Přeskočit na obsah

Charline Van Snicková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charline Van Snicková
Charline Van Snicková (18. prosince 2016)
Charline Van Snicková (18. prosince 2016)
Narození2. září 1990 (34 let)
Lutych
Povoláníjudistka
Oceněníčestný občan Lutychu (2013)
Webcharlinevansnick.be
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2012 superlehká váha
Mistrovství světa v judu
DQ MS 2013 superlehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato EH / ME 2015 superlehká váha
zlato ME 2016 superlehká váha
stříbro ME 2012 superlehká váha
stříbro ME 2013 superlehká váha
bronz ME 2010 superlehká váha
bronz ME 2020 pololehká váha

Charline Van Snicková (francouzsky Charline Van Snick; * 2. září 1990 v Lutychu, Belgie) je belgická zápasnicejudistka valonského původu. Je majitelkou bronzové olympijské medaile z roku 2012.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S judem začal v 6 letech v Saive nedaleko Lutychu pod vedením svého otce. Následně vystřídala několik trenéru, kde nejznámějším byl Cédric Taymans. Jako úspěšná juniorka měla v seniorském věku na co navazovat, belgické ženské judo patřilo na konci 20. století k nejlepšímu na světě. Její vstup mezi seniorku byl nadmíru povedený a vyústil v bronzovou olympijskou medaili na olympijských hrách v Londýně. V roce 2016 se kvalifikovala přímo na olympijské hry v Riu, ale olympijský los k ní nebyl nakloněný. V prvním kole si poradila submisí (škrcení) se silnou Rumunkou Monicu Ungureanuovou, ale ve druhém kole jí vystavila stopku domácí Brazilka Sarah Menezesová.

Dopingová kauza

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 svoji pozici potvrzovala, ale koncem sezony přišla studená sprcha v podobě pozitivního dopingového nálezu na kokain. Pozitivní test měla po mistrovství světa 2013, kde brala bronzovou medaili. Své pochybení však rezolutně popřela a obrátila se na soud.[1] Po půlroce soudních tahanic soud uznal její obhajobu na základě analýzy jejích vlasů a dvouletý trest zrušil. Z vlasové analýzy vyplynulo, že v období mezi srpnem a říjnem sice měla pozitivní nález, ale ten byl 200x nižší než dovolené množství. Navíc v období od roku 2011 do srpna 2013 pozitivní hodnoty neměla. Soud vzal v potaz neúmyslnost užití, kterou sama vysvětlovala jako snahu třetí osoby jí uškodit. Soud potvrdil odebrání bronzové medaile.[2]

Vítězství

[editovat | editovat zdroj]
  • 2010 - 3x světový pohár (Sofia, Birmingham, Rotterdam)
  • 2011 - 3x světový pohár (São Paulo, Amsterdam, Čching-tao)
  • 2012 - 1x světový pohár (Düsseldorf)
  • 2013 - 1x světový pohár (Samsun)
  • 2014 - 1x světový pohár (Taškent)
  • 2015 - 1x světový pohár (Düsseldorf)
Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
superlehká váha
Olympijské hry 3. úč.
Mistrovství světa úč 5. DQ úč.
Evropské hry 1.
Mistrovství Evropy 3. úč. 2. 2. x 1.
MS juniorů úč. 5.
ME juniorů 3. 1.
ME kadetů úč.
  1. Archivovaná kopie. czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-10. 
  2. http://100judo.com/post/charline-van-snick-didnt-take-cocaine

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]