Přeskočit na obsah

Charles Taylor (filozof)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Taylor
Charles Taylor (5. května 2019)
Charles Taylor (5. května 2019)
Narození5. listopadu 1931 (92 let)
Montréal
Alma materMcGillova univerzita
Balliolova kolej
Selwyn House School
Povoláníspisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, sociolog a politolog
ZaměstnavateléSeverozápadní univerzita
McGillova univerzita
Montréalská univerzita
OceněníRhodes Scholarship (1952)
Molsonova cena (1991)
Prix Léon-Gérin (1992)
Hegelova cena (1997)
velkodůstojník Národního řádu Québecu (2000)
… více na Wikidatech
Politická stranaNová demokratická strana
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeSimone Beaubien[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Margrave Taylor (5. listopadu 1931, Montreal) je kanadský sociolog, politický vědec a filozof a římský katolík. Zabývá se hlavně politickou filozofií, etikou a dějinami filozofie, několikrát také sám kandidoval v parlamentních volbách. Většinou bývá pokládán za komunitaristu.

Studoval na McGill university v Montrealu a v letech 19531961 v Oxfordu, kde se pak stal také učitelem a profesorem. Souběžně byl také profesorem politických věd a filozofie na McGill university až do svého penzionování. Působí jako profesor práva a filozofie na Northwestern university v Evanstonu u Chicaga. V 60. letech 20. století třikrát neúspěšně kandidoval do kanadského parlamentu za sociální demokracii (New democratic party). V Kanadě byl několikrát vyznamenán a v roce 2007 obdržel Templetonovu cenu za příspěvek k humanitním vědám.

Důkladně se zabýval Hegelem a dále byl ovlivněn také Heidegger, Merleau-Pontym a Wittgensteinem. Ve svém nejznámějším díle „Zdroje já“ (Sources of the Self, 1989) polemizuje s představou izolovaného lidského individua a naopak vyzvedá význam druhých při formování lidské osoby. Odmítá také názor, že je člověk jakoby ostře oddělen od okolního světa a proti tomu ukazuje, jak je člověk vždy již do svého světa zasazen, především svou tělesností. V etické oblasti se snaží uplatnit myšlenku autentičnosti a nepodmíněného respektování jinakosti druhého. Odtud také pramení jeho zájem o pluralismus a multikulturalismus.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Taylor (philosopher) na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ch. Taylor, Etika autenticity. Praha: Filosofia 2001
  • Ch. Taylor, Multikulturalismus: zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia 2001
  • Ch. Taylor, Sekulární věk: Dilemata moderní doby. Praha: Filosofia 2013

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]