Charles Jenkinson, 3. hrabě z Liverpoolu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Jenkinson, 3. hrabě z Liverpoolu
Narození29. května 1784
Úmrtí3. října 1851 (ve věku 67 let)
Alma materCharterhouse School
Povolánípolitik
ZaměstnavatelForeign Office
Oceněnívelkokříž Řádu lázně
Politická stranaToryové
ChoťJulia Shuckburgh-Evelyn (od 1810)[1][2]
DětiLady Catherine Jenkinson[3][1]
Lady Selina Jenkinson[3]
Lady Louisa Jenkinson[3]
RodičeCharles Jenkinson, 1. hrabě z Liverpoolu[1] a Catherine Bishopp[3][1]
PříbuzníCharlotte Jenkinson[1] a Robert Jenkinson (sourozenci)
FunkceČlen 4. Parlamentu Spojeného království (1807–1812)
Člen 5. Parlamentu Spojeného království (1812–1818)
Člen 6. Parlamentu Spojeného království (1818–1820)
Člen 7. Parlamentu Spojeného království (1820–1826)
Člen 8. Parlamentu Spojeného království (1826–1828)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Cecil Pope Jenkinson, 3. hrabě z Liverpoolu (Charles Cecil Pope Jenkinson, 3rd Earl of Liverpool, 3rd Baron Hawkesbury, 9th Baronet Jenkinson of Hawkesbury) (29. května 17843. října 1851) byl britský politik a dvořan, mladší syn dlouholetého ministra obchodu 1. hraběte z Liverpoolu, politicky náležel k toryům. Od dětství patřil ke královskému dvoru, poté zastával nižší funkce ve státní správě a diplomacii, jako dobrovolník se zúčastnil bitvy u Slavkova. Jeho nevlastní starší bratr Robert Jenkinson, 2. hrabě z Liverpoolu byl dlouholetým britským premiérem (1812–1827). Po něm zdědil titul hraběte (1828) a v letech 1841–1846 byl nejvyšším hofmistrem Spojeného království.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako mladší syn dlouholetého ministra obchodu 1. hraběte z Liverpoolu a jeho druhé manželky Catherine Cope, rozené Bisshopp (1744–1827)[pozn. 1]. Již jako dítě byl od roku 1793 pážetem u dvora, poté krátce sloužil v námořnictvu a mezitím studoval v Oxfordu. V letech 1803–1804 pracoval jako písař na ministerstvu zahraničí, ve funkcích tajemníka ministra vnitra (1804) a státního podsekretáře vnitra (1807–1809) byl přímým podřízeným svého staršího bratra Roberta. V letech 1804–1807 byl tajemníkem vyslanectví ve Vídni, jako dobrovolník krátce sloužil v rakouské armádě a zúčastnil se bitvy u Slavkova. V letech 1807–1828 byl členem Dolní sněmovny za stranu toryů, po odchodu z ministerstva vnitra byl v letech 1809–1810 státním podsekretářem války a kolonií. Po smrti staršího bratra zdědil v roce 1828 titul hraběte z Liverpoolu a přešel do Sněmovny lordů. V Peelově vládě byl v letech 1841–1846 lordem nejvyšším hofmistrem Spojeného království, od roku 1841 byl též členem Tajné rady. V roce 1845 obdržel velkokříž Řádu lázně. Mimo jiné byl dlouholetým kurátorem Národní galerie (1824–1851).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Zámek Pitchford Hall (Shropshire)

Jeho manželkou byla Julia Shuckburgh-Evelyn (1790–1814), dcera matematika a astronoma Sira Georga Shuckburgh-Evelyna. Z jejich manželství pocházely tři dcery provdané do rodin Fitzwilliam, Foljambe a Cotes. Charlesovým úmrtím zanikl titul hrabat z Liverpoolu, zatímco titul baroneta přešel na jeho bratrance Sira Charlese Jenkinsona (1779–1855). Jeho potomstvo užívá titul baroneta dodnes. Titul hrabat z Liverpoolu byl obnoven v roce 1905 pro Charlesova vnuka Cecila Foljambe.

Rodovým sídlem byl zámek Pitchford Hall (Shropshire), který získal 3. hrabě z Liverpoolu v roce 1806 od rodiny Ottley. Tento majetek pak přešel na spřízněnou rodinu Cotes.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Catherine Bisshopp pocházela z bohaté rodiny úspěšně podnikajicí v průmyslu. Poprvé se provdala za bohatého statkáře v Oxfordshire, Sira Charlese Cope. Z tohoto manželství pocházela dcera Arabella Cope, manželka 3. vévody z Dorsetu, který byl v letech 1789–1799 nejvyšším hofmistrem. Tuto funkci pak v letech 1841–1846 zastával 3. hrabě z Liverpoolu, který byl Arabelliným nevlastním bratrem. Později byl pak nejvyšším hofmistrem také Cecil Foljambe, 1. hrabě z Liverpoolu, vnuk 3. hraběte z Liverpoolu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.