Chełmská země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Chelmiňsko, oblast na severu Polska kolem města Chełmno.
Chełmská země
Ziemia chełmska
Terra (palatinatus) chelmensis
 Haličsko-volyňské království 13871793 Haličsko-vladiměřské království 
Ruské impérium 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Chełmská země (červeně) v polsko-litevském státě v období 16191939
Rozloha
9 939 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Poláci a další menšiny: Ukrajinci, Židé, Arméni, Němci a také Rusové, Češi
Státní útvar
administrativní celek polské konstituční monarchie
Státní útvary a území
Předcházející
Haličsko-volyňské království Haličsko-volyňské království
Následující
Haličsko-vladiměřské království Haličsko-vladiměřské království
Ruské impérium Ruské impérium

Chełmská země (polsky Ziemia chełmska, ukrajinsky Холмщина nebo Забузька Русь) je historické území ve východní části Polska okolo města Chełm. Jako administrativní jednotka Republiky obou národů měřila 9 939 km² a zasahovala i na území současné Ukrajiny a Běloruska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla součástí Haličsko-volyňského knížectví, v roce 1340 ji získali Poláci jako údělné knížectví, v letech 13781387 ji ovládal uherský král Ludvík I. Veliký, pak patřila opět Polsku jako severní exkláva Ruského vojvodství s jistou mírou samosprávy (od roku 1454 úřad kastelána).

Na mapě z roku 1788

Během Dělení Polska připadla jižní část Habsburské monarchii a sever Ruskému impériu. Po Vídeňském kongresu ovládli Rusové celé území a nastala intenzivní rusifikace, v roce 1875 byla chełmská diecéze zrušena a obyvatelé byli donuceni přestoupit k pravoslaví. V roce 1912 bylo území odtrženo od Poviselského kraje a vytvořena chełmská gubernie. V roce 1916 zorganizovaly okupační německé a rakousko-uherské úřady sčítání lidu, které ukazuje, že Poláci tvořili 72,6 % obyvatel Chełmské země, Ukrajinci 19,4 %, Židé 7,1 % a ostatní 0,9 %. Území bylo součástí Druhé Polská republiky a zdejší obyvatelé byli nuceni stát se katolíky.

Za druhé světové války němečtí okupanti podporovali nacionalistické hnutí místních Ukrajinců, které vedl Volodymyr Kubijovyč, v oblasti docházelo ke krvavým etnickým čistkám.

Roku 1945 byla polsko-sovětská hranice stanovena na řece Západní Bug a došlo k rozsáhlé výměně obyvatelstva: část Ukrajinců odešla do SSSR a na jejich místo přišli Poláci z Kresů.

V roce 1947 proběhla Operace Visla, během níž byla většina zbývajících Ukrajinců z Chełmské země přesídlena na západ Polska. Od té doby je Chełmská země regionem téměř ze 100% osídleným Poláky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Většinu tvořili Poláci, převážně římští katolíci (někdy pravoslavní), menší počet Ukrajinců byli řeckokatoličtí (od roku 1875 hlavně pravoslavní). Početnou menšinou byli Židé.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]