Chaluha velká
 Chaluha velká | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neoghathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřád | racci (Lari) |
| Čeleď | chaluhovití (Stercorariidae) |
| Rod | chaluha (Stercorarius) |
| Binomické jméno | |
| Stercorarius skua Brunnich, 1764 | |
 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chaluha velká (Stercorarius skua) je největším evropským druhem chaluhy; od ostatních evropských druhů se mimo jiné liší absencí sezónní variability opeření.
Popis
Dospělí ptáci jsou tmavohnědí, často s tmavější čepičkou (čelo a temeno) a výrazně bílými kořeny ručních letek, které tvoří v letu v křídlech nápadná bílá pole. Mladí ptáci jsou podobně zbarveni, bez výrazně tmavšího čela a temene.
Rozšíření
Chaluha velká hnízdí pouze v oblasti severního Atlantského oceánu na Islandu, Faerských ostrovech, Shetlandách, Orknejích a pobřeží severního Skotska. V posledních letech zahnízdily také na Špicberkách a v severním Norsku. Po vyhnízdění se většina ptáků přesunuje do jižnějších oblastí Atlantiku od Biskajského zálivu po západní Afriku, zčásti do západního Středomoří a výjimečně na západ po pobřeží Ameriky.[1] Vzácně zaletuje do vnitrozemí včetně České republiky, kde byla zjištěna patnáctkrát.[2]
Reference
- ↑ HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X.
- ↑ Přehled pozorování chaluhy velké v ČR na stránkách FK ČSO
Obrázky, zvuky či videa k tématu chaluha velká na Wikimedia Commons