Čchen Siao-wang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chen Xiaowang)
Čchen Siao-wang
Čchen Siao-wang v Riu (2003)
Čchen Siao-wang v Riu (2003)
Narození20. října 1945[1]
Čhen-ťia-kou, provincie Che-nan, Čína
PovoláníUčitel a trenér tchaj-ťi čchüan styl Čchen
TitulMistr 19. generace tchaj-ťi čchüan rodiny Čchen
Rodičeotec: Čchen Čao-sü[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchen Siao-wang (čínsky pchin-jinem Chén Xiǎowàng, znaky zjednodušené 陈小旺, tradiční 陳小旺; * 20. října 1945, Čhen-ťia-kou, Che-nan, Čína) je čínský mistr bojového umění tchaj-ťi čchüan a příslušník 19. generace potomků rodiny Čchen z vesnice Čchen-ťia-kou.[2] [p 1] Jeho dědečkem byl mistr Čchen Fa-kche (17. generace) (1887–1957).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Čchen Siao-wang začal studovat bojové umění tchaj-ťi čchüan ve stylu Čchen ve věku sedmi let.[1] Nejprve jej učil jeho otec Čchen Čao-sü a později jej vyučovali jeho příbuzní – strýci Čchen Čao Pchi a Čchen Čao Kchuej.[1]

Čtyři tygři z Čchen-ťia-kou[editovat | editovat zdroj]

Když se v roce 1958 do vesnice Čhen-ťia-kou vrátil mistr Čchen Čao Pchi (18. generace), začal kultivovat novou generaci.[2] Čtveřice jeho žáků později získala věhlas a popularitu nejen v Číně, ale i za jejími hranicemi. Jsou nazýváni „Čtyři Buddhovi bojovníci“ (s’ ta ťin) a jsou také někdy označovaní jako tzv. „čtyři tygři z Čhen-ťia-kou“.[4][5] Jedná se o mistry 19. generace tchaj-ťi stylu rodiny Čchen a jsou to tito muži:

Jsou formálními hlavami klanu Čchen a jsou nezpochybnitelnými představiteli tohoto stylu bojového umění.[5] Bojovému umění tchaj-ťi čchüan se věnovali od útlého dětství; všichni mají svoji školu, kterou vedou buď sami nebo jim pomáhá některý z jejich potomků; většina z nich jezdí po světě, kde šíří bojové umění tchaj-ťi čchüan.[5] [p 2]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Mistr Čchen Siao-wang byl předsedou organizace „Sdružení tchaj-ťi čchüan tlačící ruce provincie Che-nan“ (Henan Province Chen Push Hands Taijiquan Association); zástupcem vedoucího „Akademie wu-šu provincie Che-nan“ (Wushu Academy of Henan Province) a technickým poradcem a oficiálním hodnotitelem (rozhodčím) standardních soutěží tchaj-ťi čchüan stylů Čhen, Jang, Wu a Sun.[10]

Dosažené úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Mistr Čchen Siao-wang je trojnásobným držitelem zlaté medaile z „Čínského národního turnaje wu-šu v tchaj-ťi čchüan“ (Chinese National Wushu Tournament Taijiquan) a to hned tři po sobě jdoucí roky 1980, 1981 a 1982.[11] V roce 1985 byl prohlášen (korunován) za šampiona tchaj-ťi čchüan na první mezinárodní soutěži wu-šu (First International Wushu Competition) ve městě Si-an.[1]

Další aktivity a záliby[editovat | editovat zdroj]

Kromě bojového umění se Čchen Siao-wang zabývá komerčně tesařstvím. Jeho zálibou je i kaligrafie. Také je autorem tří knih o tchaj-ťi čchüan. V neposlední řadě je znám jako milovník čínského zeleného čaje Mao-ťien čcha („Ochmýřená špička“).

Příspěvek k rozvoji tchaj-ťi čchüan[editovat | editovat zdroj]

Mistr Čchen Siao-wang vytvořil dvě zhuštěné sestavy lao-ťia („staré školy“)[8] a sin-ťia („nové školy“)[8]:

  • sestava s 38 formami[11] a
  • sestava s 19 formami.[11]

K těmto formám uvedl v Kung-Fu Magazinu (v roce 1991) následující komentář:

Snažil jsem se odstranit všechna opakování a zjednodušit nesmírně obtížné pohyby aniž bych poškodil základní charakteristiky tchaj-ťi čchüan stylu Čchen. To vše jsem provedl se zvláštním důrazem na aplikace typu útok/obrana jakož i se zřetelem na zachování techniky „navíjení hedvábného vlákna“.

Čchen Siao-wang, Komentář k formě 38 a 19 pozic, Kung-Fu Magazin 1991

Mistr Čchen Siao-wang také prezentoval bojové umění v japonském dokumentu o tchaj-ťi čchüan stylu Čchen.[12] V tomto dokumentu demonstroval sestavu lao-ťia,[8] výbušné údery fa ťin jakož i uvolnění z některých typů „držení“ (součást techniky čchin-na).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Čchen-ťia-kou je vesnice považovaná za kolébku Čchen tchaj-ťi čchuan, je sídlem rodiny Čchen, po staletí odtud pocházeli mistři bojového umění tchaj-ťi čchüan stylu Čchen (z něho se vyvinuly v průběhu doby další styly: Jang, Wu, Wuu, Sun).[3] Vesnice se nachází v Číně v provincii Che-nan. V současnosti je Čchen-ťia-kou místem tréninku pro žáky a poutním místem pro přívržence a stoupence tohoto bojového umění.[3]
  2. Mistr Čchen Čao Pchi učil sestavy tzv. „staré školy“ (lao-ťia[8]): sestavy beze zbraně i sestavy s jedním a dvěma meči, kopím a tyčí.[4] Po jeho smrti (1972) se výuky Čtyř Buddhových bojovníků ujal mistr Čchen Čao Kchuej, který je učil tchaj-ťi čchüan sestavy tzv. „nové školy“ (sin-ťia[8]) Mistr Čchen Čao Kchuej (1928–1981)[5] vyučoval to, co se naučil od svého otce Čchen Fa-kchea (17. generace) (1887–1957) v Čhen-ťia-kou.[9] V otevřené třídě Čchen Čao Kchuej každé ráno vyučoval své žáky a po večerech, vždy od šesti do sedmi, dával soukromé lekce Čtyřem Buddhovým bojovníkům[9] Mistr Čchen Čao Kchuej převzal upravené pohyby od svého otce. (Jeho otec rozvinul změny v některých pohybech „staré školy“[8] – a také jiné pohyby přidal. Tyto inovace udělaly cvičení živější, působivější, a také zvýšily jeho účinnost.) Tak byly vytvořeny sestavy známé jako tzv. „nová škola“.[8][9] Jako doplnění této sestavy přidal Čchen Čao Kchuej také část bohatství z technik čchin-na, jimiž byl pověstný, a také další dovednosti, včetně „tlačících rukou“.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e CHOY, Howard. Ultimate Guide to Tai Chi. [s.l.]: [s.n.], 2000. 
  2. a b CHEN KE SEN. My Father, Chen Zhao Pei (by Chen Ke Sen) [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-26. (anglicky) 
  3. a b c Chen Taijiquan (Čchen tchaj-ťi čchűan) z Chenjiagou (Čchen ťiakou) [online]. Taiji Chen style (Nová Paka), 2013-11-02 [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. 
  4. a b c KOLÁŘ, Radek. Mistr Zhu Tiancai (*1944, Sien, provincie Šan-si – Čína) [online]. Taiji Akademie, 2018-04-03 [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. 
  5. a b c d e KOUTECKÁ, Alena. 4 mistři rodiny Chen – 4 Buddhovi bojovníci [online]. 2017-01-30 [cit. 2018-06-04]. Časopis Vnitřní síla. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. 
  6. a b c Chen Zhao Pi (1893-1972) [online]. Taiji Wushu Club Grenoble (http://www.taijigrenoble.com/), 2008-01-01 [cit. 2018-06-09]. Dokument ve formátu *.pdf vhodný ke stažení (krom textu obsahuje i několik fotografií Chen Zhao Pi). Dostupné online. (francouzsky) 
  7. a b c d Chen Zhaopei Biography [online]. About the Center for Taiji Studies [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f g 13 forem Sin-ťia ji-lu Čchen Tchaj-ťi čchüan [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. 
  9. a b c d KOLÁŘ, Radek. Mistr Zhu Tiancai, cesta k mistrovství Tchaj-ťi – kulturní revoluce (2. ze 3 částí) [online]. Taiji Akademie, 2018-04-03 [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. 
  10. Inside Kung-Fu, October 1991 (Vnitřní Kung-Fu; říjen 1991; anglicky)
  11. a b c Grandmaster Chen Xiao Wang [online]. www.seattlechentaiji.com [cit. 2018-06-12]. Archivní verze. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  12. C. P. ONG, PH. D. Chen Xiaowang [online]. A [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Chen Xiaowang World Taijiquan Association (Chen Xiaowang - světová asociace Tchaj-ťi čchüan) [online]. Chen Xiaowang World Taijiquan Association [cit. 2018-06-12]. Dostupné online. (anglicky)