Chrám Castora a Polluka
Chrám Castora a Polluka (italsky: Tempio di Castore e Polluce) byl postaven v jihovýchodní části Fora Romana na počest dvojčat Castora a Polluka, což byli synové Lédy a boha Dia. Dnes tato původně řecká bratrská dvojice představuje souhvězdí Blíženci.
Legenda o založení a historie[editovat | editovat zdroj]
Chrám nechal založit na konci 5. století př. n. l. římský konzul Aulus Postumius Albus po bitvě u jezera Regillus, v níž porazil posledního etruského krále Tarquinia Superba. Právě k této bitvě se váže legenda, že když proti sobě stanula Tarquiniova a Postumiova vojska, objevili se před římskou armádou dva jezdci, kteří dovedli Postumia k vítězství. Poté se záhadní jezdci zjevili na Foru Romanu, aby napojili své koně u pramene bohyně fontán a studní Juturny. Zde v nich Římané poznali dvojčata Dioskúrů Castora a Polluka a na místě jejich zjevení nechali vystavět jim zasvěcený chrám, jehož stavba byla dokončena v roce 484 př. n. l.
V dobách římské republiky sloužil chrám k zasedání Senátu a ve 2. století př. n. l. se přední část chrámového podstavce proměnila v řečnickou tribunu. Stavba se využívala i dále za dob císařů, kdy zde sídlil Úřad pro míru a váhu a později také Státní pokladnice.
Jelikož byla budova chrámu v Římě důležitá, dostávalo se jí náležité péče. Kompletní rekonstrukcí prošla v roce 117 př. n. l. za vlády konzula Caecilia Metella a podruhé v roce 73 př. n. l. Po požáru roku 14 př. n. l. nechal chrám zrestaurovat císař Tiberius.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Budova byla vystavěna na 7 metrů vysokém a mramorem pokrytém podstavci, jehož rozměry dosahovaly 32 metrů na šířku a 50 metrů na délku. Chrám, jehož dláždění bylo tvořenou velkou mozaikou, byl zvenku obklopen sloupořadím s osmi korintskými sloupy na kratší straně a jedenácti sloupy na straně delší. Celá budova byla pokryta mohutnými bloky tufu, jež ale byly časem odstraněny. Podle archeologických nálezů vedla k hlavní budově dvě postranní schodiště, avšak zde se historikové rozchází s literaturou, která tvrdí, že chrám měl jedno centrální schodiště přímo uprostřed podstavce.
Jako ostatní budovy na Foru Romanu, i chrám Castora a Polluka nedokázal odolat vlivům prostředí. Více než patnáct století byl vystaven neustálému rabování a drancování. Ve 4. století budova patrně ještě stála, ale v 15. století už prameny hovoří o chrámu jako o třech sloupech. Cesta, která kolem nich vedla, byla nazvaná via Trium Columnarum. Tři mramorové sloupy zde naleznete dodnes na východní straně, společně s ruinami podstavce. Každý z nich měří přes dvanáct metrů a každý má průměr 1,45 metrů. Všechny nesou zbytky 3,75 metrů vysokého architrávu, na němž je dodnes patrný hladký rovný vlys. Právě tyto ruiny jsou nejspíše nejznámější památkou na Foru Romanu.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám Castora a Polluka na Wikimedia Commons - (anglicky) Platnerův topografický slovník antického Říma - Aedes Castoris
