Charles Huntziger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Huntziger
Huntziger podepisující francouzskou kapitulaci v Compiègne
Huntziger podepisující francouzskou kapitulaci v Compiègne
Narození 25. červen 1880
Lesneven
Úmrtí 12. listopad 1941
nedaleko Le Vigan
Vojenská kariéra
Hodnost Generál
Doba služby 18981941
Sloužil Francie Třetí Francouzská republika
Vlajka Vichistické Francie Vichistická Francie
Složka Vlajka Armády Franice Armáda Francie
Velel 2. armáda
Války První světová válka
Druhá světová válka

Charles Léon Clément Huntziger (25. června 1880, Lesneven12. listopadu 1941, nedaleko Le Vigan) byl francouzský generál z dob Třetí Francouzské republiky, který po francouzské porážce v bitvě o Francii podepsal v lese u Compiègne a u Říma v červnu 1940 francouzskou kapitulaci. Zemřel v roce 1941 při leteckém neštěstí nedaleko Le Vigan.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Generál Charles Huntziger se narodil 25. června 1880 v západofrancouzském Lesnevenu. V roce 1900 vystudoval vojenskou akademii (École spéciale militaire de Saint-Cyr) v Saint-Cyru a vstoupil do koloniální pěchoty. Během první světové války sloužil na Středním východě ve funkci náčelníka štábu spojeneckých expedičních sil a z této funkce se zasloužil o plánování spojeneckého vítězství, které 30. října 1914 vedlo k podepsání příměří v Moudrosu. Roku 1933 byl jmenován vrchním velitelem francouzských vojsk v Sýrii a Libanonu. V roce 1938 byl jmenován členem Vrchní válečné rady, anglo-francouzské organizace ustanovené k dohlížení na spojeneckou strategii.[1]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Huntziger přebírá od generála Keitla dokument o kapitulaci

Po vypuknutí druhé světové války, přesněji 2. září 1939, byl jmenován velitelem francouzské 2. armády a od 5. června 1940 velitelem 4. armádní skupiny.[2] Spolu s druhou armádou byl během německé invaze do Francie dislokován v Ardenách. Jelikož německé velení rozhodlo vést útok přes Ardeny,[3] údajně neprostupné, jeho armáda však nebyla na přímý střet dobře připravena a tak byla poražena v tankové bitvěSedanu.[1]

Po francouzské porážce[editovat | editovat zdroj]

Po úplné francouzské porážce byl jmenován maršálem Pétainem vyjednavačem příměří s Němci. Po společných jednáních podepsal spolu s Wilhelmem Keitelem 22. června 1940 ve vagónu u Compiègne francouzskou kapitulaci. Po uzavření příměří s Němci podepsal 24. června 1940 nedaleko Říma příměří s Italy. Ve Vichistické Francii se poté stal vrchním velitelem pozemních sil. Dne 3. října 1940 vydal antisemitský dokument, který vylučoval Židy z pozic v armádě, v tisku, v obchodech, v průmyslu a v politice Vichistického režimu.[1] Ve vládách Pierra Flandina, Pierra Lavala a Franca Darlana zastával funkce ministra obrany a války. Zemřel spolu s dalšími šesti cestujícími[4] nedaleko jihofrancouzského Le Vigan 12. listopadu 1941 v důsledku letecké nehody. Jeho letoun se zřítil při návratu z inspekce. Pohřeb se konal 15. listopadu téhož roku v katedrále ve Vichy a pohřben byl v 9. oddělení pařížského hřbitova Cimetiere de Passy.[5] Jeho pohřbu se zúčastnili i čtyři zástupci Itálie a dvanáct zástupců Německa. Německou delegaci vedl dle dobového tisku Otto Abetz, Hitlerův emisar v Paříži a jako zástupce Wehrmachtu se pohřbu zúčastnil generál dělostřelectva Vogl. V čele italské delegace byl generál Maggiolini.[4]

Jeho žena byla první nositelkou Řádu Francisque.

Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]

Na místě dopadu jeho letounu v lese u Le Vigan mu byl postaven kamenný pomník s následujícím nápisem (originál ve francouzštině):

Na paměť
armádního generála
HUNTZIGERA
Charlese Clémenta
státního sekretáře ministerstva války
vrchního velitele pozemních sil
a jeho spolupracovníků
a spolucestujících
spadlých na tomto místě
dne 12. listopadu 1941
při návratu z letecké cesty
po Severní Africe[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Huntziger na anglické Wikipedii.

  1. a b c CHEN, Peter. Charles Huntziger [online]. ww2db.com, [cit. 2013-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DELPORTE, David. Armée de Terre Française 1940 [online]. www.atf40.fr, [cit. 2013-01-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Dokumentární seriál Generálové Wehrmachtu, profil na CSFD.cz
  4. a b GHALI, Paul. Italians, Nazis mourn in Vichy. Pittsburgh Press. 11 1941, roč. 58, čís. 146, s. 4. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gen Charles Huntziger (1880 - 1941) - Find A Grave Memorial [online]. www.findagrave.com, 2006-03-23, [cit. 2013-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ROBIN, Jean. Potez 662 Charles Huntziger (site du crash) [online]. aerosteles.net, 2008-11-23, [cit. 2013-01-07]. Dostupné online. (anglicky)