Cirkus (film, 1928)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cirkus
Circo specchi.jpg
Základní informace
Původní název The Circus
Země Spojené státy americké
Délka 70 minut
Žánry filmová komedie
němý film
Scénář Charlie Chaplin
Režie Charlie Chaplin
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Al Ernest Garcia
Merna Kennedy
Henry Bergman
Charlie Chaplin
Tiny Sandford
… více na Wikidatech
Produkce Charlie Chaplin
Hudba Charlie Chaplin
Kamera Roland Totheroh
Střih Charlie Chaplin
Výroba a distribuce
Premiéra 6. ledna 1928
Produkční společnost United Artists
Distribuce United Artists
Cirkus na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cirkus (anglicky The Circus) je americký němý film z roku 1928. Snímek režíroval Charlie Chaplin a sám si zahrál i hlavní roli Tuláka, který se při útěku před strážníky zaplete do cirkusového představení. Majitel cirkusu mu nabídne místo klauna, ale ukazuje se, že Tulák nedokáže být směšný, pokud se o pobavení publika cíleně pokouší.

Natáčení tohoto filmu bylo asi nejobtížnější v celé Chaplinově kariéře. Provázelo ho velké množství problémů včetně požáru studia. V roce 1928 nečekaně zemřela Chaplinova matka, do průběhu natáčení negativně zasáhl i režisérův bouřlivý rozvod.

Cirkus byl divácky velmi oblíben a stal se sedmým nejvýdělečnějším němým filmem v historii, když jen v roce 1928 vydělal 3,8 milionů dolarů. Přesto však nedokázal překonat zisk předchozího Chaplinova filmu Zlaté opojení z roku 1925.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Cirkusové představení je v plném proudu, ale ochozy jsou poloprázdné a je evidentní, že se diváci příliš nebaví. Rozlícený majitel zle vyčítá krasojezdkyni, která je jeho nevlastní dcerou, nepodařený skok a vyhrožuje jí, že půjde spát bez večeře. Vyčiní i skupině klaunů, kteří nedokážou pobavit publikum.

Tulák, hladový a bez peněz, mezitím bloumá v zábavním parku v okolí cirkusu. Shodu náhod je, ač nevinnen, považován za kapesního zloděje. Následuje groteskní honička strážníků s Tulákem i pravým pachatelem krádeže. Nakonec pronásledovaný Tulák vběhne do cirkusu právě uprostřed představení a je při svém úprku před strážníky tak komický, že do té doby znuděné obecenstvo bouří nadšením. Majitel cirkusu mu nabídne stálou práci a domluví si na následující ráno zkoušku. Při té však Tulák naprosto selhává a je zřejmé, že cíleně pobavit publikum nedokáže.

Krátce poté z cirkusu odchází parta stavěčů, už delší dobu nedostali zaplaceno. Majitel urychleně shání náhradu a domluví se s Tulákem alespoň na této práci. Později se Tulák opět nedopatřením zamotá do představení a opět sklízí ohromující úspěch. Majitel rozpozná, jakého pokladu se mu v Tulákovi dostalo, ale neprozradí mu, že se stal hlavní hvězdou představení a ponechá ho při špatně placené práci stavěče.

Tulák postupně naváže přátelství s krasojezdkyní Mernou, která je častým terčem hrubého chování svého nevlastního otce. Merna Tulákovi prozradí, že právě on je hlavní hvězdou představení a hlavním důvodem, že se cirkusu náhle daří lépe. Tulák se o svou kamarádku stará, poskytuje jí jídlo, které jí majitel někdy za trest odpírá, a je zřejmé, že jeho city k ní už nejsou pouze přátelské.

Věštkyně sdělí Merně, že ji čeká láska a manželství s pohledným černovlasým mužem, který je v její blízkosti. Tulák jejich rozhovor náhodně vyslechne a pln radosti koupí od jednoho z klaunů prsten. Bohužel se vzápětí ukáže, že oním vyvoleným je mladý provazochodec Rex, který se právě připojil k cirkusu. Tulák se zlomeným srdcem už není schopen bavit publikum a dostává od majitele jasné varování – jeden neúspěch bude znamenat vyhazov.

Tulák s dotírajícími opicemi během provazolezeckého vystoupení

Před začátkem provazolezeckého výstupu není Rex nikde k nalezení a majitel donutí Tuláka, aby vystoupil místo něj. Ví, že Tulák chůzi na laně tajně trénoval, aby udělal dojem na Mernu a vyrovnal se Rexovi. Navzdory mnoha lapáliím přežije Tulák svůj výstup ve zdraví a dostává se mu zaslouženého aplausu. Když ale později vidí majitele, jak udeřil Mernu, tak ho napadne a dostává okamžitou výpověď.

Merna uteče z cirkusu a připojí se k Tulákovi. Ten vidí bezvýchodnost situace a rozhodne se ustoupit svému sokovi v lásce. Vyhledá Rexe a zařídí oběma mladým lidem svatbu. Když se všichni vrací do cirkusu, tak se majitel opět zle osopí na svou nevlastní dceru, ale Rex ho vzápětí zpraží, že toto si k jeho manželce nebude dovolovat.

Cirkus odjíždí a novomanželé vybízejí Tuláka, aby odcestoval s nimi a nastoupil do posledního vozu, který je pro něj vyhrazen. Sledujeme karavanu zvolna odjíždějících vozů, Tulák však nechá všechny přejet a osamocen zamíří volnou chůzí do neznáma...

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Předprodukce[editovat | editovat zdroj]

Jeden z dobových plakátů

Chaplin rozvíjel úvahy o natočení filmu z cirkusového prostředí již od roku 1920.[1] Na konci roku 1925 odjel z New Yorku do Los Angeles, aby začal přípravné práce ve svých studiích. Nosnou ideou příběhu byl milostný trojúhelník; tuto zápletku Chaplin již dříve použil ve filmu Chaplin šumařem.[2] Chaplin byl dlouholetým obdivovatelem francouzského komika Maxe Lindera a často se nacházel inspiraci v jeho filmech. Někteří kritici poukazovali na značnou podobnost s Linderovým filmem Der Zirkuskönig.[3]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Natáčení začalo 11. ledna 1926 a většina prací byla hotova do konce listopadu.[4][5] Filmování však provázely mnohé problémy. Po měsíci prací se ukázalo, že negativ filmu je poškrábaný, a bylo nutno provést náročné restaurátorské práce pro jeho záchranu.[6] V září zachvátil Chaplinova studia velký požár, který zdržel natáčení o další měsíc.[6]

Přijetí a kritika[editovat | editovat zdroj]

Film měl premiéru v New Yorku 6. ledna 1928 v paláci filmu Strand Theatre na Manhattanu,[7] a poté 27. ledna v Los Angeles v Grauman's Chinese Theatre.[8] Toto období bylo zároveň faktickým začátkem zvukové éry v dějinách filmu, když první zvukový film Jazzový zpěvák měl premiéru jen o měsíc dříve.[9]

Cirkus byl velmi dobře přijat jak veřejností, tak odbornou kritikou. Film vydělal jen za rok 1928 celkem 3,8 milionů dolarů, čímž se stal sedmým nejvýnosnějším němým filmem v historii.[10] Přestože výnosy z promítání byly poměrně vysoké, tak film vydělal méně než předchozí Chaplinův film Zlaté opojení z roku 1925.[11] Někteří kritici považují právě tyto dva filmy za nejlepší z celé Chaplinovy filmografie.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Circus (film) na anglické Wikipedii.

  1. MILTON, Joyce. Tramp:The Life of Charlie Chaplin. [s.l.]: Premier Digital Publishing, 2011. ISBN 978-1-937624-49-1. S. 256. (anglicky) [Dále jen Milton 2011]. 
  2. Charlie Chaplin : The Vagabond [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WAKEMAN, John. World Film Directors. Svazek 1. [s.l.]: World Film Directors, 1987. S. 675. (anglicky) 
  4. LYNN, Kenneth Schuyler. Charlie Chaplin and his Times. [s.l.]: Simon and Schuster, 1997. ISBN 0-684-80851-X. S. 136. (anglicky) [Dále jen Lynn 1997]. 
  5. MITCHELL, Glenn. The Chaplin Encyclopedia. [s.l.]: B.T. Batsford Ltd, 1997. ISBN 0-7134-7938-8. S. 58. (anglicky) [Dále jen Mitchell 1997]. 
  6. a b Mitchell 1997, s. 57.
  7. VANCE, Jeffrey. Chaplin: Genius of the Cinema. [s.l.]: Harry N. Abram, 2003. ISBN 0-8109-4532-0. S. 182-183. (anglicky) 
  8. Lynn 1997, s. 313.
  9. CRAFTON, Donald. The Talkies: American Cinema's Transition to Sound. Svazek 4. [s.l.]: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-22128-1. S. 17. (anglicky) 
  10. Variety (June 1932) [online]. New York, NY: Variety Publishing Company, 1932 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MALAND, Charles J. Chaplin and American culture : the evolution of a star image. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. ISBN 0-691-02860-5. (anglicky) 
  12. Encyclopedia of World Biography. 2. vyd. Svazek 3. [s.l.]: Gale, 2004. Kapitola Charles Spencer Chaplin. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MILTON, Joyce. Tramp:The Life of Charlie Chaplin. [s.l.]: Premier Digital Publishing, 2011. ISBN 978-1-937624-49-1. (anglicky) 
  • LYNN, Kenneth Schuyler. Charlie Chaplin and his Times. [s.l.]: Simon and Schuster, 1997. ISBN 0-684-80851-X. (anglicky) 
  • MITCHELL, Glenn. The Chaplin Encyclopedia. [s.l.]: B.T. Batsford Ltd, 1997. ISBN 0-7134-7938-8. (anglicky) 
  • VANCE, Jeffrey. Chaplin: Genius of the Cinema. [s.l.]: Harry N. Abram, 2003. ISBN 0-8109-4532-0. (anglicky) 
  • CRAFTON, Donald. The Talkies: American Cinema's Transition to Sound. Svazek 4. [s.l.]: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-22128-1. (anglicky) 
  • MALAND, Charles J. Chaplin and American culture : the evolution of a star image. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. ISBN 0-691-02860-5. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]