Chana Maron
Chana Maron חנה מרון | |
---|---|
Maron při zkoušce v roce 1957 | |
Rodné jméno | Chana Meierzak |
Narození | 22. listopadu 1923 Berlín, Výmarská republika |
Úmrtí | 30. května 2014 (ve věku 90 let) Tel Aviv, Izrael |
Příčina úmrtí | nemoc |
Občanství | německé, izraelské |
Povolání | filmová a divadelní herečka |
Ocenění | Izraelská cena (1973) |
Partner(ka) | Josi Jadin Jicchak Jašar Ja'akov Rechter |
Děti | Dafna Rechter Amnon Rechter |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chana Maron, rodným jménem Chana Meierzak (hebrejsky חנה מרון; 22. listopadu 1923 Berlín, Výmarská republika – 30. května 2014 Tel Aviv, Izrael) byla izraelská herečka, komička a divadelnice narozená ve Výmarské republice (dnešní Německo).
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Chana Meierzak se narodila 22. listopadu 1923 v Berlíně ve Výmarské republice.[1] V dětství hrála v několika divadelních hrách, filmech a rozhlasových hrách. V roce 1931 se objevila ve filmu Vrah mezi námi od Fritze Langa. Navštěvovala Montessori školu, kde se učila francouzsky. V roce 1932 strávila rok v Paříži.[2] V roce 1933, po nástupu nacistické strany k moci, emigrovala s rodinou do Britského mandátu Palestina.[3]
V roce 1940 se stala členkou divadla ha-Bima. Během druhé světové války se dobrovolně přihlásila do Teritoriální armády spadající pod Britskou armádu, kde sloužila dva roky a poté se připojila k Židovské brigádě. V roce 1945 se stala členkou divadla Kameri nacházejícího se v Tel Avivu. Byla členkou komise, ve které pomáhala utvářet repertoár souboru, včetně nových děl izraelských dramatiků. Zpočátku hrála vedlejší role, ovšem po úspěchu v roli Miky ve filmu Chodil po polích od Moše Šamira se stala jednou z předních izraelských hereček.[2]
Provdala se za hereckého kolegu Josi Jadina (syna archeologa Eleazara Sukenika a bratra izraelského generála Jiga'ela Jadina).[4] Byli spolu šest let.[5] Její nejznámější role byly v Pygmalionu, Skleněném zvěřinci (původním názvem The Glass Menagerie) a Hello, Dolly! a hrách Nathana Altermana.[1]
Dne 10. února 1970 zaútočili palestinští teroristé na letištní autobus, kterým se Moron dopravovala na letiště Mnichov-Riem k letu společnosti El Al do Londýna. Při útoku granátem utrpěla vážná zranění a musela jí být amputována noha.[6][7] I přes tato zranění pokračovala o rok později v herecké kariéře.[6][7] Stala se mírovou aktivistkou.[7][8]
Hrála ve filmech Teta Clara (1977), Sup (1981) a Slepá ulička (1982). V roce 2000 založila Herzlijský divadelní soubor.[1] Podílela se na výstavě Altermanových básní a na výstavě děl Bertolta Brechta.[9] Koncem roku 2003 se vrátila do divadla Kameri, kde získala roli v komedii.[10] V roce 2004 hrála v divadelním představení, jež rekonstruovalo soudní proces s lidmi, kteří odmítali nastoupit vojenskou službu u Izraelských obranných sil.[11]
V roce 2011 byla uvedena do Guinnessovy knihy rekordů jako herečka s nejdelší divadelní kariérou (trvající 83 let).[12][13]
Provdala se za architekta Ja'akova Rechtera, s nímž měla tři děti: Amnona (architekt), Ofru (filozofka) a Dafnu (herečka).[14][15] Chana Maron zemřela 30. května 2014 v Tel Avivu ve věku 90 let.
Odkaz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]V roce 2016 vyšel v němčině grafický románový životopis od Barbary Yelin: Vor allem eins: Dir selbst sei treu. Die Schauspielerin Channa Maron, doslova Především jedno: buďte věrní sami sobě. Herečka Chana Maron.[16]
V roce 2017 Barbara Yelin spolu s Davidem Polonskim připravila podle svého grafického románu také výstavu. Ta probíhala na německých středních školách (na Gymnáziu Heinze Berggruena v Berlíně a na Humboldtově gymnáziu ve Vaterstettenu), na Mezinárodním festivalu literatury v Berlíně a v Goethe-Institutu v Tel Avivu a Jeruzalémě.[17]
Ocenění a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Izraelská cena za přínos v oblasti divadelnictví (1973)[18]
- Čestný doktorát od Telavivské univerzity (1994)[1]
- Čestný doktorát od Ben Gurionovy univerzity v Negevu (2007)[8]
- Ynet ji označil za „první dámu izraelského divadla“.
- Jako svou inspiraci ji uvádělo mnoho izraelských herců, například Jóram Ga'on a Gila Almagor.[19]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanna Maron na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d חנה מרון לגבורות [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-18. (hebrejsky)
- ↑ a b URIAN, Dan. Hanna Meron (Marron) [online]. jwa.org [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-10.
- ↑ Timeline [online]. Židovská agentura [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-01.
- ↑ Yossi Yadin obituary [online]. The New York Times, 2001-05-21 [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-16.
- ↑ Yossi Yadin; Actor, 81 [online]. The New York Times [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-10.
- ↑ a b ALMAGOR, Dan. Musical Plays on the Hebrew Stage [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-17.
- ↑ a b c KRYSTAL, Meirav. למעלה מעמק הבכא [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-26. (hebrejsky)
- ↑ a b ד"ר של כבוד לחנה מרון ואהרן אפלפלד [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-17. (hebrejsky)
- ↑ YUDILEVICH, Meirav. Hanna Maron is our sunshine [online]. Ynet [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-31. (hebrejsky)
- ↑ OREN, Amos. Hanna Maron returns to the Camera [online]. Ynet [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-17. (hebrejsky)
- ↑ YUDILEVICH, Meirav. Heuberger and Maron in a play reenacting the Refuseniks' trial [online]. Ynet [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20.
- ↑ Israeli actress breaks world record [online]. ISRAEL21c, 2011-09-22 [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-14.
- ↑ Longest career as a theatrical actress [online]. guinnessworldrecords.com [cit. 2023-11-19]. Dostupné online.
- ↑ SHOHAT, Zipi. Battling the Demons, on Stage and in Life [online]. Ha'arec, 2012-10-05 [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06.
- ↑ Philosophy Department [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-11.
- ↑ Vor allem eins: Dir selbst sei treu. Die Schauspielerin Channa Maron [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-25.
- ↑ CHANNA MARON: DIR SELBST SEI TREU [online]. Goethe-Institut [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-25.
- ↑ Israel Prize Official Site – Recipients in 1973 [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-08. (hebrejsky)
- ↑ YUDILEVICH, Meirav. All about Hanna [online]. Ynet, 2003-12-06 [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-31. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chana Maronová na Wikimedia Commons
- Chana Maronová v Internet Movie Database (anglicky)