Chlorid niobičný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorid niobičný
[[Soubor:Strukturní vzorec dimeru | 280px | ]]
Obecné
Systematický název Chlorid niobičný
Anglický název Niobium(V) chloride
Niobium pentachloride
Německý název Niob(V)–chlorid
Sumární vzorec NbCl5
Nb2Cl10 (dimer)
Vzhled žluté monoklinické krystaly
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 233-059-8
Číslo RTECS QU0350000
Vlastnosti
Molární hmotnost 270,17 g/mol
Teplota tání 204,7 °C
Teplota varu 248,2 °C
Hustota 2,750 g/cm3
Rozpustnost ve vodě Rozklad
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v ethanolu a kyselině chlorovodíkové
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
Rozpustný v chloridu uhličitém a chloroformu
Struktura
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -797,47 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 214,05 JK-1mol-1
Bezpečnost
Teplota vznícení nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid niobičný je anorganická sloučenina se vzorcem NbCl5.
Jedná se o žlutou krystalickou pevnou látku. Hydrolyzuje vzdušnou vlhkostí a je často znečištěn malými množstvími NbOCl3, ovšem lze jej přečistit sublimací.[1]

Struktura a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

NbCl5 vytváří v pevném skupenství dimerní molekuly Nb2Cl10.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Průmyslově je NbCl5 vyráběn chlorací kovového niobu při teplotě 300 až 350 °C[2]:

2 Nb + 5 Cl2 → 2 NbCl5.
V laboratoři se NbCl5 často připravuje chlorací Nb2O5 v přítomnosti uhlíku za teploty 300 °C, ovšem při nedokončení reakce vznikají oxyhalogenidy (Produkt obsahuje malé množství NbOCl3). Konverze může být efektivnější s použitím chloridu thionylu.[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Chlorid niobičný je často používán jako prekurzor ostatních sloučenin niobu.
Je hlavním prekurzorem alkoxidů niobu. Je také prekurzorem mnoha ostatních laboratorních činidel.

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niobium(V) chloride na anglické Wikipedii.

  1. Cotton, F. Albert; Wilkinson, Geoffrey (1980), Advanced Inorganic Chemistry (4th ed.), New York: Wiley, ISBN 0-471-02775-8
  2. Joachim Eckert, Hermann C. Starck "Niobium and Niobium Compounds" Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim. DOI|10.1002/14356007.a17_251
  3. D. Brown "Niobium(V) Chloride and Hexachloroniobates(V)" Inorganic Syntheses, 1957 Volume 9, pp. 88–92.DOI|10.1002/9780470132401.ch24