Chroust obecný
 Chroust obecný | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Infrařád | Scarabaeiformia |
| Nadčeleď | Scarabaeoidea |
| Čeleď | vrubounovití (Scarabaeidae) |
| Podčeleď | chrousti (Melolonthinae) |
| Rod | chroust (Melolontha) |
| Binomické jméno | |
| Melolontha melolontha L., 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
CHYBA: {{Wikidruhy}} — Příliš mnoho parametrů.
Galerie chroust obecný na Wikimedia Commons
Chroust obecný (Melolontha melolontha, Linné, 1758) je velký brouk měřící až 3 cm, létající obvykle za soumraku, kdy může svými nálety člověka obtěžovat. Vyskytuje se v Evropě a zasahuje také do mírného pásma Asie. V polovině 20. století byl kvůli používání pesticidů téměř vyhuben, ale od 80. let, kdy se omezilo používání pesticidů, se jeho stavy opět zvyšují. Pro chrousta obecného je charakteristické hnědé zbarvení a zlaté chloupky pod krovkami. Dospělci dosahují velikosti 25–30 mm. Samec má na tykadlové paličce 7 lístků, zatímco samička jich má pouze 6. Snadno jej lze zaměnit s chroustkem letním (Amphimallon solstitiale), který je však menší a nemá tykadlové paličky.
Synonyma
|
|
Způsob života
Na jaře může způsobit poplach, když s hlasitým bzučením vlétne do otevřeného okna. Přes svou velikost je chroust pro člověka neškodný, i když může způsobit značné škody v zahradě i na poli. Dospělí chrousti se živí listy stromů, ale jejich larvy žijí pod zemí, kde se prokousávají kořínky a často napadají obilniny a další zemědělské plodiny. V minulosti způsobovali chrousti velké škody.
Vývoj do dospělosti trvá čtyři roky. Dospělci se objevují koncem dubna nebo v květnu (srov. německy Maikäfer, anglicky mj. také May bug 'májový brouk') a téměř okamžitě se páří. Po dvou týdnech dospělosti samičky začnou klást vajíčka, která zahrabávají 10–20 cm do země. Jedna samička může naklást až 80 vajíček. Larvy se začnou líhnout za 4–6 týdnů. Larvy (neboli ponravy) jsou aktivní pouze na jaře a v létě a v zimních měsících přezimují 20–100 cm pod povrchem. Žijí v zemi 4 roky (v chladnějším klimatu až 5 let), dokud nedorostou velikosti 4–5 cm, pak se na podzim zakuklí a na jaře vylézají opět dospělci.
Gastronomické využití
V některých dobách byli na některých místech chrousti konzumováni.
- V německém časopise z města Fulda byli ve 20. letech popisováni studenti, kteří jedli chrousty v cukrové polevě.
- Dušené chrousty popisuje v jednom svém románu německý spisovatel Sebald.
- Další možností je podávat 10 minut vařené chrousty s citronovou šťávou na čerstvě usmažených palačinkách.
Polévky
Nejčastější byla pravděpodobně forma polévky nebo vývaru:
- Francouzská chroustová polévka z 19. století
Na rozpuštěném másle usmažte libru (454 g) chroustů (bez křídel a nožiček), poté je zavařte do kuřecího vývaru, přidejte telecí jatýrka a podávejte k topince s pažitkou.
- Česká chroustová polévka
1/4 kg chroustů (pro 6 osob) ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmínu, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany.[1]
Reference
Související články
Externí odkazy
- Chroust obecný na BioLib.cz
