Chnodomar
| Chnodomar | |
|---|---|
| Narození | 4. století |
| Úmrtí | 4. století |
| Povolání | panovník |
| Příbuzní | Mederich (sourozenec) |
| Funkce | král |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Chnodomar latinsky Chnodomarius (4. století? - 4. století?) byl králem alamanského kmene na území dnešního jihozápadního Německa poblíž řeky Rýn v polovině 4. století. Z dochovaných zdrojů, je patrné, že měl mezi ostatními Alamany uznávané postavení.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Chnodomar byl králem jednoho z germánských kmenů v Porýní, původně pocházejícího z východní části Německa za řekou Labe. Na západ tato konfederace germánských kmenů migrovala patrně na počátku 3. století, je známá pod obecným názvem Alamani či Alemani.[1]
Během Magnentiova povstání v roce 352, se Chnodomar zapojil do bitvy s Magnentiovým bratrem, caesarem Decentiem, který ho porazil. Chnodomar patrně podnítil císaře Constantia k invazi do Galie, aby ukončil zdejší občanskou válku a získal zpět trůn, který si v římské Galii uzurpoval Magnentius.[2][3] Na konci občanské války, po smrti uzurpátora Magnentia se však Chnodomar s Alamany odmítl vzdát území i kořisti, kterou běhěm občanské války získali. Constantius proto pověřil několik římských generálů, kteří měli Alamany z Galie vypudit.[3][4] Chnodomar, jako jeden z nejmocnějších alemanských králů, zaujal prominentní místo ve vedení války proti římským legiím. Ammianus Marcellinus naznačil, že právě Chnodomar přesvědčil Alemany, aby porušili dohodu s Constantiem a vytrvali ve válce s Galií i po smrti uzurpátora.[5] [6]
Bitva u Argentorate[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k přetrvávající kritické situaci jmenoval císař Constantius II. 6. listopadu 355 svého bratrance Juliana caesarem a v roce 357 ho poslal spolu s magister militem Barbatiem do Augusty Raurici, aby Alamany porazili.[7] Kvůli laetenskému povstání a chybě Barbatia se Alamanům podařilo zahnat početně silnější římskou armádu na útěk.[8] Na to alamanští králové Hortar, Suomar, Ur, Ursicinus, Vestralp a mnoho šlechticů pod vedením Chnodomara a jeho synovce Serapia shromáždili své armády a postavili se proti římské armádě vedené Julianem v bitvě u Argentorate, aby posílili své nároky na levém břehu Rýna.[9] V bitvě Chnodomar vedl levé křídlo a střed alamanské armády. Když bylo patrné, že koalice Alamanů bude poražena, pokusil se Chnodomar a přeživší Alamani uniknout na pravý břeh Rýna. Podle zdrojů byl se svými stoupenci zadržen římskou kohortou, umístěnou na zalesněném kopci. Zajatý Chnodomar byl předveden před Juliana, kterého prosil o milost.[9] Julianus ho v zajetí vydal císaři Constantiovi, který ho nechal poslat do Říma.
V Římě byl spolu s dalšími zajatými alamanskými králi veden v triumfálním průvodu. Chnodomar byl poté internován v táboře na Mons Caelius, kde zemřel údajně jako oběť běžné nemoci, možná hořkostí nad jeho porážkou a vyhnanstvím.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chnodomarius na anglické Wikipedii.
- ↑ GIBBON, Edward. The Decline and Fall of the Roman Empire. [s.l.]: F. Warne and Company Dostupné online. S. 225, 226. (anglicky)
- ↑ DRINKWATER, John F. The Alamanni and Rome 213-496: (Caracalla to Clovis). [s.l.]: OUP Oxford Dostupné online. ISBN 978-0-19-153777-6. S. 201. (anglicky)
- ↑ a b GIBBON, Edward. The Decline and Fall of the Roman Empire. [s.l.]: F. Warne and Company Dostupné online. S. 622. (anglicky)
- ↑ MARCELLINUS, Ammianus. The History, Volume XV. 8. 1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-674-99331-0. (anglicky)
- ↑ Ammianus Marcellinus - The History, Volume XVI. 12. 24
- ↑ BROWNING, Robert. The Emperor Julian. [s.l.]: University of California Press Dostupné online. ISBN 978-0-520-03731-1. S. 87. (anglicky)
- ↑ HARREL, John S. The Nisibis War: The Defence of the Roman East AD 337–363. [s.l.]: Pen and Sword Dostupné online. ISBN 978-1-4738-4831-3. (anglicky)
- ↑ Ammianus Marcellinus - The History, Volume XVI. 11. 14-15
- ↑ a b D’AMATO, Raffaele; FREDIANI, Andrea. Strasbourg AD 357: The victory that saved Gaul. [s.l.]: Bloomsbury Publishing Dostupné online. ISBN 978-1-4728-3397-6. S. 32. (anglicky)
- ↑ Ammianus, XVI., 12, 58-66
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Chnodomar“, jehož autorem je Ramsay MacMullen.