Chevrolet Camaro
Chevrolet Camaro | |
![]() | |
Výrobce | Chevrolet |
---|---|
Koncern | General Motors |
Roky produkce |
1967–2002, 2010–současnost |
Místa výroby | USA |
Příbuzné vozy | Pontiac Firebird |
Konkurence |
Ford Mustang Dodge Challenger |
Karoserie | 2-dveřové kupé či kabrio |
Třída | Pony car |
Platforma |
F-Body (1967-2002) GM Zeta (2010-?) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chevrolet Camaro je sportovním vozem automobilky Chevrolet, divize General Motors, běžně označovaným jako muscle car nebo spíše pony car[1][2][3]. Do prodejů vstoupil 29. září 1966 jakožto modelový ročník 1967 a byl uveden jako konkurenční model pro Ford Mustang. Automobil sdílel podvozkovou platformu a hlavní komponenty s vozem Pontiac Firebird, taktéž představeným pro rok 1967. Během výroby se vystřídaly celkem 4 generace vozu, než byla produkce ukončena v roce 2002. Značka Camaro byla ovšem oživena jako koncept v roce 2006, který nakonec vedl k začátku výroby páté generace v roce 2009.
Obsah
Počátky[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o tom, že Chevrolet připravuje konkurenci pro Ford Mustang, začaly pronikat do tisku již v roce 1965. Roku 1966 uspořádal mateřský koncern General Motors tiskovou konferenci v Detroitu, kde generální manažer divize Chevrolet Pete Estez oznámil novou produkční řadu automobilů se jménem, které odpovídalo tehdejší tradici značení pojmenování automobilů počínaje písmenem C (Corvair, Chevelle, Corvette). Poté, co bylo odhaleno jméno Camaro, se zástupci tisku zeptali, co to slovo znamená. Odpovědí bylo: "Malé zlé zvířátko, které požírá Mustangy."[4]
První generace (1967–1970)[editovat | editovat zdroj]
První Camaro mělo konkurovat hlavně vozu Ford Mustang, jehož úspěchu ale nikdy nedosáhlo. Bylo vyrobeno 230 799 kusů. Nebyl to ale ryze sportovní vůz jako Chevrolet Corvette, byl dodáván jako 4-místné coupé nebo kabriolet. Vůz měl samonosnou karoserii a velký výběr motorů. Na výběr byly 2 šestiválce (3,8 L a 4 L) a 6 vidlicových osmiválců (od 5,3 L do 6,5 L). Dodávaly se 3 převodovky - třístupňová s pákou pod volantem, čtyřstupňová s pákou na podlaze nebo automatická. Jen málo vozů mělo sportovní SS-package se zesíleným předním odpružením, dvojitým výfukem, koly 15x7 a motorem o výkonu 257,4 kW. Stejnou výrobní platformu (avšak odlišné motorizace a drobné designové změny karoserie) sdílel i Pontiac Firebird.
Druhá generace (1970–1981)[editovat | editovat zdroj]
Druhá generace byla ve všech rozměrech větší (modelový rok 1978-81 dokonce nejdelší v historii) a změnil se i její celkový styl. Původní vnější design vycházející spíše z éry muscle-cars byl poměrně radikálně přepracován, aby více odpovídal moderním trendům a vzhledu sportovních automobilů. Zpočátku byl mírně zvyšován výkon u nejostřejších verzí, od roku 1973 se ovšem začala projevovat ropná krize a spolu s ní přišla i nutnost snižování spotřeby a emisí. Přestaly se vyrábět automobily s velkoobjemovými motory (tzv. Big-Block) a u menších osmiválců byl postupně snižován výkon.
V roce 1980 byl po dlouhých letech nahrazen řadový šestiválec tehdy novou variantou s vidlicovým uspořádáním a celkovém objemu 3,8 l.
Rok 1981 přinesl první náznaky řídící jednotky motoru. V tomto případě šlo o tzv. jednotku Computer Command Control schopnout elektronicky řídit emisní systém. Druhou novinkou bylo vybavení automatické převodovky hydrodynamickým měničem se spojkou v rámci zvýšení účinnosi přenosu výkonu a snížení emisí.
Třetí generace (1982–1993)[editovat | editovat zdroj]
Třetí generace opět přinesla výraznou změnu vzhled automobilu - oblé tvary ustoupily tehdy modernějším hranatým. Vůbec poprvé se objevil v nabídce motorů řadový čtyřválec 2,5L, dále byl nově nabízen motor 2,8L V6 a dva vidlicové osmiválce o objemu 5,0 l, resp. 5,7 l. Standardně byly osazovány zpočátku třístupňovou automatickou převodovkou, již v roce 1983 však byla nahrazena převodovkou čtyřstupňovou. Ve stejném roce byla také nahrazena 4-stupňová manuální převodovka novým typem s pěti stupni.
Vpředu nezávislé zavěšení kol McPherson, vzadu tuhá náprava s vinutými pružinami. S nejvyšší motorizací byla uváděna maximální rychlost 205 km/h.
Čtvrtá generace (1993–2002)[editovat | editovat zdroj]
Čtvrtá generace přinesla zásadní modernizaci a snížení hmotnosti. Části karoserie (např. přední blatníky, víko kufru) byly vylisovány z plastu. K dispozici byla jako kupé nebo kabriolet. Z pohonných jednotek byly na výběr vidlicové šestiválce 3,4L, později 3,8L a samozřejmě taktéž osmiválce 5,7L. V roce 1998 prošel model faceliftem a motor 5,7L LT1 byl nahrazen úplně novým typem pocházející z modelu Corvette C5 - LS1. Jednalo se o úplně novou generaci V8 typu Chevrolet Small-Block, ovšem tato již měla kromě OHV konstrukce pramálo společného s předchozími generacemi. Tento návrh motoru se používá v postupně pozměňovaných verzích a objemových variacích dodnes (2017).
V roce 2002 byla výroba vozidel Camaro a Firebird na dlouholeté platformě F-body ukončena bez přímého nástupce.
Pátá generace (2009-2015)[editovat | editovat zdroj]
V roce 2006 byl představen koncept nové generace vozu Chevrolet Camaro. Vzhled automobilu je inspirován první generací, a to nejen zevnějškem, ale i interiérem. Výroba tohoto modelu byla zahájena na přelomu roků 2008–2009. V současné době je v prodeji několik verzí lišících se výbavou a motorizací. V nabídce motorizací lze nalézt motory V6 o výkonu 304 koní nebo silnější osmiválec o výkonu 426 koní. Všechny varianty vozu používají náhon pouze zadních kol. Brzy po vypuštění na americký trh se podařilo překonat prodeje modelů od tradičních konkurenčních výrobců - Ford Mustang a Dodge Challenger[5]. V roce 2011 se plánují pro uvedení do prodeje modely cabrio a Z28 (vrcholná výkonová varianta). Tento vůz hrál ve 2. polovině filmu Transformers. Výroba Chevroletu Camaro se vrátila díky režisérovi Michaeli Bayovi který použil Camaro ze 70.let v Transformers (2007) a chtěl nový model (camaru se dostalo veliké pozornosti a rostl zájem o něj). Díky jeho žádosti (a velikému zájmu publika) automobilka obnovila výrobu . Camaro lze vidět ve všech Transformers filmech, do Camara se transformoval Bumblebee . Automobilka také dodala že je to pro ně výhodnější aby se auto objevovalo ve filmech než v reklamě.
Šestá generace: od 2015[editovat | editovat zdroj]
Šestá generace byla představena veřejnosti 16. května 2015, prodej začal ještě téhož roku ovšem jako modelový ročník 2016. Vůz používá platformu GM Alpha sdílenou s vozy Cadillac ATS a CTS, nově s přední nápravou typu MacPherson. S šestou generací se vrátila výroba do Spojených států amerických z Kanady, kde probíhala už od čtvrté generace. Stejně jako pátá generace se nabízí jako coupé a kabrio. S velmi podobnou výbavou je o 91 kg lehčí. Po dlouhé době se vrací do výroby verze se čtyřválcovým motorem 2,0 EcoTec vybaveným turbodmychadlem (205 kW / 400 N·m). Další motorizace vycházejí z předchozí generace - 3,6 V6 (250 kW / 385 N·m), 6,2 V8 (339 kW / 617 N·m) a 6,2 V8 ve verzi pro packet ZL1 s výkonem 480kW a kroutícím momentem 880 N·m. Motorizace lze (omezeně) kombinovat buďto s manuální 6rychlostní převodovkou nebo 8stupňovou automatickou převodovkou. Model ZL1 ovšem využívá 10stupňovou automatickou převodovkou navrženou a patentovanou koncernem Ford.[6] Model ZL1 je schopen zrychlit z 0-60 mil za hodinu (97 km/h) za 3,5 vteřiny a zajet čtvrt-míli za 11,4s. Oficiální rychlostní limit je 319 km/h.
Nové Camaro pro rok 2019 je Yenko/SC Camaro připravené pro modelový rok 2019 ve dvou stupních úprav je toho ukázkovým příkladem. V přídích těchto vozů bude uložen nově postavený a kompresorem přeplňovaný osmiválec LT1 o objemu 6,8 litru s hliníkovým blokem motoru, řadou kovaných komponentů a hlavami válců opracovanými CNC.
První z této dvojice v podobě Yenko/SC Stage I Camaro se díky svému motoru pyšní nejvyšším výkonem 622 kW (846 k), zatímco druhé provedení pojmenované Yenko/SC Stage II Camaro má nabízet výkon 745 kW (1012 k) a točivý moment 1185 N.m.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HOLDER, William G.; KUNZ, Phillip. Camaro. [s.l.]: MotorBooks/MBI, 1995. Dostupné online. ISBN 9780760300923. S. 9.
- ↑ Chevy Camaro, Dodge Challenger, and Ford Mustang in pony-car showdown [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.
- ↑ EISENSTEIN, Paul A. First Look: Camaro’s Back: But is timing right for GM’s Reborn Pony Car? [online]. The Detroit Bureau, 2009-03-16 [cit. 2009-06-17]. Dostupné online.
- ↑ BIGGS, Henry. Top 10: Muscle cars [online]. MSN Cars UK, 2006-02-03 [cit. 2006-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23.
- ↑ Camaro Beats Crap Out Of Mustang, Challenger For Fourth Straight Month
- ↑ 2017 Camaro ZL1 vs. Everybody. media.gm.com. Dostupné online [cit. 2017-05-16].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chevrolet Camaro ve Wikimedia Commons
- Diskuzní fórum majitelů vozů Chevrolet Camaro v České republice
- Článek na Auto.IDnes.cz
- Článek na Novinky.cz
- Článek na Autorevue.cz