Přeskočit na obsah

Chaluha bublinatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChaluha bublinatá
alternativní popis obrázku chybí
Detail stélky
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeChromalveolata
KmenStramenopila
Třídahnědé řasy (Phaeophyceae)
Řádchaluhotvaré (Fucales)
Čeleďchaluhovité (Fucaceae)
Rodchaluha (Fucus)
Binomické jméno
Fucus vesiculosus
Linnaeus, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus) je zelenavě hnědě nebo žlutohnědě zbarvená hnědá chaluha s kožovitými, vidličkovitě rozvětvenými pásy a drsnou střední žilkou. Je typovým druhem rodu Fucus.

Stélka, makrothalus, dorůstá až 50 centimetrů, výjimečně až 80 centimetrů.[1] Diploidní sporofyt chaluhy je tvořen pásy, které mají většinou párové vzduchové bubliny a na špičce houbovitě nafouklá plodová tělesa – receptakula (sg. receptakulum). Stélky jsou dvoudomé,[2][1] takže receptakula nesou v bradavčitých rovnoměrně rozprostřených konceptakulech (sg. konceptakulum) samčí nebo samičí rozmnožovací buňky. Čepele jsou v jedné rovině, nejsou zvlněné či zakroucené jako u druhu Fucus spiralis. Okraj čepele je hladký a na koncích zaoblený, okraje čepelí nejsou pilovitě zubaté jako u druhu Fucus serratus. Diskovitým příchytným orgánem se přidržují na skalách, dřevě, mušlích. Chlorofyl je překryt žlutohnědými barvivy (především fukoxanthinem). Často vytváří husté porosty. Při odlivu leží ochable a dostává černé zbarvení, při přílivu se jí zpět žlutohnědá barva vrací.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Konceptakula jsou vyplněná sterilními vlákny a gametangii. Anteridia vyrůstající po bocích vláken obsahují 64 spermatozoidů. Oogonia vyrůstající na jednobuněčné stopce obsahují 8 vaječných buněk. Buněčné stěny anteridií a buněčné obaly oogonií při dozrání zeslizovatí a pohlavní buňky opouští pórem (ostiol) konceptakulum. Feromon fukoseraten stimuluje průběh oplození vaječných buněk spermatozoidy.[3]

V oblasti příboje, v mělčinách Severního a Baltského moře, na ochranných stavbách na pobřeží, hrázích, pilířích, mušlích; až do hloubky 5 metrů.

Z hnědých chaluh se získávají řasové kyseliny a soli, např. želírovací prostředek a hnojiva (dodavatel jódů). Používá se i jako léčivá rostlina. Prostřednictvím vysokého obsahu jódu zvyšuje činnost štítné žlázy, která reguluje celkový metabolický obrat v lidském organismu. Tímto mechanismem může chaluha přispívat i ke snižování tělesné hmotnosti a obezity. Předpokládá se, že chaluha může obsahem dalších látek přispívat též k podpoře růstu vlasů.

  1. 1 2 Fletcher, 2024, s. 563.
  2. ↑ Kalina et Váňa, 2010, s. 190.
  3. ↑ Kalina et Váňa, 2010, s. 188–189.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FLETCHER, Robert L. Brown Seaweeds (Phaeophyceae) of Britain and Ireland. Příprava vydání Juliet A. Brodie. 1. vyd. London: Pelagic Publishing, 2024. 806 s. ISBN 978-1-78427-247-0. S. 563–569. (anglicky) 
  • KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 1., první dotisk vyd. Praha: Karolinum, 2010. 606 s. ISBN 978-80-246-1036-8. S. 188–190. 
  • CORELLOU, Florence. Cycle cellulaire et polarisation du zygote Fucus régulations et interactions.. Rennes, 2000-04. Biologie cellulaire. Univeristé de Rennes. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]