Chełmská země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Chelmiňsko, oblast na severu Polska kolem města Chełmno.
Znak
Na mapě z roku 1788

Chełmská země (polsky Ziemia chełmska, ukrajinsky Холмщина nebo Забузька Русь) je historické území ve východní části Polska okolo města Chełm. Jako administrativní jednotka Republiky obou národů měřila 9 939 km² a zasahovala i na území současné Ukrajiny a Běloruska.

Oblast byla součástí Haličsko-volyňského knížectví, v roce 1340 ji získali Poláci jako údělné knížectví, v letech 1378-1387 ji ovládal Ludvík I. Veliký, pak patřila opět Polsku jako severní exkláva Ruského vojvodství s jistou mírou samosprávy (od roku 1454 úřad kastelána). Většinu obyvatel tvořili Ukrajinci, hlásící se k řeckokatolické církvi, která měla vlastní diecézi se sídlem v Chełmu. Početnou menšinou byli Židé. Během Dělení Polska připadla jižní část Habsburské monarchii a sever Ruskému impériu. Po Vídeňském kongresu ovládli Rusové celé území a nastala intenzivní rusifikace, v roce 1875 byla chełmská diecéze zrušena a obyvatelé byli donuceni přestoupit k pravoslaví. V roce 1912 bylo území odtrženo od Poviselského kraje a vytvořena chełmská gubernie. Území bylo součástí Druhé Polská republiky a zdejší obyvatelé byli nuceni stát se katolíky. Za druhé světové války němečtí okupanti podporovali nacionalistické hnutí místních Ukrajinců, které vedl Volodymyr Kubijovyč, v oblasti docházelo ke krvavým etnickým čistkám. Roku 1945 byla polsko-sovětská hranice stanovena na řece Západní Bug a došlo k rozsáhlé výměně obyvatelstva: část Ukrajinců odešla do SSSR a na jejich místo přišli Poláci z Kresů. V roce 1947 proběhla Operace Visla, během níž byla většina zbývajících Ukrajinců z Chełmské země přesídlena na západ Polska.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]