří vlastní software (či jejich licence) a nechtějí se starat o hardware. Příkladem IAAS jsou Amazon WS, Rackspace nebo Windows Azure. Zkratka IAAS může také znamenat integrace jako služba (z "Integration as a Service").
  • PAAS — platforma jako služba (z "Platform as a Service") — poskytovatel v PAAS modelu poskytuje kompletní prostředky pro podporu celého životního cyklu tvorby a poskytování webových aplikací a služeb plně k dispozici na Internetu, bez možnosti stažení softwaru. To zahrnuje různé prostředky pro vývoj aplikace jako IDE nebo API, ale také např. pro údržbu. Nevýhodou tohoto přístupu je proprietární uzamčení, kdy může každý poskytovatel používat např. jiný programovací jazyk. Příkladem PAAS poskytovatelů jsou Google App Engine nebo Force.com (Salesforce.com).
  • SAAS — software jako služba (ze "Software as a Service") — aplikace je licencována jako služba pronajímaná uživateli. Uživatelé si tedy kupují přístup k aplikaci, ne aplikaci samotnou. SaaS je ideální pro ty, kteří potřebují jen běžné aplikační software a požadují přístup odkudkoliv a kdykoliv. Příkladem může být známá sada aplikací Google Apps, nebo v logistice známý systém Cargopass.

Možné nevýhody

  • Závislost na poskytovateli - společnosti využívající cloud ztrácí možnost rozhodovat, který software a kterou verzi používat. Čím větší společností je poskytovatel, tím hůře se s ním komunikuje a vyjednává podmínky. Uživatelé též musí počítat s tím, že poskytovatel může zdražit ceny svých služeb, v horším případě zbankrotovat. V některých případech je změna na nového poskytovatele neskutečně nákladná, zvlášť v případech, kdy poskytovatel používá proprietární technologie.
  • Obecně špatné reputace cloud computing - cloud computing je relativně nový pojem v IT a je stále v rané fázi. Neexistuje skoro žádné dlouhodobé a spolehlivé doporučení ohledně používání technologie cloudu. A i samotné používání přes internet vyvolává mnoho otázek ohledně bezpečnosti dat.
  • Migrační náklady - používání cloudu by mělo snížit náklady za rutinní IT operace a umožnit firmám investovat více peněz do samotného byznysu. Ale nemusí to platit absolutně. Pro některé firmy přesun do cloudu znamená přeprogramování firemního softwaru, aby dobře spolupracoval s cloudovým řešením, vyškolit stávající zaměstnance ve firmě či si pronajmout nové a změnit pravidla ve firmě.
  • Méně funkcí a horší stabilita - SaaS řešení většinou nabízí méně funkcí v porovnání s desktopovými. Software online může občas běhat pomaleji nebo zcela nefungovat v případě, že selže internetové připojení.
  • Odlišný právní řád poskytovatele a klienta - Poskytovatel cloud computingu může být podřízen jiné jurisdikci než jeho klient. Například společnosti usídlené v USA nebo poskytující službu z USA jsou povinny podstoupit data klienta vládě v souladu s PATRIOT Actem, což může být například vyloučeno s povinností ochrany osobních údajů uloženou klientovi zákonem..
  • Vyžaduje připojení do Internetu

Kritika

Jedním z kritiků tohoto konceptu je i Richard Stallman, zakladatel projektu GNU. Poukazuje především na nebezpečí ztráty soukromí uživatelů a nárůstu moci společností, u kterých by byla data uživatelů ukládána.[2]

Reference

Šablona:Pahýl - počítače