Cibetka pobřežní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxCibetka pobřežní
alternativní popis obrázku chybí
Vycpaná cibetka pobřežní ve Vládním muzeu v Čennaí
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď cibetkovití (Viverridae)
Podčeleď cibetky (Viverrinae)
Rod Viverra
Binomické jméno
Viverra civettina
(Blyth, 1862)
Areál rozšíření cibetky pobřežní
Areál rozšíření cibetky pobřežní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cibetka pobřežní[2] (Viverra civettina) je cibetkovitá šelma přirozeně se vyskytující v indickém Západním Ghátu. Podle Červeného seznamu IUCN patří ke kriticky ohroženým taxonům a její populace ve volné přírodě je odhadována na méně než 250 dospělých jedinců. Během průzkumů provedených v letech 1990 až 2014 nebyl její výskyt zaznamenán.[3] Na počátku 90. let 20. století izolované populace přežívaly v méně narušených oblastech jižního Malabárského pobřeží, ale byly vážně ohroženy ničením jejich přirozených stanovišť i lovem.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Vědecký název Viverra civettina byl navržen anglickým zoologem Edwardem Blythem roku 1862 pro druh cibetky vyskytující se na jihu Malabárského pobřeží.[5] Britský zoolog Reginald Innes Pocock považoval tento druh za odlišný od cibetky skvrnité (Viverra megaspila),[6] zatímco John Ellerman a Terence Morrison-Scott cibetku pobřežní považovali za poddruh cibetky skvrnité.[7] Červený seznam IUCN rozlišuje cibetku pobřežní a cibetku skvrnitou jako dva odlišné druhy.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Základní zbarvení je tmavě šedé, na zádech a bocích jsou velké tmavé skvrny a tmavé znaky jsou také na lících. Přes krk probíhají dvě podélné tmavé linie. Všechny tmavé znaky jsou výraznější než u cibetky asijské (Viverra zibetha). Mezi lopatkami začíná hříva. Nohy jsou tmavé.[8] Na zadní noze lze nalézt zbytky metatarzálních polštářků, které mají podobu dvou míst nepokrytých srstí.

Rozšíření a habitat[editovat | editovat zdroj]

V 19. století se cibetka pobřežní vyskytovala na celém území Malabárského pobřeží. Obývala lesy a bohatě zalesněné nížiny a občas vystupovala i do vyšších poloh. V oblasti Travankúru byla považována za hojnou.[8] Do 60. let 20. století ale probíhalo rozsáhlé odlesňování oblasti, které postihlo většinu lesů, které tato cibetka přirozeně obývala.[9] Na konci 60. let 20. století už byl tento druh považován za téměř vyhynulý. V roce 1987 byl jeden exemplář pozorován v Kérale.[10] Ve stejném roce se také objevily dvě kůže této cibetky nedaleko Nilamburu v Kérale. V roce 1990 zde byly nalezeny další dvě kůže. Většina přežívající populace pravděpodobně obývala místní plantáže, protože byly málo narušené a poskytovaly hustý keřový a travnatý podrost. Tato stanoviště však byla ohrožována rozsáhlou výsadbou kaučukovníků.[4]

Svědectví místních lovců naznačovala výskyt této cibetky ve chráněných oblastech státu Karnátaka ještě v 90. letech 20. století.[11] Během výzkumu z dubna 2006 až března 2007 pomocí fotopastí však už v nížinných vždyzelených lesích Západního Ghátu a Kéraly nebyl získán žádný fotografický záznam této cibetky.[12]

Ekologie a chování[editovat | editovat zdroj]

Cibetka pobřežní je považována za nočního živočicha, ale o její ekologii a chování v jejím přirozeném prostředí se ví jen velmi málo.[4]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Ještě před několika desítkami let byly cibetky pobřežní místními obchodníky chovány pro civeton, který je hlavní složkou cibetu, ostře páchnoucí látky vylučované cibetkami z pachových žláz. Tato látka je využívána v medicíně a jako aromatická látka.[11] Cibetky jsou ohrožovány také ničením a fragmentací jejich přirozených stanovišť a lovem.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malabar large-spotted civet na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-07]
  2. ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  3. a b KRISTOFER HELGEN (DIVISION OF MAMMALS, National Museum of Natural History; MUDAPPA, Divya; NANDINI, Rajamani. IUCN Red List of Threatened Species: Viverra civettina. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-03-03 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  4. a b c d KRISTOFER HELGEN (DIVISION OF MAMMALS, National Museum of Natural History; MUDAPPA, Divya; NANDINI, Rajamani. IUCN Red List of Threatened Species: Viverra civettina. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-03-03 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  5. ASIATIC SOCIETY (KOLKATA, India). Journal of the Asiatic Society of Bengal. [s.l.]: Calcutta 744 s. Dostupné online. 
  6. POCOCK, R. I. The fauna of British India, including Ceylon and Burma. Mammalia. Volume 1. Londýn: Taylor and Francis, 1939. Dostupné online. 
  7. ELLERMAN, J. R. q(John Reeves); BRITISH MUSEUM (NATURAL HISTORY). DEPARTMENT OF ZOOLOGY. [MAMMALS]; MORRISON-SCOTT, Terence Charles Stuart. Checklist of Palaearctic and Indian mammals 1758 to 1946. [s.l.]: London : BM(NH) 834 s. Dostupné online. 
  8. a b JERDON, T. C. (Thomas Claverhill). The mammals of India; a natural history of all the animals known to inhabit continental India. [s.l.]: London, J. Wheldon 380 s. Dostupné online. 
  9. Champion, H. G. and Seth, S. K. (1968). A revised survey of the forest types of India. Government of India, Delhi.
  10. Kurup, C. U. (1987). "The rediscovery of the Malabar civet, Viverra megaspila civettina Blyth in India". Cheetal. 28 (2): 1–4.
  11. a b Rai, N. D. and Kumar, A. (1993). A pilot study on the conservation of the Malabar civet, Viverra civettina (Blyth, 1862): project report. Small Carnivore Conservation 9: 3–7
  12. Rao, S.; Ashraf, N. V. K. & Nixon, A. M. A. (2007). "Search for the Malabar Civet Viverra civettina in Karnataka and Kerala, India, 2006–2007" (PDF). Small Carnivore Conservation. 37: 6–10 Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]