Charles Jencks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Jencks
Jencks 046 b&w.jpg
Narození 21. června 1939 (78 let)
Baltimore
Alma mater Harvardova univerzita
University College London
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Jencks (21. červen 1939, Baltimore, Maryland) je americký architekt, krajinný architekt, sochař, designér, teoretik a kritik architektury, představitel architektonické postmoderny. Jako první teoreticky rozpracoval ideu postmoderní architektury v knize The language of Post - Modern Architecture.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

"Landform" ve skotské Národní Galerii moderního umění

Narodil se v Baltimore. Studoval anglickou literaturu na Harvardu (BA 1961), později získal titul MA z architektury na Graduate School of Design (1965) a PhD z historie architektury na University College v Londýně (1970). Moderní architekturu studoval u historiků, Siegfrieda Giedonoma a Reyneroma Banhamoma. V současnosti se věnuje zejména krajinné architektuře, sochařství a spisovatelské činnosti.

I když nezavedl termín "postmoderna", jeho kniha Jazyk postmoderní architektury (1977) se pričnila o popularizaci tohoto výrazu. Na otázku, co by mělo být společným znakem postmodernismu, odpovídá, že "architektura musí propojovat každodenní významy s významnějšími, ať už sociálními, politickými nebo náboženskými".

Charles Jencks se stal vůdčí osobností v britské krajinné architektuře. Jeho tvorba je inspirována fraktály, genetikou či teorií chaosu. V Edinburghu navrhl prostorový reliéf zahradní části "landform" ve Skotské Národní Galerii Moderního umění. Témata návrhů krajinné architektury jsou rozvinuta i v jeho vlastní soukromé Zahradě Kosmických Spekulací, v Portrack House u Dumfries. Charles Jencks je i designérem nábytku a sochařem. V roce 2003 dokončil 'Sochu DNA v Key Gardens v Londýně.

Přednášel na univerzitách a v galeriích po celém světě: (Peking, Šanghaj, Paříž - École des Beaux-Arts, Tokio, Milán, Benátky, Frankfurt nad Mohanem, Quebec, Montreal, Oslo, Varšava, Barcelona, Lisabon, Curych, Vídeň a Edinburgh, v USA: Harvard, Columbia, Princeton, Yale).

Jeho manželka Maggie Keswick Jencksová je zakladatelkou centra pro léčbu rakoviny, pro které Charles navrhl zahrady.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Meaning in Architecture, editor with George Baird and contributor, Braziller, NY 1969, Barrie & amp; Jenkins, London 1969.
  • Architecture 2000, Predictions and Methods (Architektura 2000: Předpovědi a metody), Praeger, NY 1971 and Studio Vista, London 1971.
  • Adhocism (with Nathan Silver), Doubleday, NY 1972 and Secker and Warburg, London 1972.
  • Modern Movements in Architecture, Doubleday, NY 1972 and Penguin Books, London 1973. Druhé vydání 1985.
  • Le Corbusier and the Tragic View of Architecture, Harvard University Press, Cambridge, Mass. 1974 and Allen Lane, London 1974. 2nd Edition 1987.
  • The Language of Post-Modern Architecture (Jazyk Postmoderní architektury), Rizzoli, NY 1977, revised 1978, Third Ed. 1980, Fourth Ed. 1984, Fifth Ed. 1988, Sixth Ed. 1991, Academy Editions London 1977, 1978, 1980, 1984, 1991.
  • The Daydream Houses of Los Angeles, Rizzoli, NY 1978 and Academy, London 1978.
  • Bizarre Architecture, Rizzoli, NY 1979 and Academy, London 1979.
  • Late-Modern Architecture, Rizzoli, NY 1980, Academy, London 1980.
  • Signs, Symbols and Architecture, edited with Richard Bunt and Geoffrey Broadbent, John Wiley, NY and London 1980.
  • Skyscrapers - Skycity, Rizzoli, NY 1980, Academy, London 1980.
  • Post-Modern Classicism, Rizzoli, NY 1980, Architectural Design Monograph, London 1980.
  • Free-Style Classicism, Rizzoli, NY 1980, Architectural Design Monograph, London 1982.
  • Architecture Today, Abrams, NY 1982, Current Architecture, Academy, London 1982 (Book Club). Second Edition, 1988.
  • Abstract Representation, St. Martins Press, NY 1983, Architectural Design Monograph, London 1983.
  • Kings of Infinite Space, St. Martins Press, NY; Academy, London 1983.
  • Towards A Symbolic Architecture, Rizzoli, NY; Academy, London 1985.
  • Charles Jencks - Extra Edition of A & amp; U, No. 1, Tokio 1986.
  • The Architecture of Democracy, AD Monograph, London, 1987.
  • What is Post-Modernism? , St Martins Press, NY 1986, Academy, London 1986. Second Edition 1988. Third Edition 1989. Fourth Edition 1996.
  • Post-Modernism, The New Classicism in Art and Architecture, Rizzoli, NY and Academy, London 1987; German edition, 1987, reprinted 1988.
  • The Prince, The Architects and New Wave Monarchy, Academy, London and Rizzoli, NY 1988.
  • The Post-Modern Reader, Editor, Academy / St. Martins, 1992.
  • Heteropolis - Los Angeles, The Riots & amp; Hetero-Architecture, Academy, London & amp; NY, 1993.
  • The Architecture of the Jumping Universe (Architektura skákající univerza), Academy, London & amp; NY, 1995. Second Edition Wiley, 1997.
  • Theories and Manifestos of Contemporary Architecture (Teorie a manifesty současné architektury), ed.with Karl Kropf, Wiley, London, NY 1997.
  • New Science - New Architecture? Architectural Design, special issue # 129, Prosinec 1997.
  • Ecstatic Architecture, Academy, Wiley, London, NY 1999.
  • Millennium Architecture, Academy, Wiley, AD, Guest Editor with Maggie Toy 2000.
  • Architecture 2000 and Beyond, (Critique & amp; new Predictions for 1971 book), Academy, Wiley, May 2000.
  • Le Corbusier and the Continual Revolution in Architecture, The Monacelli Press, 2000.
  • The New Paradigm in Architecture, the seventh edition of The Language of Post-Modern Architecture, Yale University Press,
  • London, New Haven, 2002.
  • The Garden of Cosmic speculation, Frances Lincoln Limited, London, October 2003.
  • Ikonická budova (2005)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Jencks na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]