Kotva (spojovací součástka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chemická kotva)
Rozpěrná kotva

Kotva, kotevní šroub, kotevní svorník jsou názvy, které označují zvláštní druh spojovacích a upevňovacích prostředků. Většinou kovová tyč, svorník nebo betonářská výztuž se závitem se připevní k podkladnímu materiálu, např. betonu, cihelnému nebo kamennému zdivu, popřípadě k rostlé hornině. Vyčnívající kovová část se závitem pak slouží jako šroub, ke kterému lze maticí připevnit požadovanou konstrukci nebo její část či předmět.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kotvy se vyrábějí v mnoha různých technologických variantách z různých materiálů, pro použití v mnoha podkladních materiálech a připojujících širokou škálu nejrůznějších konstrukcí a předmětů.[1][2] Tělo kotvy se vyrábí většinou z oceli, a to jak uhlíkové, tak i korozivzdorné nebo temperované litiny.[3]

Lze použít i jiné materiály, které jsou dostatečně odolné pro zamýšlené aplikace. Jedno z nejběžnějších kotvení představuje vrut zašroubovaný do plastové hmoždinky, která se vloží do vyvrtaného kanálku.

Související informace naleznete také v článku hmoždinka.

Technologie stavebních kotev[editovat | editovat zdroj]

Kotevní technika má široké využití především ve stavebnictví, proto je nutné posoudit jejich únosnost při daném zatížení a pro daný typ kotvy. Při použití dnes zavedené evropské legislativy, implementované zákonem č. 22/1997 Sb.[4], se postupuje podle Eurokódů ČSN EN 1992-1-1[5], ČSN EN 1993-1-8[6] a European Technical Approvals - Guidelines (zkr. ETAG, tj. Evropských technických předpisů)[7].

Kotvy se vkládají do vyvrtaných kanálků podkladního materiálu – většinou betonu, zdiva nebo horniny – o rozměrech (tedy průměru a délce) přizpůsobených použité technologii. Základními technologiemi ukotvení jsou buď mechanické (rozpěrné a zařezávací kotvy) nebo chemické postupy (injektované kotvy).[3]

Zabetonovaná kotva

Druhým způsobem je usazení kotevního šroubu v bednění a jejímu následnému zabetonování. Zabetonovaná část kotvy bývá uzpůsobena tak, aby zabraňovala vytržení např. maticí, ocelovou deskou[8], háky s nebo bez závlačí[9][10] a další.

Schéma rozpěrné kotvy

Rozpěrné kotvy[editovat | editovat zdroj]

Ocelový dřík kotvy je v horní části opatřen závitem a v dolní části je kuželově rozšířen. Přes dřík je navlečena tzv. rozpínací objímka. Zakotvení v podkladním materiálu (např. betonu) je dosaženo otáčením dříku a rozpínáním objímky kuželovým koncem dříku. Při utahování matice nebo vyvození tahové síly na kotvu – tedy snahu o vytržení kotvy z podkladu – objímka nedovolí při přenosu tlakových sil do podkladu vytáhnutí.[3][11][12][13] Mezi rozpěrné kotvy lze zařadit i vrut s hmoždinkou.

Zařezávací kotvy[editovat | editovat zdroj]

Zařezávací kotvy fungují na obdobném principu jako rozpěrné kotvy, avšak s rozdílným přístupem k aktivaci kotvy, kdy je rozepření dosaženo zatlučením nebo otáčením objímky, která se také rozevírá o kuželové zakončení.[3][11][12]

Chemické (injektované) kotvy[editovat | editovat zdroj]

Dřík kotvy, který může být vyroben ze závitové tyče nebo betonářské výztuže opatřené na jednom konci závitem, je lehkým šroubovitým pohybem vsunut do vyvrtaného otvoru, který je vyplněn (zainjektován) maltou.[14][15] Působící tahové síly jsou přenášeny adhezními silami mezi dříkem kotvy, maltou a podkladním materiálem.[3][12]

Jako injektážní malty se používají různé druhy lepidel většinou dvousložkové např. epoxidové, polyesterové, vinylesterové nebo epoxyacrylátové pryskyřice. Druh a použití těchto lepidel je závislé na dodavateli či výrobci konkrétního kotevního systému.

Obrazový přehled kotevních prostředků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. What are Anchor Bolts?
  2. Where anchor bolts are used. www.usbr.gov [online]. [cit. 2011-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-07. 
  3. a b c d e ETAG 001-1 – Kovové kotvy do betonu [online]. ETOA, 2009-03-05 [cit. 2011-01-29]. S. 13. [dále jen ETAG 001-1]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. In: Sbírka zákonů. 1997. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. ČSN EN 1992-1-1, Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. [s.l.]: ÚNMZ, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.  Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  6. ČSN EN 1993-1-8, Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-8: Navrhování styčníků. [s.l.]: ÚNMZ, 2006. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. European Technical Approvals - Guidelines (ETAG). www.eota.eu [online]. [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-11. 
  8. Plate Bolt. www.anchorboltsource.com [online]. [cit. 2011-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-21. 
  9. Right Angle Bolt. www.anchorboltsource.com [online]. [cit. 2011-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-23. 
  10. What Is a Hook Bolt?
  11. a b ETAG 001, str. 14
  12. a b c ETAG 001, str. 15
  13. CARLISLE, Bob. Fine Points on Selecting and Installing Wedge Anchors [online]. Concrete Fasteners, Inc. [cit. 2011-01-29]. Dostupné online. (angličtina) 
  14. UNTERWEGER, Roland; BERGMEISTER, Konrad. Investigations of Concrete Boreholes For Bonded Anchors [online]. 2nd Int. PhD Symposium in Civil Engineering 1998 Budapest, 1999-02-15 [cit. 2011-07-30]. S. 1. Dostupné online. (angličtina) [nedostupný zdroj]
  15. MEINHEIT, Donald F.; WOLLMERSHAUSER, Richard E.; PEARSON, John E. Bonded Anchors – A Convenient Solution or Potential Liability [online]. STRUCTURE, 2007-11 [cit. 2011-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-18. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]