Claude Bernard
| Claude Bernard | |
 | |
| Narození |
12. července 1813 Saint-Julien |
|---|---|
| Úmrtí |
10. února 1878 (ve věku 64 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′38″ s. š., 2°23′37″ v. d.) |
| Alma mater |
Faculté des sciences de Paris (do 1853) Faculté de médecine de Paris |
| Zaměstnavatelé |
Collège de France (1855–1878) Faculté de médecine de Paris Muséum national d'histoire naturelle |
| Ocenění |
Copleyho medaile (1876) komandér Řádu čestné legie zahraniční člen Královské společnosti |
| Manžel(ka) | Marie-Françoise Bernard |
| Funkce | Second Empire senator |
| Podpis |
 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claude Bernard [klód bernár] (12. července 1813 Saint-Julien u Villefranche-sur-Saône – 10. února 1878 Paříž) byl lékař a jeden z nejvýznamnějších francouzských vědců, průkopník experimentální medicíny a fyziologie.
Obsah
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Bernard začal studovat v Lyonu, brzy ale školu opustil a stal se příručím v drogerii. Ve volném čase psal úspěšné divadelní komedie a roku 1834 odjel do Paříže poradit se se známým divadelním kritikem. Ten mu ale poradil, aby se věnoval studiu mediciny, Bernard roku 1843 skutečně vystudoval medicinu a začal pracovat v nemocnici se slavným fyziologem Françoisem Magendiem, od roku 1847 jako docent a od roku 1855 jako profesor; už předtím se stal profesorem na nově založené katedře fyziologie na Sorbonně. Bernard si uvědomil, že medicině chybí experimentální základ a prováděl i propagoval pokusy na zvířatech. Roku 1845 se oženil s Fanny Martin, která se však stala mluvčím hnutí na ochranu zvířat a proti vivisekcím a roku 1869 se s ním rozvedla. Po roce 1864 mu císař Napoleon III. dal zařídit laboratoř při Musée national d´historie naturelle v pařížské botanické zahradě, 1868 byl zvolen členem Francouzské akademie a po smrti mu byl vypraven státní pohřeb na hřbitově Père Lachaise.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Bernard se proslavil jako průkopník přísně vědecké metody a mediciny, založené na experimentech. Mezi jeho hlavními objevy byl výklad funkce nervového systému (1858), slinivky břišní (pancreasu) a jater, včetně teorie o vzniku cukrovky (diabetes mellitus), objev vasomotorického systému a konečně objev významu nitrotělního prostředí a homeostáze. Zabýval se také účinky některých jedů na živé organismy a možnostmi anestezie.
Nejznámějším dílem C. Bernarda je Úvod do experimentální mediciny 1865 (česky vyšlo roku 1961 jako součást knihy Claude Bernard : Život a dílo), odkud jsou i následující citáty:
„Když narazíme na skutečnost, která odporuje přijaté teorii, musíme respektovat fakt a opustit teorii – i kdyby se opírala o sebe slavnější jména a všichni ji přijímali.“
„Věda nepřipouští výjimky; jinak by nemohla být deterministická, přesněji řečeno nemohla by být.“
„Teorie jsou pouze hypotézy, ověřené větším či menším počtem skutečností. Ty, pro něž svědčí největší počet fakt, jsou nejlepší, ale ani ty nejsou definitivní a nesmíme jim absolutně věřit.“
„Že nějaká podmínka vždy předchází či doprovází určitý jev ještě neoprávńuje k závěru, že je jeho příčinou. Muselo by se ještě dokázat, že když podmínku odstraníme, k jevu nedojde.“
„Cílem všech životních mechanismů, jakkoli rozmanitých, je udržovat stálé podmínky pro život ve vnitřním prostředí těla.“
Odkaz[editovat | editovat zdroj]
Jako badatel o homeostázi je Claude Bernard pokládán i za jednoho z předchůdců kybernetiky.
Jmenuje se po něm Univerzita Clauda Bernarda v Lyonu.
Citáty[editovat | editovat zdroj]
„Věda rozšiřuje naši moc ve stejné míře, jako krotí naši pýchu.“
„Kdybych měl stručně definovat život, řekl bych, že život je tvoření.“
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claude Bernard na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Bernard Claude
- BERNARD, Claude. Claude Bernard, život a dílo. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1961. 329 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Bernard ve Wikimedia Commons 
Osoba Claude Bernard ve Wikicitátech- (anglicky) Portál o C. Bernardovi a dějinách vědy
- (anglicky) 'Claude Bernard': detailed biography and a comprehensive bibliography linked to complete on-line texts, quotations, images and more.
- (francouzsky) Životopis Claude Bernarda.
- Plné texty děl autora Claude Bernard na projektu Gutenberg
| 29. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie-Jean-Pierre Flourens |
1868–1878 Claude Bernard |
Nástupce: Ernest Renan |
