Chaluha bublinatá
 Chaluha bublinatá | |
|---|---|
 Detail stélky | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Chromalveolata |
| Kmen | Stramenopila |
| Třída | hnědé řasy (Phaeophyceae) |
| Řád | chaluhotvaré (Fucales) |
| Čeleď | chaluhovité (Fucaceae) |
| Rod | chaluha (Fucus) |
| Binomické jméno | |
| Fucus vesiculosus Linnaeus, 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus) je zelenavě hnědě nebo žlutohnědě zbarvená hnědá chaluha s kožovitými, vidličkovitě rozvětvenými pásy a drsnou střední žilkou. Je typovým druhem rodu Fucus.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stélka, makrothalus, dorůstá až 50 centimetrů, výjimečně až 80 centimetrů.[1] Diploidní sporofyt chaluhy je tvořen pásy, které mají většinou párové vzduchové bubliny a na špičce houbovitě nafouklá plodová tělesa – receptakula (sg. receptakulum). Stélky jsou dvoudomé,[2][1] takže receptakula nesou v bradavčitých rovnoměrně rozprostřených konceptakulech (sg. konceptakulum) samčí nebo samičí rozmnožovací buňky. Čepele jsou v jedné rovině, nejsou zvlněné či zakroucené jako u druhu Fucus spiralis. Okraj čepele je hladký a na koncích zaoblený, okraje čepelí nejsou pilovitě zubaté jako u druhu Fucus serratus. Diskovitým příchytným orgánem se přidržují na skalách, dřevě, mušlích. Chlorofyl je překryt žlutohnědými barvivy (především fukoxanthinem). Často vytváří husté porosty. Při odlivu leží ochable a dostává černé zbarvení, při přílivu se jí zpět žlutohnědá barva vrací.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Konceptakula jsou vyplněná sterilními vlákny a gametangii. Anteridia vyrůstající po bocích vláken obsahují 64 spermatozoidů. Oogonia vyrůstající na jednobuněčné stopce obsahují 8 vaječných buněk. Buněčné stěny anteridií a buněčné obaly oogonií při dozrání zeslizovatí a pohlavní buňky opouští pórem (ostiol) konceptakulum. Feromon fukoseraten stimuluje průběh oplození vaječných buněk spermatozoidy.[3]
Spermatozoidy obklopující vaječnou buňku. Anteridia na bocích vláken. Oogonium s vaječnými buňkami.
a – část stélky;
b – řez samičím konceptakulem;
d až i – oogonium;
Fucus vesiculosus.
.jpg)
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]V oblasti příboje, v mělčinách Severního a Baltského moře, na ochranných stavbách na pobřeží, hrázích, pilířích, mušlích; až do hloubky 5 metrů.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Z hnědých chaluh se získávají řasové kyseliny a soli, např. želírovací prostředek a hnojiva (dodavatel jódů). Používá se i jako léčivá rostlina. Prostřednictvím vysokého obsahu jódu zvyšuje činnost štítné žlázy, která reguluje celkový metabolický obrat v lidském organismu. Tímto mechanismem může chaluha přispívat i ke snižování tělesné hmotnosti a obezity. Předpokládá se, že chaluha může obsahem dalších látek přispívat též k podpoře růstu vlasů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLETCHER, Robert L. Brown Seaweeds (Phaeophyceae) of Britain and Ireland. Příprava vydání Juliet A. Brodie. 1. vyd. London: Pelagic Publishing, 2024. 806 s. ISBN 978-1-78427-247-0. S. 563–569. (anglicky)
- KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 1., první dotisk vyd. Praha: Karolinum, 2010. 606 s. ISBN 978-80-246-1036-8. S. 188–190.
- CORELLOU, Florence. Cycle cellulaire et polarisation du zygote Fucus régulations et interactions.. Rennes, 2000-04. Biologie cellulaire. Univeristé de Rennes. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chaluha bublinatá na Wikimedia Commons - Galerie chaluha bublinatá na Wikimedia Commons
- Fucus vesiculosus. Algae Herbarium Portal [online]. Dostupné online. (anglicky)
