Cirkus (film, 1928)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cirkus
The Circus (1928) - Hap Hadley poster.jpg
Základní informace
Původní názevThe Circus
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykyangličtina a N/A
Délka70 minut
Žánryfilmová komedie
němý film
filmové drama
krátký film
ScénářCharlie Chaplin
RežieCharlie Chaplin
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleAl Ernest Garcia
Merna Kennedy
Henry Bergman
Charlie Chaplin
Tiny Sandford
… více na Wikidatech
ProdukceCharlie Chaplin
HudbaCharlie Chaplin
KameraRoland Totheroh
StřihCharlie Chaplin
Výroba a distribuce
Premiéra6. ledna 1928
Produkční společnostUnited Artists
DistribuceUnited Artists
Netflix
Cirkus na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cirkus (anglicky The Circus) je americký němý film z roku 1928. Snímek režíroval Charlie Chaplin a sám si zahrál i hlavní roli Tuláka, který se při útěku před strážníky zaplete do cirkusového představení. Majitel cirkusu mu nabídne místo klauna, ale ukazuje se, že Tulák nedokáže být směšný, pokud se o pobavení publika cíleně pokouší.

Natáčení tohoto filmu bylo asi nejobtížnější v celé Chaplinově kariéře. Provázelo ho velké množství problémů včetně požáru studia. V roce 1928 nečekaně zemřela Chaplinova matka, do průběhu natáčení negativně zasáhl i režisérův bouřlivý rozvod.

Cirkus byl divácky velmi oblíben a stal se sedmým nejvýdělečnějším němým filmem v historii, když jen v roce 1928 vydělal 3,8 milionů dolarů. Přesto však nedokázal překonat zisk předchozího Chaplinova filmu Zlaté opojení z roku 1925.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Cirkusové představení je v plném proudu, ale ochozy jsou poloprázdné a je evidentní, že se diváci příliš nebaví. Rozlícený majitel zle vyčítá krasojezdkyni, která je jeho nevlastní dcerou, nepodařený skok a vyhrožuje jí, že půjde spát bez večeře. Vyčiní i skupině klaunů, kteří nedokážou pobavit publikum.

Tulák, hladový a bez peněz, mezitím bloumá v zábavním parku v okolí cirkusu. Shodu náhod je, ač nevinen, považován za kapesního zloděje. Následuje groteskní honička strážníků s Tulákem i pravým pachatelem krádeže. Nakonec pronásledovaný Tulák vběhne do cirkusu právě uprostřed představení a je při svém úprku před strážníky tak komický, že do té doby znuděné obecenstvo bouří nadšením. Majitel cirkusu mu nabídne stálou práci a domluví si na následující ráno zkoušku. Při té však Tulák naprosto selhává a je zřejmé, že cíleně pobavit publikum nedokáže.

Krátce poté z cirkusu odchází parta stavěčů, už delší dobu nedostali zaplaceno. Majitel urychleně shání náhradu a domluví se s Tulákem alespoň na této práci. Později se Tulák opět nedopatřením zamotá do představení a opět sklízí ohromující úspěch. Majitel rozpozná, jakého pokladu se mu v Tulákovi dostalo, ale neprozradí mu, že se stal hlavní hvězdou představení a ponechá ho při špatně placené práci stavěče.

Tulák postupně naváže přátelství s krasojezdkyní Mernou, která je častým terčem hrubého chování svého nevlastního otce. Merna Tulákovi prozradí, že právě on je hlavní hvězdou představení a hlavním důvodem, že se cirkusu náhle daří lépe. Tulák se o svou kamarádku stará, poskytuje jí jídlo, které jí majitel někdy za trest odpírá, a je zřejmé, že jeho city k ní už nejsou pouze přátelské.

Věštkyně sdělí Merně, že ji čeká láska a manželství s pohledným černovlasým mužem, který je v její blízkosti. Tulák jejich rozhovor náhodně vyslechne a pln radosti koupí od jednoho z klaunů prsten. Bohužel se vzápětí ukáže, že oním vyvoleným je mladý provazochodec Rex, který se právě připojil k cirkusu. Tulák se zlomeným srdcem už není schopen bavit publikum a dostává od majitele jasné varování – jeden neúspěch bude znamenat vyhazov.

Tulák s dotírajícími opicemi během provazolezeckého vystoupení

Před začátkem provazolezeckého výstupu není Rex nikde k nalezení a majitel donutí Tuláka, aby vystoupil místo něj. Ví, že Tulák chůzi na laně tajně trénoval, aby udělal dojem na Mernu a vyrovnal se Rexovi. Navzdory mnoha lapáliím přežije Tulák svůj výstup ve zdraví a dostává se mu zaslouženého aplausu. Když ale později vidí majitele, jak udeřil Mernu, tak ho napadne a dostává okamžitou výpověď.

Merna uteče z cirkusu a připojí se k Tulákovi. Ten vidí bezvýchodnost situace a rozhodne se ustoupit svému sokovi v lásce. Vyhledá Rexe a zařídí oběma mladým lidem svatbu. Když se všichni vrací do cirkusu, tak se majitel opět zle osopí na svou nevlastní dceru, ale Rex ho vzápětí zpraží, že toto si k jeho manželce nebude dovolovat.

Cirkus odjíždí a novomanželé vybízejí Tuláka, aby odcestoval s nimi a nastoupil do posledního vozu, který je pro něj vyhrazen. Karavana vozů zvolna odjíždí, Tulák však nechá všechny přejet a osamocen zamíří volnou chůzí do neznáma...

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Předprodukce[editovat | editovat zdroj]

Jeden z dobových plakátů

Chaplin rozvíjel úvahy o natočení filmu z cirkusového prostředí již od roku 1920.[1] Na konci roku 1925 odjel z New Yorku do Los Angeles, aby začal přípravné práce ve svých studiích. Nosnou ideou příběhu byl milostný trojúhelník; tuto zápletku Chaplin již dříve použil ve filmu Chaplin šumařem.[2] Chaplin byl dlouholetým obdivovatelem francouzského komika Maxe Lindera a často se nacházel inspiraci v jeho filmech. Někteří kritici poukazovali na značnou podobnost s Linderovým filmem Der Zirkuskönig.[3]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Natáčení začalo 11. ledna 1926 a většina prací byla hotova do konce listopadu.[4][5] Filmování však provázely mnohé problémy. Po měsíci prací se ukázalo, že negativ filmu je poškrábaný, a bylo nutno provést náročné restaurátorské práce pro jeho záchranu.[6] V září zachvátil Chaplinova studia velký požár, který zdržel natáčení o další měsíc.[6]

Přijetí a kritika[editovat | editovat zdroj]

Film měl premiéru v New Yorku 6. ledna 1928 v paláci filmu Strand Theatre na Manhattanu,[7] a poté 27. ledna v Los Angeles v Grauman's Chinese Theatre.[8] Toto období bylo zároveň faktickým začátkem zvukové éry v dějinách filmu, když první zvukový film Jazzový zpěvák měl premiéru jen o měsíc dříve.[9]

Cirkus byl velmi dobře přijat jak veřejností, tak odbornou kritikou. Film vydělal jen za rok 1928 celkem 3,8 milionů dolarů, čímž se stal sedmým nejvýnosnějším němým filmem v historii.[10] Přestože výnosy z promítání byly poměrně vysoké, tak film vydělal méně než předchozí Chaplinův film Zlaté opojení z roku 1925.[11] Někteří kritici považují právě tyto dva filmy za nejlepší z celé Chaplinovy filmografie.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Circus (film) na anglické Wikipedii.

  1. MILTON, Joyce. Tramp:The Life of Charlie Chaplin. [s.l.]: Premier Digital Publishing, 2011. ISBN 978-1-937624-49-1. S. 256. (anglicky) [Dále jen Milton 2011]. 
  2. Charlie Chaplin : The Vagabond [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WAKEMAN, John. World Film Directors. Svazek 1. [s.l.]: World Film Directors, 1987. S. 675. (anglicky) 
  4. LYNN, Kenneth Schuyler. Charlie Chaplin and his Times. [s.l.]: Simon and Schuster, 1997. Dostupné online. ISBN 0-684-80851-X. S. 136. (anglicky) [Dále jen Lynn 1997]. 
  5. MITCHELL, Glenn. The Chaplin Encyclopedia. [s.l.]: B.T. Batsford Ltd, 1997. Dostupné online. ISBN 0-7134-7938-8. S. 58. (anglicky) [Dále jen Mitchell 1997]. 
  6. a b Mitchell 1997, s. 57.
  7. VANCE, Jeffrey. Chaplin: Genius of the Cinema. [s.l.]: Harry N. Abram, 2003. Dostupné online. ISBN 0-8109-4532-0. S. 182–183. (anglicky) 
  8. Lynn 1997, s. 313.
  9. CRAFTON, Donald. The Talkies: American Cinema's Transition to Sound. Svazek 4. [s.l.]: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-22128-1. S. 17. (anglicky) 
  10. Variety (June 1932) [online]. New York, NY: Variety Publishing Company, 1932 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MALAND, Charles J. Chaplin and American culture : the evolution of a star image. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-691-02860-5. (anglicky) 
  12. Encyclopedia of World Biography. 2. vyd. Svazek 3. [s.l.]: Gale, 2004. Kapitola Charles Spencer Chaplin. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MILTON, Joyce. Tramp:The Life of Charlie Chaplin. [s.l.]: Premier Digital Publishing, 2011. ISBN 978-1-937624-49-1. (anglicky) 
  • LYNN, Kenneth Schuyler. Charlie Chaplin and his Times. [s.l.]: Simon and Schuster, 1997. Dostupné online. ISBN 0-684-80851-X. (anglicky) 
  • MITCHELL, Glenn. The Chaplin Encyclopedia. [s.l.]: B.T. Batsford Ltd, 1997. Dostupné online. ISBN 0-7134-7938-8. (anglicky) 
  • VANCE, Jeffrey. Chaplin: Genius of the Cinema. [s.l.]: Harry N. Abram, 2003. Dostupné online. ISBN 0-8109-4532-0. (anglicky) 
  • CRAFTON, Donald. The Talkies: American Cinema's Transition to Sound. Svazek 4. [s.l.]: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-22128-1. (anglicky) 
  • MALAND, Charles J. Chaplin and American culture : the evolution of a star image. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-691-02860-5. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]