Chotěboř (nádraží)
| Chotěboř | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Město | Chotěboř |
| Souřadnice | 49°42′42,27″ s. š., 15°40′56,88″ v. d. |
  Chotěboř | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 549238 |
| Trať | Pardubice – Havlíčkův Brod |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| V provozu od | 1. června 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | JOP SZZ K-2002 (DOZ z RDP Havlíčkův Brod)[1] |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici |      |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chotěboř je železniční stanice v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na jednokolejné neelektrizované trati 238. V těsném sousedství stanice se nachází též městské autobusové nádraží.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1871 dostavěla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) svou trať navazující na železnici z Liberce a Rosic nad Labem a pokračující dále přes Chrudim do Havlíčkova Brodu, pravidelný provoz na trati byl zahájen 1. června. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železničních tratí v majetku ÖNWB jihozápadním směrem, tedy traťových úseků Liberec-Pardubice a hlavního tahu společnosti, železniční trati spojující Vídeň a Berlín.
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 byla dokončena rekonstrukce nádraží. Původní jedno vnější a jedno vnitřní nekryté nástupiště nahradilo jedno nekryté vyvýšené bezbariérové nástupiště poloostrovní (k příchodu slouží přechod přes kolej). Dále byla stanice dovybavena novým akustickým informačním systémem.
Vodárna[editovat | editovat zdroj]
Drážní vodárna (přestavěna na obytný dům) se nachází v ulici Sokolhradská čp. 402. Byla postavena v roce 1871 podle typového plánu pro stanici II. třídy, jehož autorem byl Carl Schlimp. Jednalo se o zděnou omítanou patrovou budovu s bočními přízemními křídly a sedlovou střechou. Rohové pilíře byly neomítané. Patrová část mezi pilíři byla hrázděná a bedněna latěmi. V patře byly umístěny dvě propojené ocelové válcové nádrže, které byly umístěny na osmiúhelníkových prstencích. Zatížení prstenců bylo přenášeno do obvodové zdi budovy a na dva středové sloupy. Objem nádrží byl 35 m³ a průměr čtyři metry. Ve vodárně bylo parní čerpadlo a parní kotel. Voda z nádrží napájela vodní jeřáby ve stanici, které sloužily ke zbrojení parních lokomotiv vodou.
Vodárna se potýkala s nedostatkem vody. Tento problém vyřešila výstavba čerpací stanice u řeky Doubrava a věžového vodojemu v Bílku v roce 1879 podle projektu architekta Carla Schlimpa. Vodojem a čerpací stanice náležely pod výtopnu v té době Německý Brod. V roce 1961 majitel ČSD čerpací stanici a věžový vodojem prodal, obě stavby byly přestavěny na bytové jednotky.[3][4][5] Od roku 1941 drážní vodojem dodával vodu do vodních nádrží muničního skladu Luftwaffe v Sobíňově. Nejprve do nádrží o objemu 100 m³ a 50 m³, později v listopadu 1941 byl vybudován velký vodojem o objemu 300 m³.[5] Parní provoz na železnici byl ukončen v roce 1953, věžový vodojem pak krátkou dobu dodával vodu pro kotle elektrárny v Chotěbořských strojírnách. [4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Staniční řád železniční stanice Ždírec nad Doubravou. Brno: Správa železnic, 2023-12-06.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Chotěboř č. 304. www.vezovevodojemy.cz [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; ZIKMUND, Jan, eds. Industriální topografie - Kraj Vysočina: průmyslová architektura a technické stavby. V Praze: FA ČVUT VCPD, 2014. 273 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-05544-1. S. 126.
- ↑ a b Věžový vodojem. www.geocaching.com [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěboř na Wikimedia Commons - Článek o rekonstrukci nádraží (2011)
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
