Chrismon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chrismon (nejspíš z latinského Christi nomen čili Jméno Krista) označuje v širším pojetí Kristovy monogramy, zkratky jména Ježíše Krista, které utvářejí monogramická znamení, jinak řečeno symboly. Chrysmony se uplatňují již ve starokřesťanském umění, nejčastěji v řecké a latinské podobě, na předmětech i listinách. V 10. a 11. století byla písmena bohatě zdobena. Viz též christogram.

Chrismon ve tvaru C v listině císaře Jindřicha III. (1053)

V užším pojetí, a sice v diplomatice, je chrysmon označením pro jednu z grafických invokací čili vzývání Božího jména.
Chrismon se uvádělo na začátku textu středověkých listin. („…měloť zvláště slavnostně zahájiti listinu nebo doporučiti ji ochraně Kristově.“ [1]) Ovšem v listinách karolinských králů je chrismon uváděno před podpisem kancléře nebo notáře, někdy i před datací, tedy až v závěrečné části listiny.

Chrismon se začalo užívat patrně již v 6. století v merovejských listinách. Symbol se vyvinul z kurzívně psaného In Dei nomine („Ve jménu Páně“) – výrazně se vyvinul během 7. a 8. století. Od poloviny 9. století bylo chrismon hojně používáno ve východofranské královské kanceláři. Později, v listinách panovníků Svaté říše římské má znamení zhruba majuskulní tvar písmene C. Udrželo se v listinách vrcholného středověku, ale od pozdního středověku z textu vymizelo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chrismon. In: Ottův slovník naučný [online]. B. r. [11. 10. 2017]. Dostupné z: https://leporelo.info/chrismon Archivováno 12. 10. 2017 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EISENLOHR, Erika. Von ligierten zu symbolischen Invokations- und Rekognitionszeichen. In: Peter RÜCK (ed.). Graphische Symbole in mittelalterlichen Urkunden: Beiträge zur diplomatischen Semiotik. Sigmaringen: Jan Thorbecke, 1996, s. 167–262. Historische Hilfswissenschaften, Bd. 3. ISBN 3-799-54203-5.
  • ERBEN, Wilhelm. Die Kaiser- und Königsurkunden des Mittelalters in Deutschland, Frankreich und Italien. München: R. Oldenbourg, 1907, s. 140–145. Handbuch der Mittelalterlichen und Neueren Geschichte, Abt. 4 [3], Tl. 1.
  • JIRKOVÁ, Kateřina; BLUDIŠŤÁK, K. J. a Zofka777. Chrismon. In: Ars Lexikon [online]. 6. 3. 2015 [cit. 11. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Chrismon Archivováno 30. 4. 2016 na Wayback Machine.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]