Chlorid antimonitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorid antimonitý
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Kuličkový model
Kuličkový model
Obecné
Systematický názevchlorid antimonitý
Anglický názevAntimony trichloride
Německý názevAntimon(III)-chlorid
Sumární vzorecSbCl3
Vzhledbezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10025-91-9
PubChem24814
SMILESCl[Sb](Cl)Cl
InChI1S/3ClH.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Číslo RTECSCC4900000
Vlastnosti
Molární hmotnost228,11 g/mol
Teplota tání73,4 °C
Teplota varu223,5 °C
Hustota3,14 g/cm3
Index lomu1,46
Rozpustnost ve vodě601,1 g/100 ml (0 °C)
985,1 g/100 ml (25 °C)
1357 g/100 ml (40 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		alkoholy, dichlormethan, ether, dioxan
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		tetrachlormethan
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
2
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid antimonitý je anorganická sloučenina s vzorcem SbCl3. Jedná se o bezbarvou tuhou látku, která je silně hygroskopická.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Chlorid antimonitý lze připravit reakcí antimonu, bromidu antimonitého, oxidu antimonitého nebo sulfidu antimonitého s chlorem. Také ho lze připravit reakcí koncentrované kyseliny chlorovodíkové s oxidem antimonitým.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

SbCl3 hydrolyzuje při styku se vzdušnou vlhkostí, proto je nutné jej přechovávat v inertní atmosféře. Reakcí s malým množstvím vody vzniká chlorid-oxid antimonitý a uvolňuje se chlorovodík.

SbCl3 + H2O → SbOCl + 2 HCl

S větším množstvím vody vzniká Sb4O5Cl2, který zahříváním v atmosféře argonu přechází na Sb8O11Cl12.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

SbCl3 se využívá k důkazové reakci pro vitamín A a podobné karotenoidy, s kterými poskytuje modrý komplex. Ten lze stanovit kolorimetricky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antimony trichloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Antimony trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993, s. 698 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chloridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Chlorid hlinitý (AlCl3) • Chlorid antimonitý (SbCl3) • Chlorid arsenitý (AsCl3) • Chlorid boritý (BCl3) • Chlorid bismutitý (BiCl3) • Chlorid ceritý (CeCl3) • Chlorid chromitý (CrCl3) • Chlorid erbitý (ErCl3) • Chlorid europitý (EuCl3) • Chlorid gadolinitý (GdCl3) • Chlorid gallitý (GaCl3) • Chlorid holmitý (HoCl3) • Chlorid inditý (InCl3) • Chlorid iriditý (IrCl3) • Chlorid železitý (FeCl3) • Chlorid lanthanitý (LaCl3) • Chlorid lutecitý (LuCl3) • Chlorid neodymitý (NdCl3) • Chlorid niklitý (NiCl3) • Chlorid niobitý (NbCl3) • Chlorid joditý (I2Cl6) • Chlorid dusitý (NCl3) • Chlorid fosforitý (PCl3) • Chlorid promethitý (PmCl3) • Chlorid praseodymitý (PrCl3) • Chlorid plutonitý (PuCl3) • Chlorid rhoditý (RhCl3) • Chlorid rhenitý (ReCl3) • Chlorid ruthenitý (RuCl3) • Chlorid samaritý (SmCl3) • Chlorid skanditý (ScCl3) • Chlorid terbitý (TbCl3) • Chlorid thallitý (TlCl3) • Chlorid thulitý (TmCl3) • Chlorid titanitý (TiCl3) • Chlorid uranitý (UCl3) • Chlorid wolframitý (WCl3) • Chlorid vanaditý (VCl3) • Chlorid ytterbitý (YbCl3) • Chlorid yttritý (YCl3) • Chlorid zlatitý (AuCl3) • Chlorid zirkonitý (ZrCl3) • Chlorid americitý (AmCl3) • Chlorid kobaltitý (CoCl3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chlorid_antimonitý&oldid=23386624“