Chlodosinda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chlodosinda
Narození575
Moselle
RodičeSigibert I. a Brunhilda
RodMerovejci
PříbuzníIngunda[1] a Childebert II.[2] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Chlodosinda také Chlodosuinda (571/575? Moselle - ?) byla franská princezna, dcera krále Sigeberta I. a královny Brunhildy.[3][4][5]

Informace o životě Chlodosindy se dochovaly v díle Decem libros historiarum fránského biskupa Řehoře z Tours. V době atentátu na svého otce Sigiberta I. žila s matkou v Paříži. Následně byla svým strýcem, králem Chilperichem I. umístěna do vazby v Meaux.[6] V roce 587 se svou matkou Brunhildou a bratrem Childebertem II. odešla do Trevíru, kde se připojila ke svému strýci, králi Guntramovi.[4]

Chlodosinda byla svým strýcem Guntramem dvakrát zasnoubená s cizími panovníky.[4] Prvním z panovníků byl Authari, král Langobardů,[5] který byl ve válce s Byzantskou říší. V té době se Byzantinci snažili získat spojenectví s Childebertem, čehož se snažil dosáhnout i Authari právě zasnoubením s Chlodosindou, ale tato jednání ztroskotala.[3] V roce 587 byla Andelotskou smlouvou Chlodosinda pod ochranou Guntrama, který byl s Vizigóty v rozporu. I přesto v roce 588 Guntram schválil sňatek Chlodosindy s Reccaredem, králem Vizigótů.[7] K sňatku nakonec nedošlo.[3]

Někteří historici se domnívají, že Chlodosinda se patrně později provdala za burgundského šlechtice jménem Chrodoald a je nejmenovanou tetou krále Theudeberta II., kterou zmiňuje Jonáš z Bobbia ve svém díle Vita Columbani.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chlodosinda na anglické Wikipedii.

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. a b c WOOD, Ian. The Merovingian Kingdoms 450 - 751. [s.l.]: Routledge, 2014. 408 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-87115-6. (anglicky) 
  4. a b c d MARTINDALE, John Robert. The Prosopography of the Later Roman Empire 2 Part Set: Volume 3, AD 527-641. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. 1626 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-20160-5. (anglicky) 
  5. a b HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders: The Lombard invasions, 553-600. [s.l.]: Clarendon Press Dostupné online. (anglicky) 
  6. GREGORY OF TOURS. A History of the Franks. [s.l.]: Penguin Publishing Group, 1976. Dostupné online. ISBN 978-0-14-044295-3. (anglicky) 
  7. HISPALENSIS, Isidorus (Isidor ze Sevilly). Historia De Regibus Gothorum, Vandalorum Et Suevorum. [s.l.]: CreateSpace Independent Publishing Platform Dostupné online. ISBN 978-1-5031-1070-0. (latinsky)