Chrám svatého Mikuláše (Izky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrám svatého Mikuláše
Místo
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřeckokatolická
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
Výstavba17. století
Další informace
AdresaIzki, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřevěný chrám svatého Mikuláše (ukrajinsky:Церква Святого Миколи Чудотворця) se zvonicí se nachází v obci Izky v okrese Chust v Zakarpatské Ukrajině. Náleží do skupiny kostelů tzv. verchovynského baroka.[1] Je památkou architektury 18. století pod evidenčním číslem 21-224-0005.

Chrám[editovat | editovat zdroj]

V roce 1751 v obci Izky stály tři kostely a Mikulášský byl opravován, takže mohl být postaven na začátku 18. století nebo dříve, podle dendrochronologie z roku 1767.[2] Výsledky průzkumu naznačují, že kostel byl postaven v 17. století, ze kterého se dochovaly stěny centrálního srubu, spodní a vrchní věnce stavby a další stopy po přestavbách.[3]

Původní dřevěný chrám byl postaven se třemi věžičkami ze smrkového dřeva v bojkovském stylu. V roce 1798 byl přestavěn do barokní podoby.[3] Na centrální širokou část byla položena nová sedlová střecha. K centrální části přilehlá z východní strany úzké kněžiště a ze západní úzký babinec. K západní stěně babince je připojena na šesti vyřezávaných sloupech otevřená dvouřadá galerie. Nad babincem se tyčí na čtvercovém půdorysu hranolová věž zvonice, která je zakončena cibulovou plechovou bání s lucernou ukončenou opět cibulovou bání. Věž je členěna římsou na dvě části, v horní jsou umístěny na všech čtyřech stranách ciferníky věžních hodin.[4] Pod přesahující šindelovou střechou kostela vznikl arkádový ochoz. Smrkové stěny jsou pobity šindelem.

V interiéru se dochovala ikona tzv. Zakarpatské Madony z 16. století a ikonostas z 18. století.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Zvonice pochází z 18. století. Vzhledově má odlišný výraz, ale patří do skupiny hornotiských štenýřových zvonic jako je zvonice v obci Heten a Četfalva.[5]

Z dubového trámového roštu vyrůstá štenýřový hranol o čtyřech rohových štenýřích, doplněný čtyřmi mezilehlými a jedním středovým štenýřem. Půdorys je čtvercový. Konstrukce je zpevněna důkladným zavětrováním. Na přesahujících částech trámového roštu jsou vztyčeny opěrné sloupky, na kterých je šikmá spodní obvodová střecha. Věž je zakončena zvonovým patrem s okny s okenicemi a ukončena s jehlanovou střechou.[1][5] Zvonice je bedněná v dolní části střechy jsou plechové, boky věže jsou pokryté dubovým šindelem.

Zavěšené zvony byly odlity českou zvonařskou firmou Manoušek a spol. Zvony se nazývají: svatý Ivan, svatý Jiří a svatý Mikuláš. který je zdoben reliéfem svatého Mikuláše.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церква святого Миколи Чудотворця (Ізки) na ukrajinské Wikipedii.

  1. a b c KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 9788020026477, ISBN 8020026479. OCLC 1003854880 S. 174. 
  2. LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Svazek první. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (528 s.). Dostupné online. ISBN 9788071859826, ISBN 8071859826. OCLC 648151865 S. 262. 
  3. a b SYROKHMAN, Mykhaĭlo. P'i︠a︡tdesi︠a︡t p'i︠a︡tʹ derev'i︠a︡nykh khramiv Zakarpatti︠a︡. Kyïv: Hrani-T, 2008. 85 s. Dostupné online. ISBN 9789664651612, ISBN 9664651613. OCLC 822522730 
  4. Артемов А. А Памятники градостроительства и архитектуры Украинской ССР. Иллюстрированный справочник-каталог. В 4-х т. Т.2. Винницкая, Волынская, Ворошиловградская, Днепропетровская, Донецкая, Житомирская, Закарпатская, запорожская, Ивано-Франковская, Кировоградская, Крымская области. — Киев.: Будівельник, 1984. — С.186-187
  5. a b LANGER, Jiři. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Svazek druhý. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). Dostupné online. ISBN 9788071859826, ISBN 8071859826. OCLC 648151865 S. 274–278, 282. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]