Chemický rozklad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Chemický rozklad je chemická reakce, při které vznikají ze složitější látky látky jednodušší, např.:

2CuO → 2Cu + O2
NH4ClNH3↑ + HCl

Zvláštním případem reakce rozkladu je eliminace u organických sloučenin[1], kdy při reakci dochází ke vzniku násobné vazby nebo cyklu při odštěpení jednoduché sloučeniny.

Energetické efekty[editovat | editovat zdroj]

Mnoho reakcí rozkladu je endotermických: vyžadují dodání energie, aby k reakci došlo. Příčinou je reakční mechanismus rozkladu. Aby reakce začala, není třeba čekat, až se reaktanty setkají, protože dochází pouze k přeskupení atomů, které jsou již součástí molekuly. Pokud je rozkladná reakce exotermní, může proběhnout snadno. Taková látka se může rozkládat spontánně a být nestabilní. Opak může být způsoben kinetikou reakce: pokud je aktivační energie rozkladu dostatečně vysoká, k rozkladu za normálních okolností nedochází. Látku můžeme nazývat kineticky stabilní, zůstává však termodynamicky nestabilní: pokud k exotermickému rozkladu dojde náhodně nebo vlivem okolního prostředí, uvolněná energie často postačuje k tomu, aby způsobila rozklad sousedních molekul. Výsledkem je řetězová reakce, při níž rozklad probíhá velmi rychle a může být doprovázen výbuchem, zejména při výskytu plynných produktů. Příkladem je rozklad suché kyseliny pikrové, který může začít mechanickým podnětem.

Všechny termodynamicky stabilní chemické sloučeniny mají tedy endotermické rozkladné reakce, při kterých musí být nepřetržitě dodávána energie, aby se uskutečnily.

Rozdělení rozkladu podle způsobu dodání energie[editovat | editovat zdroj]

Energii pro endotermickou reakci rozkladu lze dodat různými způsoby. Podle toho rozeznáváme tyto reakce:

Hydrolýza[editovat | editovat zdroj]

  • Hydrolýza – rozklad pomocí vody; existuje tedy druhá reakční složka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Reakcja analizy na polské Wikipedii a Ontledingsreactie na nizozemské Wikipedii.

  1. Encyklopedia techniki CHEMIA. Varšava: Wydawnictwa Naukowo-Techniczne (WNT), 1965. Kapitola degradacja, s. 158. 

Související články[editovat | editovat zdroj]