Clare Hollingworthová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Clare Hollingworthová
Narození10. října 1911
Knighton
Úmrtí10. ledna 2017 (ve věku 105 let)
Hongkong
Alma materUniversity College London
Záhřebská univerzita
Povolánínovinářka, válečná zpravodajka a spisovatelka
ZaměstnavateléThe Guardian (1963–1967)
Libération
The Daily Telegraph
The Economist
OceněníHannen Swaffer Awards (1962)
James Cameron Memorial Trust Award (1994)
důstojník Řádu britského impéria
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Clare Hollingworthová (10. října 1911 Knighton, Leicester10. ledna 2017 Hongkong) byla anglická spisovatelka a novinářka, která jako první ohlásila začátek druhé světové války v Evropě. V Česku byla vzpomenuta pro svou pomoc československým uprchlíkům v polských Katovicích.[1]

Clare Hollingworth byla za „své služby žurnalistice“ v roce 1982 vyznamenána královnou Alžbětou II. Řádem britského impéria (důstojník – OBE).[2]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po připojení Sudet k Německu v důsledku Mnichovské dohody v roce 1938 odjela do Varšavy, kde se zapojila do práce s československými uprchlíky, kterým mezi březnem a červencem pomáhala opustit Polsko získáním britského víza.[3] Celkově tak pomohla téměř 2 000 lidem utéct před nacisty. Na základě toho ji v srpnu 1939 angažoval Arthur Wilson, vydavatel deníku The Daily Telegraph. Pro deník pracovala jako zahraniční zpravodajka. Přesvědčila britského generálního konzula v Katovicích, Johna Anthonyho Thwaitese, aby jí půjčil na průzkumnou cestu přes německé hranice své auto s řidičem.[4][5] 28. srpna si při jízdě diplomatickým vozem podél německo-polské hranice Hollingworthová všimla špatně zamaskovaných německých tanků pod sítěmi a plachtami, které zvedal vítr. Tato skutečnost ji zaujala a při dalším pozorování identifikovala obrovské množství německých vojáků, tanků a obrněných vozidel, stojících na německém území podél celé polské hranice. Její zpráva o těchto pozorováních byla nejdůležitějším příběhem následujícího dne na první stránce The Daily Telegraph.[6] Titulek zněl: „1000 tanků shromážděno na polské hranici. Deset divizí je připraveno k rychlému útoku“.

Její zpráva z 1. září, v níž vyzvala britské velvyslanectví ve Varšavě, aby oznámilo německou invazi do Polska je považována za „sólokapra století“ („the scoop of the century“[7]). Aby přesvědčila zaměstnance velvyslanectví, který měl pochybnosti o této skutečnosti, vystrčila v průběhu hovoru telefonní sluchátko z okna svého pokoje v Katovicích, aby slyšel zvuk německých tanků na ulicích města. Její zpráva byla také první zprávou, kterou britský ministr zahraničí o invazi do Polska obdržel.

Pokračovala reportážemi o situaci v Polsku a v roce 1940, kdy pracovala pro Daily Express, odjela do Bukurešti, odkud podala zprávu o vynucené abdikaci krále Karla II. a následných událostech. V roce 1941 odešla do Egypta a později podávala zprávy z Turecka, Řecka a egyptské Káhiry. Její snahy ztěžovalo to, že ženy – válečné korespondentky – nedostávaly v té době úřední akreditaci. Poté, co 23. ledna 1943 obsadily britské jednotky Bernarda Montgomeryho Tripolis, bylo jí nařízeno vrátit se do Káhiry. Protože chtěla zůstat na frontě, pokračovala jako reportérka u jednotek generála Dwighta D. Eisenhowera v Alžíru. Odsud psala pro Chicago Daily News. Později působila v Palestině, Iráku a Persii. V této době se stala prvním novinářem, který hovořil s íránským šáhem Muhammadem Rezou Pahlavím.

V roce 1946 přežila bombový útok na hotel Krále Davida v Jeruzalémě, který zabil 91 lidí. Zemřela v Hongkongu ve věku 105 let.[8]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • The Three Weeks' War in Poland (1940), Duckworth
  • There's a German Just Behind Me (1945), Right Book Club
  • The Arabs and the West (1952), Methuen
  • Mao and the Men Against Him (1984), Jonathan Cape ISBN 9780224017602
  • Front Line (memoirs) (1990), Jonathan Cape ISBN 9780224028271

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejen Winton, ale i Hollingworthová zachránila stovky Čechoslováků. ČT24 [online]. 2015-10-10 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. 
  2. Who was Clare Hollingworth and what was her ‘scoop of the century’?. metro.co.uk. Metro, 10 October 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 105-year-old thanked by woman she rescued during WW2. BBC News. 2016-10-10. Dostupné online [cit. 2017-01-10]. (anglicky) 
  4. Second World War 70th anniversary: The Scoop. The Daily Telegraph. 2009-08-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-16. (anglicky) 
  5. John Otis. Clare Hollingworth, reporter who broke news about start of World War II, dies at 105. [s.l.]: The Washington Post, 2017-01-10. 
  6. FOSTER, Peter. Clare Hollingworth, the foreign correspondent who broke news of Second World War, turns 104. Daily Telegraph. 9 October 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Clare Hollingworth: British war correspondent dies aged 105. BBC News. 10 January 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Clare Hollingworth: British war correspondent dies aged 105. BBC [online]. 2017-01-10 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.