Chožov
| Chožov | |
|---|---|
 Obec z Chožovské hory | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′56″ s. š., 13°51′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 561 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,28 km²[2] |
| Nadmořská výška | 225 m n. m. |
| PSČ | 439 22, 440 01 |
| Počet domů | 281 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chožov 154 439 22 Chožov ouchozov@seznam.cz |
| Starosta | Jaroslav Koubek |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Chožov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566241 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Chožov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 561[1] obyvatel. Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Třtěnské stráně.
Historie
První písemná zmínka o Chožově pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Od čtrnáctého století je ve vsi uváděn farní kostel.[4] V roce 1370 byla poprvé zmíněna chožovská tvrz a samotná vesnice byla rozdělena na dva zemanské statky.[5] Dělili se o ně blízce příbuzní Jan a Záviš z Chožova. První je v historických pramenech zmiňován v letech 1370–1394 a druhý v letech 1370–1379. Oba měli v erbu orlici a Závišovi patřily také Bělušice. Záviš měl syny Jindřicha a Božetěcha (Bozděcha), z nichž Jindřich, zvaný též Bělušický, se stal poručníkem nezletilých dětí zemřelého Jana. Loupil ale na silnicích, a král Václav IV. jej proto funkce zbavil a převedl ji na Božetěcha. Po Božetěchově smrti Jindřich roku 1397 daroval lounskému klášteru plat v Chožově.[4]
Janovy děti nejspíše svou část vsi prodaly, protože roku 1408 se o Chožov s Jindřichem dělil Jindřich Kovář ze Strhař. Jindřich Bělušický měl ještě v roce 1416 patronátní právo k chožovskému kostelu, ale roku 1418 už byl mrtev. Na jeho majetek mělo být uplatněno odúmrtní právo, ale vzhledem k vypuknutí husitských válek k tomu nedošlo.[4] Během nich vesnici nejspíš ovládalo město Louny, protože v bitvě u Želenic padlo 22 bojovníků žatecko-lounského svazu z Chožova.[5] K provolání odúmrti po Jindřichovi došlo až v roce 1437.[4] O statek se přihlásili Jan z Hrádku a z Třebívlic a Matěj z Dubce, kteří dokládali své příbuzenství s Jindřichem,[5] ale soud majetek přiřkl Jindřichově dceři Anně, vdově po Hanušovi ze Skalky.[4]
Další dějiny vsi jsou nejasné. Podle Augusta Sedláčka Chožov od té doby až do konce patnáctého století patřil k panství hradu Skalka a tvrz ve vsi zanikla. Na začátku šestnáctého století statek vlastnil Mikuláš Žehrovský z Kolovrat a roku 1504 zastavil část příjmů ze vsi Václavovi ze Svinař a Kateřině Zachrašťanské z Brus. Po Mikulášově smrti koupil jeho část vesnice v roce 1514 Jan Křinecký z Ronova. O pět let později ji zase prodal a dalšími majetkovými přesuny roku 1521 získal Chožov, s výjimkou zastaveného platu, Děpolt z Lobkovic. Od té doby vesnice patřila nejprve k Bílině a později k Duchcovu, Dolnímu Jiřetínu nebo k Vršovicím.[4] Jiná varianta dějin uvádí, že roku 1457 část vsi získal Petr z Chrástu, po něm Bernard Barchanec z Baršova a Mikuláši Žehrovskému tak od roku 1501 patřil pouze jiný díl.[5]
Obyvatelstvo
| Obec Chožov | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 1 216 | 1 389 | 1 321 | 1 369 | 1 335 | 1 296 | 1 290 | 899 | 819 | 741 | 591 | 513 | 559 | 556 |
| Místní část Chožov | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 482 | 575 | 540 | 570 | 570 | 559 | 520 | 408 | 371 | 332 | 293 | 312 | 323 | 320 |
| Domy | 67 | 91 | 98 | 100 | 101 | 112 | 129 | 132 | 115 | 115 | 96 | 130 | 133 | 136 |
Části obce
- Chožov
- Mnichovský Týnec
- Třtěno
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Michaela
- Socha Panny Marie – pouze sokl
- Socha svatého Mikuláše – pouze povalený sokl, leží při cestě na Orasice
- Zemědělský dvůr čp. 22
- Sbor a fara Církve československé husitské – dům čp. 115
- místo dělnických srazů a slavností – nachází se pod Chožovským vrchem
- Chožovská tvrz stávala v sousedství kostela. Zachovalo se z ní sklepení v domě čp. 34 a gotický svorník s erbem orlice, který byl uložen v lounském muzeu.[5]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 433.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chožov – tvrz, s. 175.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chožov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Chožov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
