Clostridium perfringens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxClostridium perfringens
alternativní popis obrázku chybí
Clostridium perfringens kultivované v Schaedlerově agaru, barvení dle Grama
Vědecká klasifikace
Doména bakterie (Bacteria)
Kmen Firmicutes
Třída Clostridia
Řád Clostridiales
Čeleď Clostridiaceae
Rod Clostridium
Binomické jméno
Clostridium perfringens
(Veillon and Zuber, 1898) Hauduroy et al., 1937[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clostridium perfringens (dříve též C. welchii) je grampozitivní tyčinkovitá anaerobní sporulující bakterie z rodu Clostridium.[2] C. perfringens je v přírodě všudypřítomná a je běžně obsažena v rozkládající se vegetaci, mořském sedimentu, trávicí soustavě člověka i jiných obratlovců, na tělech hmyzu a v půdě.

Infekční charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Clostridium perfringens se běžně vyskytuje v infekcích jako benigní složka normální flóry.[3] V tomto případě je její role při onemocnění malá.

Infekce C. perfringens jsou prokázány u nekrózy tkáně, bakteriémie, enfyzematické cholicystitidy a u plynaté sněti, známé též jako klostridiální myonekróza. Toxin vznikající při plynaté sněti je znám jako α-toxin, vstupuje do plazmatické membrány buněk a tvoří v ní díry, které narušují normální funkci buňky.[4]

Po požití se bakterie množí a způsobuje koliku, průjem a někdy i nauzeu.

Účinky C. perfringens na mrtvá těla znají pracovníci v márnicích jako „tkáňový plyn“ a lze je zastavit jen nabalzamováním.

Otrava jídlem[editovat | editovat zdroj]

Ve Velké Británii a USA je bakterie C. perfringens třetí nejčastější příčinou nemocí z potravin. Hlavní útočiště poskytuje bakteriím nedostatečně tepelně upravené maso.[4] Enterotoxin Clostridium perfringens (CPE) způsobující onemocnění je termolabilní (rozkládá se při 74 °C) a lze ho zjistit v nedostatečně tepelně upraveném kontaminovaném jídle a ve fekáliích.[5]

Inkubační doba je 6 až 24 hodin (nejčastěji 10-12 h) po požití kontaminované potravy. Často se jedná o maso, které bylo sice dobře připraveno, ale příliš dlouho před konzumací. Protože C. perfringens tvoří spory, které přežijí teploty při vaření, tyto při dlouhém odstavení jídla vyklíčí a vyvinou se infekční bakteriální kolonie. Mezi typické příznaky nemoci patří břišní křeče a průjem; zvracení a horečka nejsou obvyklé. Stav obvykle vymizí během 24 hodin. Velmi zřídka se objevují smrtelné případy klostridiální nekrotizující enteritidy (též známé jako Pig-Bel) způsobované kmenem „typu C“, který produkuje silně ulcerativní β-toxin. Tento kmen se často vyskytuje v Papui-Nové Guinei.

Je pravděpodobné, že mnoho případů otrav jídlem kontaminovaným C. perfringens zůstává subklinických, protože protilátky proti toxinu jsou v populaci běžně rozšířené. To vede k závěru, že většina populace prožila otravu jídlem způsobenou C. perfringens.[4]

Plynatá sněť[editovat | editovat zdroj]

Clostridium perfringens je nejčastějším bakteriálním původcem plynaté sněti.

  • Gangréna (sněť) je nekróza tkáně. Plyn produkovaný při tomto procesu tvoří bublinky ve svalové tkáni a zapáchá.
  • Po rychlém a destruktivním lokálním šíření (které trvá několik hodin) dochází k systémovému šíření bakterií a bakteriálního toxinu, které může vést k smrti.
  • Spory mohou za vhodných podmínek vyklíčit v anaerobní grampozitivní bakterie.
  • Jedná se o saprofyty, vyskytují se tedy v půdě, rozkládají rostliny a lidské a zvířecí fekálie.
  • Bakterie produkují cytotoxin, který zabíjí buňky.
  • Traumatické rány se musí vyčistit. Pokud tak nelze učinit, neměly by se zašívat.
  • Spory mohou přežít var. Pro dosažení sterility je nezbytná sterilizace v autoklávu.
  • Penicilin zabíjí bakterie, proto je penicilinová profylaxe užitečná při znečištěných ranách nebo po amputacích dolních částí nohou.
  • Při zaznamenání klinických příznaků nemoci by se nemělo čekat na laboratorní výsledky.
  • Rychlá a odpovídající chirurgická péče je rozhodující pro správnou léčbu.
  • Je-li injikovaný adrenalin kontaminován sporami, může dojít ke katastrofální reakcím.
  • Bakterie snadno rostou na krevním agaru za anaerobních podmínek a často tvoří zónu hemolýzy.

Charakteristika kolonie[editovat | editovat zdroj]

Kolonie C. perfringens na agarové destičce z vaječného žloutku ukazuje bílá sraženina

Na destičkách krevního agaru tvoří anaerobně rostoucí C. perfringens β-hemolytické, ploché, hrubé, průsvitné rozšiřující se kolonie s nerovnými okraji. Naglerova agarová destička obsahující 5 - 10 % vaječného žloutku se používá k identifikaci kmenů produkujících α-toxin, difundující lecitinázu, která interaguje s lipidy ve žloutku a tvoří charakteristickou sraženinu okolo kolonií. Polovina destičky je naočkována antitoxinem pro kontrolu identifikace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clostridium perfringens na anglické Wikipedii.

  1. Species Details : Clostridium perfringens (Veillon and Zuber, 1898) Hauduroy et al., 1937 [online]. Catalogue of Life, rev. 02.03.2015, [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ryan KJ; Ray CG (editors). Sherris Medical Microbiology. 4th. vyd. [s.l.] : McGraw Hill, 2004. ISBN 0-8385-8529-9.  
  3. Wells CL, Wilkins TD. Clostridia: Sporeforming Anaerobic Bacilli. In: Barron's Medical Microbiology (Barron S et al., eds.). 4th. vyd. [s.l.] : Univ of Texas Medical Branch, 1996. (via NCBI Bookshelf) ISBN 0-9631172-1-1.  
  4. a b c Warrell et al.. Oxford Textbook of Medicine. 4th. vyd. [s.l.] : Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-262922-0.  
  5. Murray et al.. Medical Microbiology. 6th. vyd. [s.l.] : Mosby Elsevier, 2009. ISBN 978-0-323-05470-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]