Clark Gable

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Clark Gable
Clark Gable v roce 1940
Clark Gable v roce 1940
Rodné jménoWilliam Clark Gable
Narození1. února 1901
Cadiz
Úmrtí16. listopadu 1960 (ve věku 59 let)
Los Angeles
Místo pohřbeníForest Lawn Memorial Park
Aktivní roky1924–1960
ChoťJosephine Dillon (1924-1930)
Maria "Ria" Franklin Printiss Lucas Langham (1931-1939)
Carole Lombard (1939-1942)
Sylvia Ashley (1949-1952)
Kay Williams (1955-1960)
DětiBunker Spreckels, Judy Lewis a John Clark Gable
RodičeWilliam H. Gable[1] a Adeline Herschelman
Oscar
Nejlepší herec
1934Stalo se jedné noci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Clark Gable (1. února 1901 Cadiz, Ohio16. listopadu 1960 Los Angeles, Kalifornie) byl americký filmový herec, ve 30. letech považovaný za „krále Hollywoodu“. Během kariéry, která trvala téměř 40 let, natočil více než 60 filmů různých žánrů. V roce 1935 získal Oscara za svůj výkon ve filmu Stalo se jedné noci.[2] Jednou z jeho nejznámějších rolí byl Rhett Butler ve filmu Jih proti Severu (1939).

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a divadelní začátky[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. února 1901 v Cadizu v Ohiu Williamu H. Gablovi a Adelin Hershelmanové. Matka mu zemřela na mozkový nádor, když mu bylo 9 měsíců. Po dvou letech se jeho otec znovu oženil. Nevlastní matka dohlížela na jeho výchovu a podporovala jeho kulturní zájmy. V šestnácti letech odešel ze školy, když se jeho otec dostal do finančních potíží a chtěl, aby Clark pomáhal na farmě. Na přímluvu nevlastní matky ho otec nakonec pustil do Akronu, kde začal pracovat v továrně na pneumatiky.[3] Poprvé tam navštívil divadelní představení a po zhlédnutí hry, která ho velmi zaujala, se Clark rozhodl stát se hercem. Po práci v továrně pomáhal v divadle jako neplacený inspicient, ale po smrti nevlastní matky ho otec vzal s sebou na ropná pole v Oklahomě.

V jednadvaceti však zdědil jistý majetek a začal hrát s druhořadými herci. V Portlandu v Oregonu si našel práci jako prodavač v obchodním domě. Tam potkal herce Earla Larimora, vnuka slavné herečky Laury Hope Crewsové, který ho povzbuzoval a přivedl ho zpět na divadelní prkna. Představil Gabla herečce Frances Dorflerové a společně se dostali do divadelní společnosti The Astoria Players. Po krachu společnosti střídal různá zaměstnání a chodil na kursy herectví k herečce a divadelní manažerce Josephine Dillonové. Zkušená, o sedmnáct let starší manažerka odhadla jeho možnosti ve filmové branži. V roce 1924 Gable opustil Frances Dorflerovou a s Dillonovou odejel do Hollywoodu. Na konci roku se vzali.[3]

Filmová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Harlowová a Gable ve filmu Red Dust (1932)

Dostával role v němých filmech a nebyl o něj moc zájem, na doporučení svého přítele Lionela Barrymora se vrátil zpět k divadlu. V sezóně 1927–1928 působil v Houstonu a s úspěchem vystoupil i na Broadway. Seznámení s bohatou texaskou prominentkou Marií Langhamovou vedlo k rozvodu s Dillonovou. V roce 1930 se Gable a Langhamová vzali a odjeli do Hollywoodu.

Po přesvědčivém výkonu v divadelní hře The Last Mile a několika neúspěšných filmových pokusech Gable uzavřel smlouvu se společností MGM. Dostal svou první větší roli ve filmu The Painted Desert a do konce roku se objevil v deseti filmech po boku známých hereček. Joan Crafwordová si ho vyžádala pro film Dance, Fools, Dance, který Gablovi přinesl první výrazný úspěch u diváků a další filmové příležitosti. Po romantickém filmu Red Dust, ve kterém byl partnerem Jean Harlowové, se stal hvězdou MGM. Tato dvojice spolu natočila během pěti let šest filmů a jejich spolupráci ukončila až předčasná smrt Harlowové.[3]

V roce 1934 dostal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli v komedii Stalo se jedné noci (It Happened One Night). Další oscarovou nominaci mu v následujícím roce přinesla role kapitána Fletchera Christiana v úspěšném filmu Vzpoura na lodi Bounty.[2] Gable se stal jedním z nejlépe placených a nejpopulárnějších filmových herců. Téměř každý film, který až do roku 1942 natočil, znamenal velký komerční úspěch. V roce 1937 byl Gable korunován na krále amerických kin. Při slavnosti na jeho počest mu byla předána koruna a hermelínový plášť.[3]

Gable jako příslušník letectva (1943)
Clark Gable a Vivien Leigh v Jihu proti Severu (1939)

Světovou slávu získal hlavně díky své roli Rhetta Butlera ve filmovém zpracování románu Jih proti Severu (Gone with the Wind), za kterou byl v roce 1939 nominován na dalšího Oscara.[2] Po natočení Jihu proti Severu (film) se oženil s Carole Lombardovou, což byla jedna z nejšťastnějších věcí, kterou udělal ve svém osobním životě. Byla jeho velkou láskou a kvůli ní se rozvedl. Ale Carole Lombardová zemřela při pádu letadla v roce 1942, když se vracela z velmi úspěšné akce, kde pomáhala prodávat válečné dluhopisy. Velmi pro ni truchlil a přihlásil se do americké armády. Během druhé světové války létal s bombardérem nad Německem jako střelec, dostal několik medailí za statečnost a byl povýšen do hodnosti majora.[3]

V roce 1945 se opět vrátil k filmu a natočil romantický film Adventure (Dobrodružství), který nebyl zrovna úspěšný. Ani další filmy nedosahovaly předválečných kvalit. Gable byl stále populární, ale jeho osobnost i herecký projev se změnily. Natočil sérii filmů, z nichž komerční úspěch dosáhl film Mogambo v režii Johna Forda, ve kterém byla jeho partnerkou Grace Kellyová. Omylem bylo jeho manželství s anglickou herečkou lady Sylvií Ashleyovou, vdovou po Douglasi Fairbanksovi st., které trvalo tři roky (1949–1952).[3]

Marylin Monroe a Clark Gable během natáčení filmu Mustangové (1960)

V roce 1953 mu MGM nabídli spolupráci, ale on odmítl a rozhodl se pracovat nezávisle. Podílel se na produkci několika filmů, z nichž umělecky vynikla komedie Začalo to v Neapoli se Sofií Lorenovou. V roce 1955 se oženil Kathleen Williams Spreckelsovou a stal se nevlastním otcem jejich dvou dětí. Gablův poslední film byli Misfits (Mustangové), v kterém si zahrál s Marilyn Monroe. Natáčení bylo fyzicky náročné a vyčerpávající kvůli extrémnímu horku v nevadské poušti. Gable hrál stárnoucího kovboje, cítil se v dobré kondici, odmítal kaskadéra.

Krátce po natočení filmu, 6. listopadu 1960, byl Gable hospitalizován v nemocnici v Los Angeles, kde mu diagnostikovali infarkt. Zdálo se, že se jeho stav postupně zlepšuje, ale 16. listopadu 1960 dostal druhý infarkt a ve věku 59 let zemřel. Pohřben byl po boku Carole Lombardové na Forest Lawn Cemetery v Glendale do hrobky, kterou pro Carole a svoji tchyni nechal vystavět on sám. V březnu 1961 mu jeho manželka porodila syna, jenž dostal na otcovu počest jméno John Clark Gable.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Gable s Carol Lombardovou (1939)

Manželství[editovat | editovat zdroj]

  • první manželka: Josephin Dillon
  • druhá manželka: Rhea Langham Davis
  • třetí manželka: americká herečka Carole Lombard
  • čtvrtá manželka: anglická herečka Sylvia Ashley
  • pátá manželka: modelka Kathleen Williams Capps de Alzaga Spreckels - syn John Clark Gable (narozen 20. března 1961)

Děti[editovat | editovat zdroj]

Judy Lewis - Narodila se herečce Lorettě Youngové, která měla při natáčení filmu Volání divočiny (1935) s Gablem poměr. Gable si ji ale odmítl vzít. Youngová se tedy "uklidila do ústraní" a po čase se v Hollywoodu objevila s dcerou s tím, že ji adoptovala. Gable se k dceři neznal, údajně ji ale navštívil, když jí bylo 15 let, aniž by jí ovšem řekl, že je její otec. To, že není adoptovaná a že její biologičtí rodiče jsou Clark Gable a Loretta Youngová, kterou považovala jen za svou adoptivní matku, se dozvěděla až ve svých 31 letech. V Hollywoodu se o tom prý ale šuškalo dlouho předtím, zhledem k tomu, že byla Clarku Gablovi velmi podobná.

John Clark Gable - Narodil se až po smrti Clarka Gabla jeho páté manželce, údajně ve stejné nemocnici, ve které Král Hollywoodu zemřel

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • Mustangové (The Misfits) (1961) … Gay Langland
  • It Started in Naples (1960) … Michael Hamilton
  • But Not for Me (1959) … Russell 'Russ' Ward
  • Teacher's Pet (1958) … James Gannon/James Gallangher
  • Run Silent Run Deep (1958) … Cmdr. 'Rich' Richardson … aka Run Silent, Run Deep (USA: poster title)
  • Band of Angels (1957) … Hamish Bond
  • The King and Four Queens (1956) … Dan Kehoe
  • The Tall Men (1955) … Colonel Ben Allison
  • Soldier of Fortune (1955) … Hank Lee
  • Betrayed (1954) … Col. Pieter Deventer (Dutch Intelligence, code name Rembrandt) … aka The True and the Brave
  • Mogambo (1953) … Victor Marswell
  • Never Let Me Go (1953) … Philip Sutherland
  • Lone Star (1952) … Devereaux Burke
  • Across the Wide Missouri (1951) … Flint Mitchell
  • To Please a Lady (1950) … Mike Brannan … aka Red Hot Wheels
  • Key to the City (1950) … Steve Fisk
  • Any Number Can Play (1949) … Charley Enley Kyng
  • Command Decision (1948) … Brig. Gen. K.C. 'Casey' Dennis
  • Homecoming (1948) … Col. Ulysses Delby 'Lee' Johnson (Dr. Johnson)
  • The Hucksters (1947) … Victor Albee Norman
  • Adventure (1945) … Harry Patterson
  • Somewhere I'll Find You (1942) … Jonathon 'Jonny' Davis
  • Honky Tonk (1941) … 'Candy' Johnson
  • They Met in Bombay (1941) … Gerald Meldrick
  • Comrade X (1940) … McKinley B. 'Mac' Thompson
  • Boom Town (1940) … Big John McMasters
  • Strange Cargo (1940) … André Verne
  • Jih proti Severu (film) … Rhett Butler
  • Idiot's Delight (1939) … Harry Van
  • Too Hot to Handle (1938) … Christopher 'Chris' Hunter
  • Test Pilot (1938) … Jim Lane
  • Saratoga (1937) … Duke Bradley
  • Parnell (1937) … Charles Stewart Parnell
  • Love on the Run (1936) … Michael 'Mike' Anthony
  • Cain and Mabel (1936) … Larry Cain
  • San Francisco (1936) … Blackie Norton
  • Wife vs. Secretary (1936) … Van 'V.S.'/'Jake' Stanhope
  • Vzpoura na lodi Bounty / Mutiny on the Bounty (1935) … Lt. Fletcher Christian
  • Volání divočiny / Call of the Wild (1935) … Jack Thornton
  • China Seas (1935) … Captain Alan Gaskell
  • After Office Hours (1935) … James 'Jim' Branch
  • Forsaking All Others (1934) … Jeffrey 'Jeff'/'Jeffy' Williams
  • Chained (1934) … Michael 'Mike' Bradley
  • Manhattan Melodrama (1934) … Edward J. 'Blackie' Gallagher
  • Men in White (1934) … Dr. George Ferguson
  • Stalo se jedné noci / It Happened One Night (1934) … Peter Warne
  • Dancing Lady (1933) … Patch Gallagher
  • Night Flight (1933) … Jules
  • Hold Your Man (1933) … Eddie Hall
  • The White Sister (1933) … Giovanni Severi
  • Strange Interlude (1932) … Dr. Ned Darrell … aka Strange Interval
  • No Man of Her Own (1932) … Babe Stewart
  • Red Dust (1932) … Dennis Carson
  • Polly of the Circus (1932) … Reverend John Hartley
  • Dobyvatelé pekla / Hell Divers (1931) … CPO Steve Nelson
  • Possessed (1931) … Mark Whitney
  • Zuzana Lenoxová / Susan Lenox (Her Fall and Rise) (1931) … Rodney Spencer … aka Rising to Fame … aka The Rise of Helga (UK)
  • Sporting Blood (1931) … Warren 'Rid' Riddell
  • Night Nurse (1931) … Nick, the Chauffeur
  • A Free Soul (1931) … Ace Wilfong, Gangster Defendant
  • Laughing Sinners (1931) … Carl Loomis … aka Complete Surrender (USA)
  • The Secret Six (1931) … Carl Luckner
  • The Finger Points (1931) … Louis J. Blanco
  • Dance, Fools, Dance (1931) … Jake Luva
  • The Easiest Way (1931) … Nick Feliki, Laundryman
  • The Painted Desert (1931) … Rance Brett
  • One Minute to Play (1926) (uncredited) … Extra
  • The Plastic Age (1925) (uncredited) … Athlete
  • The Merry Widow (1925) (uncredited) … Ballroom dancing extra
  • What Price Gloria? (1925) (uncredited) … Bit Role
  • The Merry Kiddo (1925) (uncredited) … Bit Role
  • Declassée (1925) (uncredited) … Extra … aka The Social Exile
  • The Pacemakers (1925)
  • Forbidden Paradise (1924) (uncredited) … Soldier in Czarina's guard
  • White Man (1924) … Lady Andrea's Brother

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clark Gable na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b c Academy awards - Clark Gable. awardsdatabase.oscars.org [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f ZDRAŽILOVÁ, Milica. Přemožitelé času sv. 10. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Clark Gable, s. 164–167. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]