Přeskočit na obsah

Chaloner Ogle (1681–1750)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Admirál Sir Chaloner Ogle
Portrét kapitána Chalonera Ogle (cca 1718, Národní námořní muzeum, Greenwich)
Portrét kapitána Chalonera Ogle (cca 1718, Národní námořní muzeum, Greenwich)
Vrchní velitel na Jamajce
Ve funkci:
1742 – 1744
PředchůdceEdward Vernon
NástupceThomas Davers
Ve funkci:
1732 – 1739
PředchůdceRichard Lestock
NástupceEdward Vernon

Narození1681
Svatý Kryštof
Úmrtí11. dubna 1750 (ve věku 68–69 let) nebo 1750 (ve věku 68–69 let)
Londýn
ChoťIsabella Ogle (od 1737)
Henrietta Issacson
RodičeJohn Ogle a Mary Braithwaite
Profesepolitik a námořní důstojník
OceněníŘád lázně
CommonsChaloner Ogle (admiral)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Chaloner Ogle (168111. dubna 1750, Londýn, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od šestnácti let a byl účastníkem dynastických válek první poloviny 18. století. Proslul především vítězstvím nad piráty u břehů Afriky (1722), za které byl povýšen do šlechtického stavu. Později byl několikrát vrchním velitelem na Jamajce, krátce před smrtí dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (1749).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny[pozn. 1] z Northumberlandu sídlící od 17. do 20. století na zámku Kirkley Hall. Narodil se jako jediný syn právníka Johna Ogle a v šestnácti letech vstoupil jako dobrovolník do Royal Navy. Zúčastnil se závěru devítileté války, později za války o španělské dědictví rychle postupoval v hodnostech (komandér 1703, kapitán 1708). Mezitím byl však postaven před válečný soud za ztrátu své lodi u břehů Španělského Nizozemí (1706). Po válce sloužil v Baltském moři a především vynikl likvidací pirátské flotily Bartholomewa Robertse u břehů západní Afriky (bitva u mysu Lopez)[1]. Za tuto akci obdržel Ogle Řád lázně se šlechtickým titulem Sir. Další roky strávil ve Středozemním moři a Lamanšském průlivu, v hodnosti komodora byl v letech 1732–1739 velitelem na Jamajce. Po návratu do Evropy byl povýšen na kontradmirála (1739) a stal se zástupcem vrchního velitele ve Středozemním moři. Ještě téhož roku byl převelen do Lamanšského průlivu a v roce 1741 byl s flotilou o třiceti lodích vyslán do Karibiku na pomoc admirálu Vernonovi v boji proti Španělům (válka o Jenkinsovo ucho). Po prohrané bitvě u Cartageny byl postaven před válečný soud, ale byl osvobozen. Po odvolaném Vernonovi pak znovu převzal vrchní velení na Jamajce (1743–1744) a v roce 1743 byl povýšen na viceadmirála. Po návratu do Evropy byl předsedou válečného soudu s veliteli bitvy u Toulonu (admirálové Thomas Mathews a Richard Lestock). V roce 1744 dosáhl hodnosti admirála a v letech 1746–1750 byl poslancem Dolní sněmovny za přístav Rochester, v politice patřil k whigům[pozn. 2]. V roce 1749 obdržel nejvyšší možnou hodnost velkoadmirála (Admiral of the Fleet)[2].

Jeho stejnojmenný synovec Sir Chaloner Ogle (1726–1816) dosáhl též hodnosti admirála, v další generaci vynikl u námořnictva velkoadmirál Sir Charles Ogle (1775–1858).

  1. Rodina Ogle v jedné linii užívala již od 15. století peerský titul lorda. Získal jej v roce 1461 Robert Ogle (1406–1469) jako významný účastník válek růží. V 16. století přešel titul sňatkem na rod Cavendishů a jeho posledním nositelem byl Henry Cavendish, 2. vévoda z Newcastle (1630–1691), který byl zároveň 10. baronem z Ogle.
  2. Přístav Rochester byl jako volební obvod tradiční doménou vysokých námořních důstojníků nebo politiků spojených s administrací královského námořnictva. Chaloner Ogle byl do parlamentu zvolen po úmrtí admirála Nicholase Haddocka v roce 1746 s podporou ministra námořnictva vévody z Bedfordu. V roce 1747 byl znovu zvolen i v řádných parlamentních volbách a poslancem zůstal do své smrti. Poté jej v poslaneckém mandátu za Rochester nahradil admirál John Byng popravený později za sedmileté války.
  1. Bitva u mysu Lopez na webu goldenageofpiracy dostupné online
  2. Služební postup admirála Chalonera Ogle na webu threedecks dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]