Kulík písečný
 Kulík písečný | |
|---|---|
 Kulík písečný | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | kulíkovití (Charadriidae) |
| Rod | kulík (Charadrius) |
| Binomické jméno | |
| Charadrius hiaticula (Linné, 1758) | |
 | |
| Poddruhy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je malý, široce rozšířený zástupce čeledi kulíkovitých.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
V současné době rozeznáváme u kulíka písečného tři poddruhy, které se mezi sebou mírně liší velikostí a zbarvením.
- Ch. h. hiaticula - hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po Skandinávii; částečně tažný, zimuje v jihozápadní Evropě. Největší poddruh.
- Ch. h. psammodroma - hnízdí na Islandu, Grónsku a v severovýchodní Kanadě; zimuje v západní Africe.
- Ch. h. tundrae - hnízdí v severní Skandinávii a Asii; zimuje v Africe a v jihozápadní Asii. Nejmenší poddruh.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je velký přibližně jako křepelka, dorůstá 18–20 cm, váží 50–70 g a v rozpětí křídel měří 35–41 cm. Má tělo podsaditého tvaru, delší končetiny, krátký zašpičatělý zobák a poměrně nápadné zbarvení. Má šedohnědý hřbet, křídla a temeno, bílé břicho, oranžové končetiny, tmavý pruh přes oko a prsa, bílé čelo a oranžovočervený zobák s černou špičkou. Je o něco větší než velmi podobný kulík říční, který postrádá tmavé zbarvení na špičce zobáku a má výraznější tenký žlutý proužek kolem oka. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají jednotvárnější zbarvení a od dospělců je můžeme snadno rozeznat podle světle hnědého, často neúplného pruhu na prsou a šedožlutě zbarvených končetin. Ozývá se charakteristickým dvojslabičným „tuip“.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Kulík písečný je rozšířený a početně zastoupený druh, jehož populace čítá zhruba 410–540 000 jedinců. Hnízdí především při severním pobřeží evropského a asijského kontinentu, v Grónsku a v severovýchodní Kanadě. Je částečně tažný, evropští ptáci své hnízdiště opouští v rozmezí mezi srpnem až zářím a migrují směrem na jih až po jižní pobřeží vzdáleného afrického kontinentu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle na našem území i zahnízdí.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Zdržuje se jednotlivě, často bývá zaznamenáván v přítomnosti jiných druhů bahňáků.
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Kulík písčitý hnízdí na zemi na písčitém nebo bahnitém podkladu. Klade 3–5 lehce nažloutlých vajec s tmavým skvrněním, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně po dobu 23–26 dnů. V období hnízdění jsou oba rodiče a nechráněná vejce velmi zranitelná, proto kulík písečný vyvinul strategii odlákání predátora od hnízda: jeden z rodičů rychle odběhne od hnízda, hlasitě křičí, předstírá neschopnost letu a pozornost predátora obrátí na sebe. V dostatečné vzdálenosti od hnízda vzletí a o něco později se vrátí k hnízdu.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Potravu vyhledává obvykle na bahnitých a písčitých březích vod, požírá především drobné bezobratlé – hmyz a jeho larvy, korýše, měkkýše a kroužkovce.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ringed Plover na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- Common Ringed Plover - BirdLife Species Factsheet [online]. Birdlife.org [cit. 2008-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
- DUNGEL, J.; HUDEC, K. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 96.
- BURNIE, D. Zvíře. [s.l.]: A Dorling Kindersley Book, 2002. ISBN 80-242-0862-8. S. 305.
- ČERNÝ, W. Ptáci. Praha: Artia, 1980.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kulík písečný na Wikimedia Commons - Galerie kulík písečný na Wikimedia Commons
Taxon Charadrius hiaticula ve Wikidruzích
