Chotobuz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Průhonická botanická zahrada a genofondové sbírky na Chotobuzi jsou oddělení Botanického ústavu AV ČR, v.v.i. Zahrada je součástí prohlídkového okruhu Průhonického parku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pomologické arboretum[editovat | editovat zdroj]

Po tuhé zimě 1939–40, kdy vymrzla velká část pomologických sbírek v Újezdě u Průhonic, bylo rozhodnuto, že pomologické arboretum bude založeno na pozemcích na Chotobuzi. Výzkumná stanice ovocnářská v Průhonicích se stává  součástí Výzkumného ústavu zahradnického. S prvními výsadbami se započalo v roce 1941, kdy byly vysazeny srovnávací pokusy s jabloňovými, hrušňovými a slivoňovými podnožemi. Sortiment ovocných dřevin byl do Průhonic přemístěn v r. 1946.

Celkem bylo z původních Říhových sbírek přemístěno do Průhonic 576 odrůd, z toho 214 odrůd jabloní, 68 odrůd hrušní, 84 odrůd třešní a višní, 78 odrůd slivoní, 34 odrůd rybízů, 35 odrůd angreštů a 63 odrůd lísek.

Ovocnářské oddělení bylo rozhodnutím Československé akademie zemědělských věd zrušeno v roce 1956, jeho výsadby byly určeny k postupné likvidaci. Genofondový materiál byl z části přemístěn do nově vznikajícího ovocnářského výzkumného ústavu v Holovousích.

Část výsadeb však byla zachována a je součástí expozic botanické zahrady.

Vznik botanické zahrady ČSAV[editovat | editovat zdroj]

Zahrada byla založena 1. ledna 1963 dohodou mezi Československou akademií věd a Ministerstvem zemědělství delimitací části Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví původně jako samostatná instituce. Spolu s pozemky přechází z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví do nové instituce i část pracovníků a vědeckých úkolů.

Zhruba ve stejné době zde z Geobotanické laboratoře vzniká i další instituce ČSAV (nynější AV ČR), a to Botanický ústav.

Hlavní součástí Botanické zahrady ČSAV byl Průhonický park a dále Zahrada na Chotobuzi, kde byly v následujících letech zakládány a rozvíjeny rozsáhlé sbírky rostlin.

Hlavním cílem nově vzniklé instituce byla správa a rozvoj Průhonického parku a založení sbírkových celků rostlin Park o rozloze 240 ha měl být rozvíjen v duchu tradic založených E. Silva-Taroucou.

Pro zakládání sbírek byla vyčleněna zahrada na Chotobuzi o rozloze 20 ha, kde byly dosud pěstovány převážně ovocné dřeviny.

1. září 1967 abdikoval dosavadní ředitel Botanické zahrady prof. Pravdomil Svoboda na svou funkci. 1. ledna 1968 byla nová instituce, Botanická zahrada ČSAV včleněna do Botanického ústavu ČSAV jako samostatný útvar, přičemž z vědeckých pracovníků zahrady bylo vytvořeno vědecké oddělení perspektivních rostlin.

Zahradu jako celek (Průhonický park i sbírkové zahrady jako oddělení ústavu) nadále řídili doc. Jaroslav Hofman, Ing. Jaroslav Dobrý, Ing. Milena Roudná, Ing. Věroslav Samek a Mgr. Milan Blažek.

Hned v začátcích Botanické zahrady ČSAV sem byly přeneseny a dále rozvíjeny sbírky planých růží (zakladatel Dr. I. Klášterský), kulturních růží (prof. P. Svoboda), a kosatců (Mgr. M. Blažek). V dalších letech pak byly založeny sbírky denivek a leknínů, (Mgr. Milan Blažek), pivoněk (Doc. J. Hofman, Ing. U. Blažková), pěnišníků (Ing. A. Dostálková, Ing. U. Blažková). Stávající sbírku hrušní zde do začátku 80. let ještě rozvíjel Dr. J. Dostálek. V jižní části zahrady byla založena matečnice dřevin (M. Kučera). Přechodně byla vytvářena a pěstována sbírka bobovitých rostlin (Ing. V. Vašák – sbírka byla zrušena), chryzantém (K. Cinke – sbírka byla zrušena) a léčivých rostlin (sbírka byla zrušena), sbírka jeřábů (Ing. Uiberlayová - z části převzal VUKOZ), a ve sklenících sbírka hvězdníků (Mgr. M. Blažek – sbírku převzala Botanická zahrada hl.m. Prahy).

V devadesátých letech dochází k organizačním změnám, zahrada je organizačně přičleněna pod nově vzniklé oddělení Správy průhonického parku a dochází k částečné redukci sbírek.

V roce 2006 se kolekce kosatců stává součástí Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity. V roce 2015 byly do programu zařazeny i sbírky pivoněk a denivek. Genetické zdroje jsou evidovány v Informačním systému evidence genetických zdrojů rostlin EVIGEZ.[1]

Expozice pro návštěvníky[editovat | editovat zdroj]

Sbírková část botanické zahrady byla přístupná pro veřejnost výjimečně během víkendových akcí. V roce 1994 však získal Mgr. Milan Blažek, který v té době zahradu vedl, grant Ministerstva životního prostředí na založení Expoziční zahrady. Zahrada byla vybudována podle architektonické studie prof. Ing. arch. Ivara Otruby. Veřejnosti přístupná zahrada má rozlohu 3,5 ha. Do tohoto prostoru jsou postupně přenášeny sbírky jednotlivých rodů, někdy v úplném složení, a v případě rozsáhlejších sbírek jen v reprezentativním výběru. Celé genofondové sbírky jsou pak umístěny v pěstitelské části zahrady.

Díky podpoře SFŽP a Revolvingového fondu MŽP dochází od roku 2010 k revitalizaci extenzivně využívaných pozemků bývalých matečnic Průhonického parku, sbírky botanických odrůd růží a pomologického arboreta. Tím se zvětšuje plocha veřejnosti přístupné části zahrady na přibližně 10 ha.

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Zahrada se specializuje pouze na několik rodů kulturních rostlin, unikátní je však komplexnost jejich sbírek. Jejich hlavním cílem je záchova a dokumentace přirozené variability, starých historických odrůd a vývoje šlechtění vybraných rodů. Zvláštní pozornost věnujeme důležitým vývojovým stupňům kulturních forem ze všech fází jejich historie. Sbírka kosatců a růží je co do počtu pěstovaných druhů a odrůd největší v ČR. Sbírky jsou evidovány v databázi Unie botanických zahrad Florius a ve fotogalerii ibotky.

Přehled sbírek[editovat | editovat zdroj]

Kromě genofondových sbírek je v zahradě i řada sbírek doplňkových, které zvyšují pestrost výsadeb a jsou atraktivní pro návštěvníky. Jedná se o dendrologické sbírky bývalých matečnic Průhonického parku a dřevin pocházejících z expedic Botanické zahrady HLMP, cibuloviny, hajničky a stínomilné trvalky (bohyška - hosta, škornice) a vodní a bahenní rostliny. Připravujeme obnovu sbírky botanických růží.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Hlavní a nejstarší expoziční zahradou je rozárium a iridárium s expozičními záhony a výsadbami řazenými podle jednotlivých zahradnických skupin. Rostliny jsou na záhonech vysázeny chronologicky podle období jejich vyšlechtění, na začátku každého záhonu jsou původní botanické druhy.

Vně oploceného rozária je možné navštívit extenzivněji upravené dendrologické expozice.

Expoziční zahrada je přístupná z Průhonického parku nebo samostatným vchodem od začátku cyklostezky v ulici Dobřejovická.

Expozice je veřejnosti přístupná v době květu sbírek v květnu a červnu.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Evidence genových zdrojů v ČR (EVIGEZ) Plant genetic resources documentation in the Czech Republic (EVIGEZ)
  2. Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Iris
  3. Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Hemerocallis
  4. Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Paeonia
  5. Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Rhododendron
  6. Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Rosa

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]