Chnumhotep a Nianchchnum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chnumhotep a Nianchchnum

Chnumhotep (ẖnmw-ḥtp.w)[1] a Nianchchnum (nj-ˁnḫ-ẖnmw) byli staroegyptští královští služebníci. Oba nosili titul „Dozorce manikérů“ za krále Niuserrea nebo Menkauhora, šestého faraona 5. dynastie. Byli spolu pohřbeni v Sakkáře.[2] Možná byli nejstarším zaznamenaným homosexuálním párem.[3][4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Mnoho egyptologů věří, že Chnumhotep a Nianchchnum byli prvním zaznamenaným homosexuálním párem ve starověké historii.[3][4] Toto je založeno na vyobrazení těchto mužů, jak se v intimních polohách objímají a dotýkají nosy.[5][6] Nianchchnumova žena byla ve starověku téměř úplně vymazána a na zbylých vyobrazeních zaujímá Chnumhotep místo, které bylo obvyklé pro manželku. Jsou ale i další teorie, že byli spíše bratry (možná i siamskými dvojčaty).[7][8]

Chnumhotep a Nianchchnum v hieroglyfech
W9Htp
t p

Chnumhotep

W9
n		 anx

Nianchchnum

Oba muži měli manželky a děti. Chnumhotepova manželka se jmenovala Chenut. Tito dva měli nejméně pět synů jménem Ptahšepses, Ptahneferkhu, Kaizebi, Chnumheswef a Nianchchnum mladší a dceru jménem Rewedzawes. [7]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Egyptské záznamy je označují za dozorce královských manikérů, ale mohli mít i mnohé další tituly.

Two men squatting; one is doing the other’s fingernails. More in caption.
Manikér v práci, 5. dynastie (rekonstrukce)[9]:642

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Refer to caption.
Mastaba Chnumhotepa a Nianchchnuma

Hrobka Chnumhotepa a Nianchchnuma byla objevena egyptologem Ahmedem Moussa v Sakkáře roku 1964 při vykopávkách vzestupné cesty Venisovy pyramidy.[2]:98 Obě jejich jména obsahují boha Chnuma, což naznačuje jejich blízký vztah. Jméno Chnumhotepa (ẖnmw-ḥtp.w) znamená „Chnum je spokojen“ a Nianchnumovo jméno (nj-ˁnḫ-ẖnmw) znamená „Život patří Chnumovi“[10] Uvnitř hrobky nebyly objeveny žádné lidské ostatky.[9]:644

Refer to caption.
Falešné dveře Nianchchnuma a Chnumhotepa

Na jedné scéně jsou zobrazeni oba muži a jejich děti.[9] Jejich manželky se v této scéně neobjevují. Nianchchnum má 3 syny a 3 dcery, Chnumhotep 5 synů a 1 dceru, z nichž někteří mohli býti adoptováni nebo počati jinou manželkou nebo milenkou. Všechny děti jsou kromě Nianchchnumova nejmladšího syna, který je zobrazen nahý s loknou dětství, zobrazeny dospělé.[11]:38


Délka života a okolnosti smrti majitelů hrobky nejsou známy. Vápencové sarkofágy v mastabě byly vyrabovány. Je možné, že Chnumhotep zemřel první a Nianchchnum dokončil výzdobu hrobky. Tento závěr byl vyvozen z Chnumhotepovo epitetonu jmȝḫ, stylu vousů a absence jeho manželky na jedné ze scén, zatímco ta Nianchchnumova zde byla.[12]:ch.5 at n.92 Na další scéně jsou vyobrazeni Nianchchnumovi rodiče, ale Chnumhotepovi nikoliv, což může podpořit teorii, že Niachchnum výzdobu hrobky dokončil.

  • Nianchchnum (vlevo) a Chnumhotep (vpravo) doprovázeni svými potomky
    Nianchchnum (vlevo) a Chnumhotep (vpravo) doprovázeni svými potomky
  • Vchod do jejich mastaby
    Vchod do jejich mastaby

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khnumhotep and Niankhkhnum na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RANKE, Hermann. Die Ägyptischen Personennamen, Bd. 1: Verzeichnis der Namen. Glückstadt: J.J. Augustin, 1935. Dostupné online. S. 276. 
  2. ↑ a b RICE, Michael. Who's Who in Ancient Egypt?. Abingdon, UK: Psychology Press, 2002. Dostupné online. ISBN 9780415154499. 
  3. ↑ a b “Archaeologists, Feminists, and Queers: sexual politics in the construction of the past”, in Pamela L. Geller, Miranda K. Stockett, Feminist Anthropology: Past, Present, and Future. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 2010. ISBN 0-8122-3940-7. S. 89–102. 
  4. ↑ a b REEDER, Greg. Same-Sex Desire, Conjugal Constructs, and the Tomb of Niankhkhnum and Khnumhotep. World Archaeology. 2000, s. 193–208. DOI 10.1080/00438240050131180. JSTOR 827865. 
  5. ↑ MCCOY, John (Dallas Morning News). Evidence of Gay Relationships exists as early as 2400BC [online]. Greg Reeder, 20 July 1998 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ W. Holland (2006), "Mwah ... is this the first recorded gay kiss?" The Sunday Times, January 1, 2006. The Times.co.uk (Subscription required for access.)
  7. ↑ a b MOUSSA, Ahmed & Altenmüller, Hartwig. Das Grab des Nianchchnum und Chnumhotep. Darmstadt, Germany: Philipp von Zabern, 1977. (German) 
  8. ↑ Lorna Oakes, Pyramids Temples and Tombs of Ancient Egypt: An Illustrated Atlas of the Land of the Pharaohs, Hermes House:Anness Publishing Ltd, 2003. p.88
  9. ↑ a b c PORTER & MOSS. Topographical Bibliography III: Memphis, Part 2: Saqqara to Dahshur. Redakce Malek Jaromir. revised. vyd. Oxford: Griffith Institute, 1981. Dostupné online. S. 641–644, Plan LXVI. 
  10. ↑ DUNN, Jimmy. The Tomb of Niankhkhnum and Khnumhotep at Saqqara in Egypt [online]. Government of Egypt [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ WILKINSON, Richard. Symbol and Magic in Egyptian Art. pbk.. vyd. New York: Thames & Hudson, 1994. ISBN 0-500-28070-3. 
  12. ↑ BOOTH, Charlotte. In Bed with the Ancient Egyptians. Stroud, UK: Amberley, 2015. ISBN 978-1445643-519. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ahmed Moussa a Hartwig Altenmüller (1977), Das Grab des Nianchchnum und Chnumhotep . Darmstadt, Německo: Philipp von Zabern. Toto je obecně přijímaná publikace hrobky. V němčině.ISBN 978-3-8053-0050-6
  • James Allen (2005), The Ancient Egyptian Pyramid Texts, Series: Writings from the ancient world (23), Peter Der Manuelian (Ed.), Atlanta: Society of Biblical Literature.ISBN 978-1-58983-182-7
  • John Baines (2013). Vysoká kultura a zkušenosti ve starověkém Egyptě . Bristol, CT: Rovnodennost.ISBN 978-1-84553-300-7
  • Charlotte Booth (2015), In Bed with the Ancient Egyptians, Stroud, UK: Amberley.ISBN 978-1-44-564343-4
  • Thomas A. Dowson, „Archeologové, feministky a Queers: sexuální politika ve stavbě minulosti“. In, Pamela L. Geller, Miranda K. Stockett, Feministická antropologie: minulost, přítomnost a budoucnost, str. 89–102. University of Pennsylvania Press 2006,ISBN 0-8122-3940-7
  • Ian Shaw, editor (2000), The Oxford History of Ancient Egypt, New York: Oxford.ISBN 978-0-19-280458-7
  • William K. Simpson (2003) „Tři autobiografie staré říše“, WK Simpson (ed.), Literatura starověkého Egypta . New Haven, CT: Yale University Press, str. 401–413.ISBN 978-0-300-09920-1
  • John Taylor (2001), Smrt a posmrtný život ve starověkém Egyptě, Univ. of Chicago Press.ISBN 0-226-79164-5
  • Emily Teeter (2011), Religion & Ritual in Ancient Egypt, New York: Cambridge University Press.ISBN 978-0-521-61300-2
  • Leslie Ann Warden (2013) Pottery and Economy in Old Kingdom Egypt, Boston: Brill.ISBN 978-9-00-425-985-0
  • Richard Wilkinson (1994). Symbol a magie v egyptském umění, New York: Thames & Hudson.ISBN 0-500-28070-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chnumhotep_a_Nianchchnum&oldid=23792378“